Článek
Andrejův postoj se zdá být pragmatický jako vždycky: dohodne se pravděpodobně s každým, přičemž nejpravděpodobnější dohoda se rýsuje s SPD (plus jeho „partnery“ Svobodnými, Trikolórou a PRO). Průzkumní propočty sice zatím neukazují, že by tyto dva subjekty mohly dát sněmovní většinu, ale pokud strany současné vládní koalice (včetně bývalých Pirátů) s Babišem do dohody nepůjdou (pozor! ani to se nedá zcela vyloučit!), zůstává SPD & spol jednoznačným kandidátem na dohodu. Téměž jistě to nebude účast ve vládě, to by mimo jiné zablokoval prezident Pavel, ale jakási malá „opoziční smlouva“ ano. Jakkoliv nás to může děsit, musíme se na tuhle eventualitu už psychicky připravovat.
Takže co by to znamenalo ? Tomio Okamura bude chtít velkou funci. Jeho osoba v podobě jakéhokoliv ministra u mě vyvolává husí kůži spojenou s obavou, jak tento člověk bude něco odpovědně řídit. Mnohem pravděpodobnější je vize Tomia jako předsedy sněmovny. Podívejme se na to realisticky. Z hlediska “vážnosti”: ano, je to třetí nejvyšší státní funkce po prezidentovi a předsedovi senátu. Nicméně, z hlediska pravomocí směrem k „výkonným“ záležitostem přece jen podstatně nižší, než ministr. Jak by asi Tomiovo předsednictví vypadalo ? Byl by častěji v televizi – zřejmě by takto nahradil paní Schillerovou, která v každých Událostech musí „zasvěceně“ komentovat vládní kroky. Cestoval by trochu po světě – a to je možná to nejhorší, čím by jeho angažmá mohlo Česku škodit: hrál by roli českého Orbána/LePenové/Wilderse a dalších jim podobných postaviček. Obávám se, že jeho řádění na tomto poli by bylo těžko regulovatelné. Premiér a ministr zahraničí by měli co dělat, aby se od jeho plácání distancovali.
Takže divadélko Tomia Okamury by pokračovalo; jenže narozdíl o mnohahodinového plácání ve sněmovně by tady šlo o ohrožování našich zájmů v zahraničí. Jak by vypadal vliv SPD na vládní politiku a zákony ? Všeobecné referendum, tato Tomiova modla, by asi, a přejme si to, schváleno nebylo. Opravdu to nechtějme - ruku na srdce – jaká část voličů je schopná hlasovat odpovědně a domýšlet důsledky odhlasovaných názorů ? Od toho tu jsou poslanci a senátoři, jakkoliv si o některých z nich můžeme myslet, že mnoho odpovědnosti a předvídatelnosit nemají. Ale přece jen, musejí projít jistým sítem stranických výběrů a, alespoň snad ti na předních místech kandidátek, nějakou zkušeností ve veřejné službě. Otázku, proč dnes stranické mechanismy moc nefungují (mám na mysli širší členskou základnu, formování společných názorů a idejí) nechme stranou, přestože já osobně ji považuji za důležitou právě v tom, aby poslanci byli „funkční“ zvolení představitelé „lidu“.
Takže referendum snad, proboha, ne – co tam máte dále ? Podíváme-li se na webové stránky SPD, v úvodním článku k programu, kromě obecných frází typu „Základem naší prosperity je práce široké střední třídy zaměstnanců, malých a středních podnikatelů a firem. Tito lidé jsou oporou státu. Musíme je všemožně podporovat atd…“ je tam např. toto: „Žádáme právo občanů rozhodnout v referendu o vystoupení z EU. Projekt stávající evropské integrace také přímo ohrozí svobodu a demokracii v Evropě. Součástí tohoto procesu je řízená islamizace Evropy. Probíhající nelegální imigrace je počáteční fází konfliktu, který v konečném důsledku ohrozí svobodu, demokracii I samotnou existenci České republiky a našeho národa.“ Rozumíte tomu, kde se berou pro toto argumenty? No, pokud bude SPD získá větší politickou, a tím i mediální viditelnost, tak se to třeba dovíme. Nicméně o naše setrvání v EU celkem obavy nemám.
V dalším odstavci se opět objevuje xenofobie: „Důsledně odmítáme multikulturní ideologii, která je nástrojem islamizace. Nahlas říkáme, že není naší povinností otevřít dveře každému, kdo si řekne, že se u nás usadí, ale že pobyt v našem domově je pro cizince privilegiem.“ Podle mého názoru tady SPD poněkud zaspala dobu a opakuje stejné, co v mnoha předešlých dobách, nevšimla si ovšem, že doba a vnímání migrace se poněkud změnila a všichni si uvědomují, že nelegální migrace problém je, a snaží se to řešit. To by mělo rozhodně v televizních debatách zaznít ze strany rozumných uskupení; vzít SPD toto jejich vlajkové téma by mohlo jeho volební úspěch přece jen umenšit.
Takže jako to vidím: větší politický vliv SPD a Tomia Okamury je bohužel pravděpodobný scénář. Babiš má ovšem možnost jeho reálný vliv zregulovat. Pokud to neudělá, bude to zlé. A to vůbec už nemyslím na případnou dohodu se skupinou Stačilo! - brrr. Nebylo by v tom případě lepší, kdyby, jako poslední, bolestná, ale přece jen odpovědná možnost, realizovala se podpora Babišovy menšinové vlády ze strany koalice Spolu ? Pojďme o ní trochu uvažovat. Vím, určitě by to znamenalo jisté politické obchody „něco za něco“, mimosmluvní dohody atp. Ale není to přece jen lepší, než spoluvláda Tomia Okamury, či nedejbože někoho z komunistů ? Ó, kéž by tyto úvahy nemusely po volbách, a vlastně ani před nimi, být !
