Článek
Jelikož jsem celoživotní „pejskař“, který si život bez čtyřnohého přítele neumí představit a v současnosti se rozhlížím po novém psím přírůstku do rodiny, připojila jsem se do několika FB skupin, do kterých přispívají zejména různé zvířecí útulky a záchranné stanice, protože bych se ráda nějaké takové ztracené psí duše ujala.
A už nějakou dobu pozoruji „trend“ řady psích majitelů, kteří podobné skupiny zahlcují srdceryvnými inzeráty, ve kterých nabízí darování jejich psa. A také jsem zaregistrovala, že se celkem často nejedná o psa mladého, ale naopak starouška. Nezřídka v takovém příspěvku bývají napsány fráze, zavánějící citovým vydíráním, které apelují na lidský soucit s bezbranným zvířetem - například typu proseb o „záchranu hodného pejska“:
Prosím zachraňte ho někdo hodný 🙏
Posted by Nika Nika on Friday, March 28, 2025
Je mi z toho velmi smutno, protože jsem si už párkrát na vlastní kůži prožila, jak vypadá plnohodnotný život se psem - mám na mysli, že se několik mých psích kamarádů dožilo velmi vysokého věku, takže dobře vím, jaké nároky může takový stárnoucí pes na svého majitele mít. Postupně mu ubývá sil, procházky se zkracují a i pejskův zájem o vše, co míval rád, slábne. K tomu se zpravidla přidávají různé zdravotní neduhy, od potíží s pohybovým aparátem, inkontinencí a celkově vyprazdňováním, zhoršení nebo dokonce ztráta sluchu a zraku, až po různé a nehezké projevy psí demence. K těm může patřit konstantní neklid a potřeba být neustále ve střehu, spolu s nutkáním k vyčerpávající chůzi, se kterou nejde přestat, přičemž zvíře opravdu nerozlišuje, jestli je den nebo noc a jestli páníčci ráno musí vstávat do práce nebo ne.
Zažila jsem u svých dvou psů, že jejich poslední roky života už pro mne jako pro majitelku byly více starostí než radostí. Přesto by mě nikdy ani nenapadlo se takového psa zbavovat, naopak jsem ty těžké chvíle brala jako protiváhu k těm krásným, které jsem se svým psím přítelem zažila, když byl ještě v plné síle, a že teď jednoduše nastal čas, abych mu to „vrátila“. Navíc, starý pes je kvůli zhoršování jeho schopností a často silné dezorientaci na svém pánovi daleko víc závislý, a o to víc potřebuje cítit přítomnost a přijetí toho „svého člověka“.
Proto majitele psů, kteří se nezdráhají svého zvířecího člena rodiny takovým způsobem zbavovat, opravdu nechápu. Všichni, kdo uvažují nad pořízením psa, by si měli uvědomit, že pes opravdu není věc, kterou můžete vrátit nebo odhodit na smetiště, když už vás přestane bavit, nebo zjistíte, že je s ním jaksi daleko víc starostí, než jste očekávali. Je to velmi citlivá a vnímající bytost, která svého pána miluje bezpodmínečnou láskou a proto mu opuštění zlomí srdce, protože si ho ve své psí hlavince nedokáže racionálně zdůvodnit.
Apeluji proto na všechny, co si chtějí pejska pořídit, aby si opravdu zjistili, co všechno péče o takové zvíře obnáší (nebo si promluvili s jiným psím chovatelem), a zodpovědně si uvědomili svoje reálné možnosti - jestli mají skutečně dostatečnou kapacitu na to, aby se o psa zvládli postarat tak, že nebude strádat. A v neposlední řadě - že pořízení psa je velký závazek, protože k sobě připoutáváte živé stvoření, které vám bude bezmezně důvěřovat.
Nepořizujte si psa, pakliže ho berete jako „záležitost“ na pár let s tím, že jakmile přijdou děti, vyřešíte zvýšené nároky na péči o více živých tvorů tím, že se toho „služebně staršího“ zbavíte. Narození potomka by opravdu neměl být důvod, proč svého psa „odhodíte“. A stěhování už vůbec ne - důvody typu, že v novém nájmu nemůžete mít psa, jsou - mírně řečeno - opravdu k smíchu. Pořídili jste si dobrovolně psa, tak se podle toho chovejte a pokud si hledáte nové místo k životu, najděte si takové, kde ho moci mít budete.
Rozumím tomu, že se člověk opravdu může dostat do natolik špatné životní situace, že se o psa nadále prostě nedokáže postarat. Může třeba vážně onemocnět nebo skončit na ulici. A k tomu nemusí mít po svém boku nikoho blízkého, kdo by byl ochotný se jeho psa na přechodnou dobu ujmout. Ale i v takových situacích se dá najít lepší řešení, než psa vypustit na ulici, existují organizace, nabízející tzv. dočasnou péči a i na už zmíněném Facebooku jsem viděla velkou solidaritu lidí, kteří jsou ochotni postarat se na nějakou dobu o pejska, jehož páníček se ocitnul na úplném dně.
Mezi ně ale případy lidí, o kterých článek pojednává, opravdu nepatří.
Zdroje:
https://www.facebook.com/groups/195415697186246/permalink/4864599960267773/
https://www.facebook.com/photo/?fbid=1466716951378233&set=gm.9527130830686888&idorvanity=478791398854255&locale=cs_CZ
Inzeráty na Bazoš.cz
