Článek
Ti, kdo psi z množíren kupují, se na tomto podvodu a utrpení zvířat podílejí a dokud si to neuvědomí a zákon si neposvítí i na ně, množíren bude přibývat. Je to velmi výnosný byznys.
Zabránit rozmachu stovek a možná i tisíců nelegálních množíren psů a koček a postupně je vymýtit, je těžkým úkolem, se kterým si ani při nejlepší vůli zatím neporadil ani zákon. Je totiž poměrně snadné ho obejít a ti, kteří na nelegálních chovech vydělávají obrovské peníze, jsou vynalézaví.
Vzhledem k tomu, že jsou tyto chovy nelegální a neregistrované, samozřejmě také unikají pozornosti daňového úřadu. A každý, kdo si štěně nejasného původu z množírny koupí, rozmach tohoto pokoutného podnikání podporuje. A podílí se na utrpení zvířat, která jsou chována v otřesných podmínkách jako živé stroje za účelem rozmnožování.
Lidská chamtivost nezná mezí a v případě množíren platí pro obě strany. Prodávající i kupující. Koupit si štěně podezřele „levně“, přestože ani tak se nejedná o malé peníze, není známkou obchodního nadání, ale zavíráním očí před realitou.
Ve většině případů se „sleva“ stejně vůbec nevyplatí, protože majitel nového přírůstku bude pravdepodobně později vystaven zvýšeným nákladům na veterinární péči.
Zájemců o neregistrovaná štěňata, a tudíž podílení se na krutých praktikách obchodu s týráním zvířat, neubývá. Kdyby tomu tak bylo, zákonitě by se omezil i negální byznys.
Přestože existují poměrně jednoduchá opatření, zákon je zatím poměrně bezzubý a množírny se smějí. Neexistuje-li zatím účinný bič na obchodníky s trýzněním, protože množírny ničím jiným nejsou, nezbývá než se zaměřit na kupce, kteří celou vzkvétající mašinérii podporují a financují.
Každý, kdo si koupí štěně, většinou na inzerát, by měl vědět, na co má ze zákona právo a důsledně to vyžadovat. Přivírání očí z důvodu ušetření peněz je trestuhodné a navíc krátkozraké. Ani argument, že jste možná zachránili jedno štěně před utrpením, neobstojí.
Identifikovat podezřelého prodejce není nic složitého. Předávání štěňat mimo prostory chovné stanice je nelegální. Pokud se nějaký dobrotivý chovatel nabídne, že vám štěně doveze domů nebo předá kdesi na parkovišti, naprosto jednoznačně se jedná o nelegální aktivitu, na které se vy jako kupec podílíte.
Někteří už ale zašli o krok dál. Klidně vás pozvou domů, abyste se podívali, kde štěně s matkou vyrůstá. Můžete mít z prostředí dobrý pocit, ale netušíte, že skutečné množení se odehrává úplně jinde. Takže i v takovém případě je zapotřebí zůstat obezřetnými.
Každé štěně, které si koupíte, musí být očipované. I na to zákon pamatuje. Chovatel je povinen zajistit, aby byl pes označen mikročipem nejpozději do 3 měsíců věku, nebo předtím, než je předán novému majiteli, pokud k tomu dojde dříve.
Nemá-li štěně čip, nedostali jste evidenční list, natož očkovací průkaz, a nebyli poučeni o krmení, velmi dobře si rozmyslete, jestli vám jednorázově ušetřených pár tisíc za to skutečně stojí. Dostali jste zvířátko velmi nejasného původu, nikde neregistrované, velmi pravděpodobně nenaočkované a neodčervené. A kdoví, jestli jeho rodiči nejsou příbuzní, možná dokonce i sourozenci.
Týrání zvířat je sice definováno zákonem, ale vlastnictví psa nikoli. Pořídit si ho může v zásadě kdokoli. V Čechách dokonce jakéhokoli, protože žádná regulace zde na rozdíl od většiny jiných vyspělých zemí neexistuje. Pořídit si proto psa za jakýmkoli účelem, bez zkušeností a od kohokoli, je tudíž považováno za právo občana. A to je v zásadě špatně.
Mohli bychom si vzít příklad z některých jiných zemí, kde jsou se zákony na ochranu zvířat a jmenovitě psů, o krok dál. Kupříkladu ve Španělsku je již od roku 2023 rozmnožování psů mimo registrované chovatelské stanice ilegální a online prodej je zakázán úplně.
Stejně jako u nás a ve většině zemí EU, každý pes musí mít ve Španělsku povinně mikročip, ale kromě toho i pojistku proti způsobeným škodám, obdobně jako povinné ručení pro auto.
K tomuto je zapotřebí dodat, že pojistku, stejně jako licenci na vyjmenovaná plemena, může kdykoli kontrolovat i policie na ulici. Asi netřeba dodávat, že pojistku nelze uzavřít bez registrovaného čipu.
Připravuje se i novela k povinnému online kurzu pro každého majitela psa, která sice ještě nevstoupila v platnost, ale očekává se již brzy.
Každý, kdo by chtěl prodávat psy a nemá k tomu potřebnou licenci a registraci, se tedy dopouští trestného činu, stejně jako ten, který si takového psa koupil.
Za úvahu stojí také stanovení maximálního počtu psů, které mohou žít v jedné domácnosti. Když už jsme ve Španělsku, zde je povoleno vlastnit maximálně 5 psů. Na větší počet je zapotřebí povolení, které se samozřejmě musí zdůvodnit a prokázat.
Pokud bychom k takovémuto opatření přistoupili i v Čechách, množírny by měly podstatně těžší život a musely by se uchýlit do ilegality. Větší počet psů se těžko schová a nelegální množírny samozřejmě k chrlení štěňat potřebují psů podstatně víc.
Dokud nenajdeme způsob, jak množírnám ztížit fungování a přísun peněz tím, že je jednoznačně postavíme mimo zákon, musíme se soutředit na kupce. Na jejich svědomí, zodpovědnost a uvědomění si zákonných povinností.
Kde není poptávky, není ani nabídky.
