Článek
Kdo ochutnal, ten dá mi za pravdu
Že větší slast není, opravdu
Kdo ochutnal, ví, než rutinní sex, je jistě víc
Krabička chlebíčků z Vítkovic.
Kdo jednou okusil, řekne: „Chutnalo mi. Velice.“
Zítra jedem opět přes Vítkovice
Zítra jedem zas přes náměstí Jiřího z Poděbrad
Chlebíčky z Vítkovic, ty má každý rád.
Kdyby snad někdo tvrdil, že tam či onam, jsou chlebíčky taky dobré
Třeba jako že z Globusu, nebo prý vyhlášené, z Dobré,
Věz, že chlebíček jiný, dáma promine, nedáš si víc do huby
Snad jen ten z lahůdek na rondlu, co uprostřed je Ostravy - Poruby.
Nemluvme však o chlebíčcích jiných víc
Hovořme jen o těch nejlepších, těch z Vítkovic
Jen tak mimochodem, sídlí tam i moje tajná láska
To vědomí, a chlebíček v dlani … vše ve mně mlaská.
Chlebíček z Vítkovic, je totiž chutí symfonie
Okurek a šunka, vespod salát, svrchu vejce to vše kryje
Pro mlsouny též sýrů a pomazánek různé kombinace
Chlebíčky z Vítkovic jsou nejlepší, bez legrace.
Uzavřeme téma chlebíčky, nemluvme již o nich více
Hrozí, že adresu domácí změním na: Ostrava - Vítkovice
Adresu do čtvrti, kde nic jiného mne neláká
Kde i za jasného dne, od chodníků k nebi, se smráká.
