Článek
Jakákoli změna struktury rozpočtu automaticky vyvolává otazníky nad stávajícími prostředky. Kohezní politika a společná zemědělská politika (CAP) patří tradičně k nejcitlivějším oblastem. Fond soudržnosti podporuje členské státy s hrubým národním důchodem na obyvatele nižším než 90 % unijního průměru, mezi něž patří i Česká republika. Ta má na období 2021-2027 vyčleněno přibližně 20 miliard eur z politiky soudržnosti.
Na začátku dubna oznámil Raffaele Fitto, viceprezident Evropské komise pro kohezi a reformy, tzv. modernizaci kohezní politiky. Cílem je zvýšit účinnost a zároveň povzbudit členské státy a regiony, aby více investovaly do strategických priorit EU v rámci původního poslání kohezní politiky: tedy snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly mezi regiony.
Jednou z klíčových změn je rozšíření rozsahu Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), který byl dosud využíván především k podpoře méně rozvinutých regionů v oblasti infrastruktury, inovací a ekologické transformace. Komise navrhuje, aby EFRR mohl podporovat velké podniky, zejména v oblasti obrany nebo „strategických technologií“. V předchozích letech mohly členské státy na tuto kategorii vynakládat maximálně 20 % prostředků určených na regionální rozvoj. Nyní chce Komise tento strop zcela zrušit.
Jednalo by se o významnou změnu v politice EU, která se dlouho vymezovala proti diskusím o obraně na evropské úrovni. Jak je však pro evropský projekt obvyklé, největší tabu se prolamují během krizí. Nejinak je tomu i v tomto případě, kdy ruská agrese na Ukrajině donutila členské státy začít diskutovat o obraně i na evropské úrovni. Při stanovování nových priorit však nesmíme zapomínat na ty stávající.
Podstatná část prostředků z Fondu soudržnosti tradičně směřuje také do zelených projektů. Do jaké míry bude tento tok ovlivněn není zatím zcela jasné a hlavní roli v tom budou hrát samotné členské státy. Ačkoli nová navrhovaná pravidla by nijak neomezila stávající možnosti financování klimatických a zelených projektů, rozšíření působnosti politiky koheze bez zvýšení celkového objemu prostředků automaticky vytváří ostřejší konkurenci o stejné zdroje.
Dopad těchto změn na skutečné využití finančních prostředků bude záviset na prioritách jednotlivých zemí. Například Česká republika se v rámci kohezní politiky dlouhodobě zaměřuje na dopravní infrastrukturu, ale stále častěji vstupuje i do oblasti tzv. duálních projektů, které plní jak civilní, tak obranné účely, jako jsou například strategické trasy vhodné pro pohyb vojenské techniky. Česko už prokázalo odhodlání posílit svou obranyschopnost a plánuje zvýšit svůj obranný rozpočet na 3 % HDP do roku 2030. Zároveň bude moci na financování těchto závazků využít společné půjčky v rámci iniciativy ReArm EU, která členským státům umožňuje společně financovat investice do obranného průmyslu a modernizace armád.
Výdaje na obranu by se každopádně neměly zvyšovat na úkor zelených investic, které členským státům i samotné EU nabízejí významné příležitosti v oblasti inovací, energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti. Duální investice, které ČR plánuje využít nejen v příštím víceletém finančním rámci, a na které je již nyní možné si půjčit v rámci ReArm EU, nemusí přitom směřovat jen do výstavby silnic. Může jít také o budování decentralizovaných energetických systémů, podporu komunitní energetiky nebo investice do rozvoje elektrické sítě, jejíž nedostatečný rozvoj je často uváděn jako překážka většího využívání obnovitelných zdrojů energie.
AMO klima
