Článek
Jak se ale z obyčejného kusu dřevěného nábytku, který má dnes spousta z nás třeba v kuchyni, stal oficiální medicínský termín pro to, co po sobě splachujeme v záchodové míse?
Co má vaše ranní toaletní rutina společného s francouzskými králi a proč by i nevinná debata v prodejně nábytku mohla skončit docela rozpačitě.
Je to asi nejčastější otázka, kterou v ordinaci uslyšíte… „A co stolice, je pravidelná?“ Pokud byste doktorovi s úsměvem odpověděli… „Ano, v kuchyni mám čtyři dubové a sedí se na nich parádně,“ asi by si na vás zavolal kolegu z psychiatrie.
Jak se ale z kusu obyčejného nábytku stal oficiální medicínský termín pro hovínko?
Pojďme se podívat na fascinující historickou cestu, během které se ze dřeva a polstrování stalo něco, co všichni důvěrně známe, ale málokdy o tom u kávy otevřeně mluvíme.
Všechno začalo u šlechty a králů
Vraťme se o pár století zpět. Zapomeňte na vyhřívaná záchodová prkénka, bidetové spršky a osvěžovače vzduchu s vůní alpské louky. Naši předkové to měli o poznání složitější. Zatímco prostý lid chodil zkrátka někam za keř nebo na hnojiště, panstvo si potrpělo na pohodlí.
Bohatí měšťané a šlechta měli ve svých komnatách speciální kus nábytku. Vypadalo to jako honosná židle nebo křeslo, často s polstrováním, ale mělo to jeden zásadní konstrukční detail… díru uprostřed sedáku. Pod touto dírou byl dobře schovaný nočník. Tomuto luxusnímu vynálezu se vznešeně říkalo záchodová stolice nebo také noční stolice.
Královský rituál… „Panovník je na stolici“
Dnes je pro nás návštěva toalety intimní záležitostí. Zkuste na to ale upozornit francouzského krále Ludvíka XIV. V dobách absolutismu bylo naprosto běžné, že vládce přijímal návštěvy, radil se s ministry a udílel rozkazy přímo ve chvíli, kdy trůnil na své noční stolici.
Když tedy dvořané hledali krále, odpověď zněla jasně… „Jeho Veličenstvo je právě na stolici.“ Znamenalo to prostě a jednoduše, že král sedí na onom specifickém kusu nábytku a řeší státnické (i jiné) záležitosti.
Jak obsah porazil formu
Jazyk je živý organismus a občas dělá velmi vtipné zkratky. Lingvisté tomu říkají metonymie… přenesení významu na základě věcné souvislosti.
Funguje to podobně, jako když po dobrém obědě prohlásíte: „Snědl jsem dva talíře.“ Všichni přirozeně chápou, že mluvíte o porcích jídla, a nikdo si nepředstavuje, že byste doopravdy polykali ty talíře. Jazyk si zkrátka zjednodušil práci a slovem pro nádobu pojmenoval to, co v ní skončilo. A přesně to se stalo naší nebohé židli. Fráze „jít na stolici“ zlidověla natolik, že se samotné slovo stolice začalo používat pro výsledek této bohulibé činnosti. Z názvu nádoby (respektive kusu nábytku) se tak postupně stal název pro její obsah.
Zajímavost zpoza hranic
Čeština v tom rozhodně není sama! Pokud umíte anglicky, víte, že židle bez opěradla se překládá jako „stool“. A hádejte, jaký je v angličtině formální lékařský termín pro lidský výkal? Ano, hádáte správně… je to „stool“. Britové a Američané si prošli úplně stejným historicko-nábytkářským vývojem jako my.
Královský odkaz v každé domácnosti
Takže až se příště vydáte do prodejny nábytku a ochotný prodavač se vás zeptá, jakou máte představu o ideální stolici, zkuste udržet vážnou tvář a nezačít mu popisovat své ranní úspěchy.
Až si dnes s mobilem v ruce odskočíte na svůj moderní, zářivě bílý porcelánový trůn, vzpomeňte si, že i tahle prozaická lidská potřeba má za sebou nečekaně vznešenou historii. Užívejte si ten pocit, že se vlastně chováte jako francouzský panovník a hlavně, ať jde všechno tak hladce, jak jen králům přísluší!
Anketa
Zdroj: https://medium.seznam.cz/clanek/jelizaveta-jelen-ludvik-xiv-podstoupil-prvni-operaci-hemoroidu-sveta-na-wc-daval-audience-174655
Zdroj: https://bulvarnihistorie.cz/kazdodenni-zivot/navoneny-versailles-dvorane-ludvika-xiv-vykonavali-potrebu-na-schodistich-nebo-do-krbu/
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lidsk%C3%BD_v%C3%BDkal
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Stolice
