Článek
Kde se ale vzala tradice „pálení čarodějnic“? Kde se vůbec vzala tradice obřích hranic? A jak jsme se od keltského prohánění dobytka přes oheň dostali až ke středověké panice z létajících babizen? Než se s plným břichem zadíváte do plamenů, pojďme zjistit, čeho jste tento večer vlastně součástí.
Je to tady. Hranice už jsou skoro postavené a vše se chystá na večer, kdy se nad Českem opět vznese hustý dým, zavoní opékané uzeniny a z každého druhého kopce vyšlehnou plameny. Přípravy na letošní pálení čarodějnic právě vrcholí!
Pro některé z nás je tento den především skvělou záminkou, jak se konečně sejít se sousedy a po zimě prověřit své dovednosti v nařezávání špekáčků, naši předkové brali tuto noc smrtelně vážně. Byla to doba magie, tajuplných rituálů a všudypřítomného strachu. Pojďme si u táboráku připomenout, jak se z pohanského vítání jara stala noc plná létajících košťat.
Keltové a ohňová očista (Svátek Beltine)
Abychom pochopili, proč tento večer vlastně zapalujeme obří vatry, musíme se vrátit o pár tisíc let zpět ke Keltům. Ti právě na přelomu dubna a května slavili svátek Beltain. Šlo o bujarou oslavu příchodu světlé poloviny roku, slunce, tepla a plodnosti.
Očista to ale nebyla ledajaká. Zapomeňte na něžné vítání jara, hlavním nástrojem tu byl posvátný oheň, jemuž se připisovala obrovská magická síla
Parkur s dobytkem. Lidé doslova hnali svá stáda krav a ovcí mezi dvěma ohni, nebo je nutili přeskakovat žhavé uhlíky. Věřilo se, že kouř a plameny zvířata očistí od zimních parazitů a nemocí.
Po takovém zážitku byla zvířata pravděpodobně hlavně ráda, že vůbec žijí.
Oslava života a plodnosti. Beltain byl svátkem nespoutané energie a lásky. Rituály většinou končily kdesi v temných lesích a na lukách, což mívalo o devět měsíců později celkem hmatatelné a hlavně velmi uřvané následky.
Středověké tiskové oddělení… jak z pohanů udělat čarodějnice
Když do naší kotliny dorazilo křesťanství, narazilo na problém. Lidé se svých oblíbených jarních ohňů nechtěli vzdát. Církev tedy udělala to, co dělala poměrně často… vzala starý pohanský zvyk a dala mu nový kabát. Oslava se chytře přesunula na předvečer svátku apoštolů Filipa a Jakuba… odtud pochází název Filipojakubská noc.
Zároveň se ale radikálně změnilo vnímání toho, proč ty ohně vlastně hoří. Z kořenářek a porodních bab se v lidové fantazii, masivně podporované strachem, staly nebezpečné čarodějnice. Zrodila se legenda, že právě v dnešní noc jsou temné síly na absolutním vrcholu.
Tradovalo se, že se čarodějnice mažou tajemnými mastmi, což byly mimochodem často směsi halucinogenních bylin jako blín či rulík, které skutečně způsobovaly pocity létání a na košťatech se slétají na sabaty.
Oheň už nevítal jaro, ale stal se zbraní
Zářící plameny měly zahnat zlé síly co nejdál od vesnice a chlévů.
Zapálená košťata se házela vysoko do vzduchu, aby srazila letící čarodějnici z oblohy. Dnes by to byla celkem adrenalinová podívaná s vysokým rizikem zásahu hasičů.
Práskalo se bičem a dělal se obrovský hluk, protože temné síly prý rámus nesnášely.
Zajímavost z kalendáře. Této noci se často říká také Valpuržina. Svatá Valpurga byla anglická jeptiška z 8. století. Ironií osudu se stala patronkou ochraňující před kouzly a čarodějnictvím, a tak se její jméno navždy spojilo s tou nejmagičtější a nejvíce okultní nocí v roce.
Co to znamená pro nás u ohně?
I když už v těchto časech při pohledu na oblohu nevyhlížíme sousedku na koštěti a nechráníme kravín před uhranutím, symbolika dnešního svátku zůstává nečekaně silná.
Spálení starých křivd. Vycpaná hadrová figurína, která dnes trůní na mnoha vatrách, symbolizuje zimu a všechno negativní. Když ji dnes večer pohltí plameny, symbolicky pálíme vlastní splíny, zimní únavu a starosti. Je to dokonalý psychologický úklid.
Očista skokem. Tradice skákání přes oheň na mnoha místech přetrvala dodnes. Pokud neodhadnete své síly a neskončíte na traumatologii, oheň vám prý zaručí mládí a vitalitu na celý další rok.
Tmelení komunity. V digitální době je posedět u živého ohně vzácnost. Dnešní večer funguje jako fantastické sociální lepidlo. Je to první velká venkovní akce roku, kdy můžeme bez výčitek vonět (nebo spíš smrdět) kouřem a klábosit o všem možném.
Plameny, které spojují staletí
Ať už v tento večer věříte na prastarou magii, nebo jen na kouzlo dobře propečeného buřtu a vychlazeného piva, pamatujte, že stojíte u stejného plamene, který před staletími zaháněl temnotu a vítal jarní světlo. Jste součástí živé historie, která přežila keltské druidy, středověké inkvizitory i moderní uspěchanou dobu.
Oheň, ať už ten rituální na vrcholu kopce, nebo ten váš malý sousedský na zahradě, má zkrátka neuvěřitelnou moc spojovat lidi. Takže zvedněte klacky s uzeninou směrem k obloze, odhoďte všechny zimní chmury přímo do žhavých uhlíků a užijte si tuhle čarovnou noc plnými doušky. Krásné a bezpečné pálení čarodějnic!
Anketa
Zdroj: https://medium.seznam.cz/clanek/josef-jiranek-carodejnice-objevte-zakazane-byliny-ktere-menily-historii-59948
Zdroj: https://www.bejvavalo.cz/clanky.php?detail=569
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1len%C3%AD_%C4%8Darod%C4%9Bjnic
