Hlavní obsah
Bydlení

Vyčlenění zemědělské půdy pro stavební účely jako cesta k prosperitě, nebo úpadku?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Pexels

Je řešením problémů s bytovou výstavbou vyčlenění zemědělské půdy pro stavební účely?

Článek

Ekonomický poradce premiéra a hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček se o víkendu nechal slyšet, že cestou k řešení problémů s bytovou výstavbou je vyčlenění zemědělské půdy pro stavební účely. Pole, která podle Křečka „v podstatě nic nenesou“, by tak měla být zastavěná obytnými budovami.

Z krátkodobého hlediska by takový krok v některých oblastech skutečně mohl přinést snížení cen stavebních parcel, a tím i levnější výstavbu. Stejně tak ovšem může místo levnějšího bydlení přinést pohádkové zisky pro spekulanty s pozemky. Nemalé by byly i celospolečenské náklady takového kroku. V čem spočívají hlavní rizika?

Převedení části zemědělského půdního fondu na stavební pozemky by jen podpořilo probíhající proces rozpínání měst do okolní venkovské a přírodní krajiny se všemi negativy, které jsou s tím spojeny. Další ředění sídelní zástavby totiž představuje problém z mnoha hledisek.

Foto: Wikimedia

Další ředění sídelní zástavby představuje z mnoha úhlů pohledu ten nejhorší možný přístup. Zdroj obrázku: Wikimedia

Z pohledu místních samospráv představuje zvýšené náklady na občanskou vybavenost i poskytování veřejných služeb, jakými je svoz odpadů, veřejné osvětlení nebo zajištění hromadné dopravy.

Obyvatelé nově vznikajících čtvrtí jsou často prakticky odsouzeni k používání osobního automobilu. Důvodem je omezená infrastruktura pro pěší, rostoucí vzdálenost od zastávek veřejné dopravy i rostoucí závislost na dojíždění do větších sídel za prací, školou či kulturním vyžitím. To ve výsledku vede k dalšímu růstu podílu individuální automobilové dopravy, což se následně odráží na výdajích domácností, emisích škodlivin i zátěži dopravní infrastruktury.

Opomenout nelze ani sociální důsledky, mezi které patří vylidňování center měst na straně jedné a prostorová i sociální separace nových obyvatel na straně druhé.

Foto: Wallpaperflare

Zemědělská půda je z pohledu délky lidského života neobnovitelným zdrojem. Zdroj obrázku: Wallpaperflare

V neposlední řadě dochází také ke ztrátě zemědělské půdy. Ta z pohledu délky lidského života představuje cenný neobnovitelný zdroj, který je už dnes vystaven postupující degradaci vedoucí ke snížení úrodnosti i objemu poskytovaných ekosystémových služeb.

Logicky se nabízí otázka, co by naopak mohlo přispět k řešení bytové krize. Kromě podpory obecní bytové výstavby je to i o lepším využití stávajícího zastavěného území. Řeč je například o rekultivacích brownfieldů nebo podpoře renovací existujících opuštěných budov, viz program Oprav dům po babičce. Ten vzhledem k nastaveným podmínkám není úplně bezchybný, přesto se bezesporu jedná o krok správným směrem. Podle údajů Ministerstva životního prostředí je v Česku neobydlený každý šestý dům. Pro zajištění nového bydlení tedy není nezbytně nutné hledat nová místa jinde.

Autorem je Oldřich Sklenář analytik AMO, člen klimatického týmu.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz