Článek
Ale co, když je všechno jinak? Co když je to muž, kdo tajně přeskakuje plot, protože na druhé straně číhá neodbytná ex s pepřákem v kabelce?
Ano, dámy a pánové, existují příběhy, kdy ženy přebírají roli stalkera a muži se stávají jejich kořistí.
Romantika, nebo horor?
Co si budeme povídat, ženský stalking je na první pohled „roztomilý“, protože se o něm dělají romantické filmy. Ale když zjistíš, že si tě tvoje ex vytiskla na tričko, že tě sleduje pře fake profily víc než skutečný přátele a že ví, co sis dal k snídani, i když bydlíš 100 kilometrů daleko, začneš to vnímat jinak.
Stalking není sranda
Jestli je tu něco, co jsem se naučil, tak je to rychlé mazání kontaktů, blokování, změna hesel a občasné otočení se přes rameno. Protože život je někdy horor a ženy umí být zatraceně kreativní.
Víte, říká se, že láska je mocná. Já to můžu také potvrdit. Jenže někdy není mocná, ale spíš neústupná.
Jedna žena, která nebrala „ne“ jako odpověď
Seznámil jsem se s ní na jedné oslavě kamaráda. Byla milá, vtipná a měla neuvěřitelný talent mluvit tak, že jsem měl pocit, že jsem jediný člověk v místnosti. Po pár měsících randění jsem ale začal zjišťovat, že její „zájem o mě“ byl tak trochu více intenzivní.
Když jsem si uvědomil, že tato žena žije náš vztah asi o čtyři úrovně vážněji než já, rozhodl jsem se, že bude lepší to ukončit. Vysvětlil jsem jí, že jsme rozdílní lidé, že si každý zaslouží někoho, kdo se k němu lépe hodí. A ona se na mě podívala tím svým hlubokým pohledem a řekla „Rozumím.“
Rozchod, který neznal hranice ani omezený počet znaků
První náznak přišel během večera s kamarády. Sotva jsem si sedl ke stolu, přišla SMS „Už sis objednal pivo?“ Ignoroval jsem to. Po deseti minutách. „Jaké sis dal?“ A o dalších deset minut později „Dej si ještě jedno, ať to stojí za to!“ Když jsem cestou domů našel další zprávu „Doufám, že sis vzal bundu, je chladno,“ začalo mi docházet, že tohle asi nebude jen starostlivost.
Pak přišla další zpráva. „Opravdu to myslíš vážně?“ Ignoroval jsem ji. O pár minut později. „Můžeme si o tom ještě jednou promluvit?“ Pak přišel celý seriál zpráv. „Pamatuješ, jak jsme spolu jedli tu skvělou zmrzlinu?“ „Pořád mám tvoje tričko, nechceš ho zpátky?“ „Věříš na osud? Protože já ano.“
Telefon vibroval tak, že jsem měl pocit, že ho musím vypnout, nebo mi v kapse začne hořet. A když jsem ráno našel 47 nepřečtených zpráv, z nichž jedna byla básnička o našem vztahu, ty, já a láska, pochopil jsem, že nehodlá přijmout realitu.
SMS jako nový způsob teroru
Zprávy nepřestávaly. Jednou mi během hodiny přišla série otázek, která začala nevinně: „Co máš k obědu?“ a skončila úplně mimo „Myslíš, že růžová je moje barva, nebo bych měla zkusit fialovou?“ Když jsem na žádnou z těch zpráv neodpověděl, přišla ultimátní výčitka „Vždycky jsem věděla, že jsi zmetek.“
Nejhorší bylo, že některé zprávy vypadaly skoro normálně. „Doufám, že máš hezký den.“ Jenže když jsem nereagoval, hned následovala další. „Hezký den je jen tehdy, když ti na něm záleží.“ A o pět minut později „Zjevně ti na ničem nezáleží.“
Během jednoho odpoledne mě dokázala dostat z pocitu klidu do pocitu, že bych měl okamžitě utéct do lesa a zahodit telefon.
Co jsem si z toho všeho odnesl?
Pronásledování je problém, který se nesmí zlehčovat. Pokud si někdo myslí, že je v pořádku neustále vám psát, „náhodou“ se objevovat na vašich oblíbených místech nebo vás bombardovat výčitkami, měli byste jednat. Nastavit hranice, jasně a pevně. A pokud to nepomůže, neváhejte požádat o pomoc.
Ať už je stalker muž nebo žena, stalking má na oběť velmi negativní dopad, od psychologického stresu až po ztrátu pocitu bezpečí.
Láska je krásná věc, ale jen tehdy, když je oboustranná!
Jaké máte zkušenosti vy?
