Článek
Je Mezinárodní den žen! A tak začíná tradiční květinová honička, kdy se muži s hrůzou v očích vrhají na poslední kytice, zatímco květinářky slaví své osobní ekonomické Vánoce. Ale nebojte, MDŽ není jen o květinách. Je to den, kdy si připomínáme, jak úžasné a silné ženy jsou, a že bychom si na to možná měli vzpomenout i častěji než jednou za rok.
Květinářky si mnou ruce, protože obrat stoupá raketovou rychlostí, zatímco muži se nervózně potí a doufají, že jejich snaha bude oceněna jinak než pobaveným pohledem a poznámkou: „A to sis vzpomněl sám, nebo ti někdo musel napovědět?“
Proč vlastně slavíme MDŽ?
Protože vyjádřit ženě, že je úžasná, se hodí každý den, ale aspoň jeden den v roce by to mohlo být povinné. Tento svátek vznikl jako uznání odvahy a vytrvalosti žen, které se v minulosti praly za rovnoprávnost. Je to den, kdy si připomínáme, že žena je nejen něžná a elegantní, ale také silná a nezdolná. Takže si zaslouží nejen květinu, ale třeba i den bez vaření, uklízení a odpovídání na věty typu „A co budeš dneska vařit?“
Historie MDŽ v rychlém přehledu
1908: V New Yorku se 40 000 žen rozhodlo, že je na čase, aby si jich společnost začala více vážit.
1910: Clara Zetkinová na konferenci v Kodani navrhla oficiální svátek.
1917: Demonstrace v Petrohradě definitivně ustanovily 8. březen jako den oslav.
1921: První MDŽ v Československu
1938: Poslední MDŽ u nás před válkou, po ní znovu obnoven.
2015: Poslední zemí, která ženám přiznala volební právo, byla Saúdská Arábie… a tady už ani neřešíme květiny, ale rovnou světový pokrok!
Jak se MDŽ slavil u nás?
Dlouho převažoval socialistický model oslavy, ženy dostaly karafiát a politickou přednášku. Zatímco muži tento svátek ctili v hospodě u piva, pravděpodobně diskutujíc o důležitých tématech, jako zda je lepší desítka nebo dvanáctka. Dnes se oslavy naštěstí posunuly na vyšší úroveň, což znamená, že vedle kytky české ženy očekávají i trochu té opravdové pozornosti, a ne jen rychlou gratulaci mezi dvěma sousty řízku.
Jak to letos oslavit?
Pokud jste žena, tak ten den je jenom váš! Požádejte o snídani do postele, o masáž nebo aspoň o to, aby někdo jiný umyl nádobí. Ideálně bez toho, aby vám pak dotyčný hrdě oznámil, že „už to má hotové“ a něco očekával. Pokud jste muž, tak nepanikařte. Květina je sázka na jistotu, ale nejlepší dar je pochvala a poděkování za vše, co žena dělá. A hlavně si to pamatujte na příští rok, ať nemusíte znovu stát frontu na poslední zvadlý tulipán v obchodě.
A na závěr…
Představte si svět, kde si ženy nemusí svůj svátek zasloužit tím, že „tentokrát už fakt nebudou řešit, co bude k večeři“ nebo „se budou pohybovat po bytě tiše jako nindžové během finále Ligy mistrů“. Co kdybychom jim projevili uznání i v jiné dny! Třeba když si jen tak sednou s nohama nahoře a nesledují přitom, jak roste hromada nádobí.
Milé ženy, užijte si svůj den naplno a pokud vám někdo dá uschlý karafiát, s úsměvem mu naznačte, že existují i jiné květiny… nebo i jiní muži.
