Článek
Můj předchozí článek o psím vítání si překvapivě vysloužil mnoho reakcí na jednu nevinnou doplňující poznámku o vrtění ocasem. Protože jsem to tak pěkně schytala, rozhodla jsem se netradičně na vlastní článek reagovat a objasnit, jak to s tím psím vrtěním vlastně je.
Nebojte se, nechci vás poučovat, ani nudit odbornou statí na téma psího ocasu. Od toho jsou jiní a článků na toto téma je na internetu bezpočet. Mohu se ale směle označit za profesionální hlídačku psů a jako taková bych se bez alespoň základní znalosti jejich jazyka neobešla. Alespoň ne na dlouho.
Několik let jsem strávila dny a noci ve smečce dvaceti až třiceti volně pobíhajících psů různých plemen a stáří. Tato smečka byla ovšem každý den jiná a osazenstvo se měnilo i v průběhu dne. Ne, vážně se nepasuji do role psího tlumočníka, ale na to, abych poznala, že se něco děje, jim rozumím dost. Toť krátké vysvětlení pro ty, kteří urputně zpochybňují moji kvalifikaci. A vlastně máte pravdu, žádný papír na to nemám.
A teď tedy k tomu ocasu. Ocas je pro psy něco jako náš obličej, kterým vyjadřujeme emoce a je to jeden z nejdůležitějších prostředků psí komunikace.
Jak víme, psi neumí mluvit, přestože si někteří páníčci myslí, že jejich Bertík ksichtíkem dokáže říct všechno. Jistě, psi prošli předlouhým vývojem domestikace a nám lidem se přizpůsobili i v komunikaci. Zkrátka už vědí, co na nás platí.
My lidé používáme slova, takže jsme dobří posluchači (někteří). A psi jsou zase dobří pozorovatelé. Věřte tomu, že když se potkají dva psi, dokáží si vzájemně sdělit mnoho informací postojem, pohledem a právě ocasem.
Pes umí vyjádřit mnoho emocí – radost, nervozitu, pocit ohrožení, úzkost, vzrušení. Logicky k tomu využívá kromě ostatních výrazových prostředků, jako je celkové postavení těla a uší, právě ocas.
A aby to nebylo tak jednoduché, některá plemena mají díky své anatomii ocas položený jinak, pak je „čtení“ trochu složitější. To je třeba v případě zakroucených ocásků, jako má například basenji, shiba inu, malamut atd. A kupříkladu u beagla je zase ocas přirozeně postavený vzhůru.
Problematika psí komunikace je daleko komplexnější, ale pro ilustraci, že skutečně v psím světě existují různé významy postavení a pohybu ocasem, se dá vysvětlení trochu zjednodušit.
image_123650291 (3)
Ocas v přirozené pozici znamená, že pes je v pohodě a relaxovaný. A když s ním k tomu ještě vrtí, není čeho se bát. Někteří pejsci můžou točit ocasem kolem dokola jako vrtulkou nebo k tomu ještě pohybovat boky, ale budou celkově uvolnění a jejich ocas taky. Takový hafan má z něčeho velkou radost.
Toto je právě ten moment, díky kterému často interpretujeme vrtění ocasem jako kladnou emoci. Ono to ale není zdaleka vše.
Nízký ocas, případně spuštěný mezi nohy, znamená úzkost, strach či projev submise. Pomalé vrtění ocasem v tomto postavení značí nejistotu, pes si zkrátka není situací úplně jistý.
Pokud má váš pejsek ocas zaseklý mezi zadní nohy, vězte, že ho trápí obavy nebo strach.
Některá plemena mají přirozeně ocas svěšený takřka mezi zadní nohy, jako třeba chrti. Proto je důležité vždy vycházet z jeho přirozeného stavu.
Vysoký ocas, neboli zvednutý výš, než je jeho přirozené postavení, znamená, že je pes ostražitý. A tady bych se trochu zastavila, protože při omylu v interpretaci si v tomto případě koledujeme o nemilé následky.
Vysoký ocas můžeme popsat jako stav pohotovosti. I při hře může mít pes ocas vzhůru a nic se neděje. Představte si dva pejsky, kteří se proti sobě „klaní,“ vrtí zvednutými ocasy do výšky, a ještě k tomu třeba poštěkávají. Pokud jsou jinak uvolnění a ocas a tělo nejsou ztuhlé, nabádají se ke hře nebo k honičce. Nebo to zkouší na vás, abyste mu už konečně hodili ten míček.
Je na místě mít se na pozoru v případě kontaktu se psem, který má napjaté tělo a ztuhlý ocas drží vertikálně. A klidně s ním může vrtět! Pes takto vyjadřuje svoji dominanci a bojovou pohotovost. Ani vrtění na tom nic nezmění.
To je právě ten případ, který nás většinou zmate. Pes vrtí ocasem, tím pádem jsme v klidu a můžeme si ho pohladit. No tak hodně štěstí. Já bych to ale nedělala…
Aby to celé bylo ještě zajímavější, přidejme k tomu všemu rychlost. Jestliže postavením ocasu pes cosi sděluje, pak si frekvenci vrtění představme jako sílu hlasu. Čím rychleji, tím hlasitěji.
Možná jsem vám trochu popletla hlavu, tak to celé srozumitelně zjednoduším.
Vrtění odspodu nahoru = od submisivity po dominanci
Zeširoka po krátkou frekvenci = od pohody k napětí
Pomalu až rychle = od nejistoty po krůček k akci
Jinými slovy krátké rychlé vrtění ve vertikální pozici rozhodně není vřelý pozdrav.
Z mého pohledu to úplně nejhorší, co můžeme psovi udělat, je ocas mu useknout. Je to stejné, jako byste si nasadili přes obličej masku klauna a vyrazili s ní do světa. Naštěstí už je toto barbarství v mnoha zemích zakázané jako týrání.
I když my lidé často psí řeč nechápeme, oni sami moc dobře vědí, o co tomu druhému jde a většinu záležitostí si dokáží vykomunikovat bez naší intervence. Když ale uvidíte svého pejsánka stát proti jinému, oba napjatí s vysoko vzpřímenými ocasy, byť by s nimi máchali jak chtěli, radši odveďte jejich pozornost jinam.
My Češi jsme národ milovníků psů, o tom není pochyb. A jako takoví se všichni považujeme za odborníky. Ale samotná láska k porozumění nestačí, věřte mi. Každý den v psí školce mi totiž udělil další lekci z pokory.
