Článek
Podcenění těchto rizik totiž může dlouhodobě ohrozit bezpečnost a stabilitu našeho regionu.
V reakci na rostoucí napětí s Ruskem představila Evropská komise balíček ReArm Europe / Readiness 2030 v hodnotě 800 miliard eur na masivní investice do obrany, nákup zbraňových systémů a posílení připravenosti evropského obranného průmyslu. Klimatická změna ale představuje stejně zásadní dlouhodobou hrozbu pro evropskou bezpečnost. Její dopady daleko přesahují oblast životního prostředí – ovlivňují potravinovou bezpečnost, dostupnost vody, veřejné zdraví, migraci i makroekonomickou stabilitu. Odolnost vůči změně klimatu by tak měla být vnímána jako klíčová součást evropské bezpečnostní strategie.
Nedávno Expertní rada evropských akademií (EASAC) publikovala zprávu, která upozorňuje, že klimatická změna a zhoršující se geopolitické napětí čím dál více ohrožují i bezpečnost energetických dodávek. Profesorka Paula Kivimaa, spolupředsedkyně pracovní skupiny pro energetiku, v této souvislosti uvedla: „Každá investice do udržitelné energetiky je investicí do naší bezpečnosti. Naopak každé euro utracené za dovoz energie je euro, které oslabuje naši obranyschopnost.“ Vlny veder, záplavy a sucha už nyní zasahují země střední a východní Evropy – a pokud nepodnikneme dostatečná opatření, budou se tyto dopady dále zhoršovat.
Klimatická změna v Evropě vystavuje účet
Extrémní klimatické jevy a následné škody se v Evropě v posledních desetiletích vyskytují stále častěji. Už dávno nejde o hrozbu pro „budoucí generace“ – škody pozorujeme i dnes napříč kontinentem. Tyto dopady přitom nejsou jen otázkou životního prostředí – představují reálná bezpečnostní rizika, která ohrožují obživu, veřejné zdraví i hospodářskou stabilitu.
Extrémní klimatické jevy způsobily za posledních 40 let v EU škody ve výši přes 487 miliard eur. Roční škody způsobené povodněmi činí v průměru přes 5 miliard eur, škody způsobené lesními požáry další 2 miliardy eur. Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) navíc tyto ztráty dlouhodobě rostou – z 10 miliard eur ročně v 80. letech na 14,7 miliardy v letech 2011–2020. A nejde jen o ekonomiku. V letech 1980–2020 zemřelo v EU kvůli extrémnímu počasí přes 138 000 lidí.
Region střední a východní Evropy je těmito dopady obzvlášť ohrožen. Stačí připomenout ničivé povodně z roku 2024, které zasáhly Česko i sousedící země. Podle analýzy World Weather Attribution byl výskyt této události dvojnásobně pravděpodobnější právě kvůli lidskou činností způsobené klimatické změně.
Zpráva polské Koalice pro klima uvádí, že klimatickou změnu je třeba chápat jako hrozbu pro národní bezpečnost. Upozorňuje na sucha, požáry, povodně a vlny veder, které ohrožují zdraví a životy obyvatel. Další rizika zahrnují:
- vyšší výskyt klíšťaty přenášených nemocí a nových virových onemocnění,
- nižší potravinovou soběstačnost kvůli suchu,
- častější výpadky infrastruktury,
- přerušování provozu elektráren,
- omezení pohybu a přepravy zboží,
- pokles výroby v energeticky a na vodu náročných odvětvích.
V Polsku způsobily extrémní jevy v letech 2001–2019 škody v průměru 6 miliard zlotých ročně, celkem 115 miliard. Odhaduje se, že do roku 2050 by mohlo polské HDP poklesnout o 3–10 % v důsledku dopadů změny klimatu. Spalování fosilních paliv navíc zhoršuje ovzduší, podle EEA v Polsku ročně předčasně zemře více než 40 000 lidí kvůli znečištění.
Více než 8 200 předčasných úmrtí způsobila v Maďarsku vedra v letech 2012–2022. Škody způsobené letními bouřkami stály pojišťovny přes 72 miliard forintů a škody na úrodě dalších 55 miliard. V letech 2011–2021 došlo k více než 67 000 požárům vegetace. Extrémní jevy snížily HDP země v letech 2005–2014 o 0,5–1 %.
Sucho v Česku v letech 2015–2020 způsobilo historicky největší škody v zemědělství a na půdě. Průměrná teplota stoupla od roku 1960 o 2,3 °C, tedy o téměř dvojnásobek globálního průměru. Změna klimatu přispěla k odumírání lesů a k šíření kůrovce, které vyústilo v rozsáhlý požár v Českém Švýcarsku v roce 2022.
V polovině září 2024 zasáhly střední Evropu mimořádně silné deště, které vedly k rozsáhlým záplavám. Souvisely s tlakovou níží Boris, která přinesla čtyři dny trvající rekordní srážky. Záplavy zasáhly několik regionů na Slovensku, včetně oblastí kolem řek Kysuca a Myjava a části Malých Karpat. V několika městech včetně Bratislavy vznikly značné škody. Autoři studie World Weather Attribution (WWA), která tuto událost analyzovala, zjistili, že lidmi způsobená změna klimatu přibližně zdvojnásobila pravděpodobnost výskytu takto extrémních srážek a jejich intenzitu zvýšila přibližně o 7 %.
Není bezpečnosti bez odolnosti
Tyto události mají zásadní dopad na zdraví obyvatelstva, vodní hospodářství, potravinovou bezpečnost, ekonomiku i energetiku. Prakticky to znamená nižší zemědělskou produkci, vyšší ceny energií, zatížení zdravotnictví a veřejných rozpočtů a větší tlak na migraci.
NATO už tyto hrozby uznává – dokazuje to Agenda o změně klimatu a bezpečnosti z roku 2021. Česko, Slovensko, Maďarsko nebo Polsko coby členské země nesmějí zůstat pozadu.
Zásadní je připravit se na negativní dopady klimatické krize včas, dříve než se stanou i bezpečnostním problémem. Fyzické hrozby v podobě extrémního počasí jsou jen částí problému. Klimatická opatření jsou i opatřeními bezpečnostními.
Vyzýváme proto vlády, aby provedly podrobné hodnocení klimatických rizik s ohledem na bezpečnostní hrozby, posílily regionální spolupráci, bojovaly proti dezinformacím a aby opatření v oblasti klimatu zůstala ústředním pilířem širší bezpečnostní agendy. Tato hodnocení by měla být podkladem pro cílené adaptační strategie a krizové plány. Důsledná prevence a připravenost mohou být levnější a efektivnější než řešení dopadů krizí.
Investice do klimatické adaptace, udržitelné energetiky a inovací nejsou v rozporu s tradičními prioritami bezpečnosti – naopak, jsou jejich nedílnou součástí. Je třeba si uvědomit: bez klimatické odolnosti zůstane Evropa zranitelná.
Amelia Suchcicka | Koalicja Klimatyczna
Tibor Schaffhauser | Green Policy Center (GPC)
Tomáš Jungwirth Březovský | Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)
Veronika Oravcova | Slovak Foreign Policy Association (SFPA)
