Článek
Povánoční kocovina má podobu nabraných kil, post silvestrovská předsevzetí zpravidla vyústí v aktivní pasivitu, zvanou „suchý únor“, na velikonoce navozuje, naštěstí pomíjivá, averze k vaječným jídlům. Návaznost těchto období pak může vyvolat potřebu radikální změny stravovacích zvyklostí, jako třeba - žádná sladká jídla, žádná vajíčka, žádná majonéza, žádná česká kuchyně. Pak se ovšem může stát, že takový strávník zatouží po dobrodružství a na problém je zaděláno, jako třeba …
Stavil jsem se v bistru dát si něco k snědku
U asiatů osmělil jsem se pustit pětku
Jsem chlapec zvídavý, tak dám si něco z orientu
Jsem také důchodce, tak proč neužít si rentu.
Objednal jsem si „cosi“ z meníčka
Přinesli to na talíři velikosti LPíčka
Načež nastal střet cizích světů
Brr, ani teď snad nesesmolím byť holou větu.
Jídlo mrklo na mne živým okem
Pošimralo tykadlem, až orosil jsem se potem
Byl to souboj, kdo koho vlastně posvačí
Vězte, lidi, vepřo, knedlo zelo, to se ani nemračí.
Chtěl jsem být statečný
K pohybu na talíři zůstat netečný
Dlouze ujišťoval jsem se, že je to jídlo, co mám na talíři
Že to vše jsou jen proteiny, ne potencionální štíři.
Stejně jsem nezvládl tu zkoušku hladem
Nechat se sníst obědem? Věřte, že zůstal ležet ladem!
Po suchém chlebu pak s povděkem jsem hrábl
Zapil to sklenkou vody, jak bezďák na svatbě se nadlábl.
