Článek
Jméno Ferdinand Burg bylo dobře známé nejen v císařské kanceláři, ale i na ministerstvu zahraničí a v diplomatických kruzích. Tento muž s obyčejným příjmením byl kdysi arcivévodou Ferdinandem Karlem Habsbursko-Lotrinským, synem arcivévody Karla Ludvíka a posledním žijícím synovcem císaře Františka Josefa I.
Vojenská kariéra a odchod do ústraní
Ferdinand Karel se narodil 27. prosince 1868 a od mládí byl veden k vojenské kariéře. Po studiích na Válečné škole ve Vídni byl povýšen na generálmajora a velel 18. pěší brigádě. Přesto v roce 1902 náhle odešel do penze. Důvody jeho rozhodnutí nebyly zcela jasné, ale spekulovalo se o zdravotních problémech – trpěl tuberkulózou, která postihla i jeho matku a bratra Františka Ferdinanda.
Zakázaná láska
Ovšem podobně jako Františku Ferdinandovi pomáhala i Ferdinandu Karlovi v této těžké době žena. Nebyla to ale hraběnka Chotková, byla to žena z měšťanských kruhů. Arcivévoda se s ní setkal roku 1902 v Praze a okamžitě se do ní zamiloval. Jmenovala se Bertha Czuberová, bylo jí 23 let, byla starší ze dvou dcer dvorního rady Czubera, pražského univerzitního profesora a byla pokládána za jednu z nejkrásnějších dívek vídeňské společnosti..
Zatímco pro arcivévodu byla Bertha neakceptovatelnou partií, v měšťanské společnosti patřila mezi elitu. Její otec, pražský rodák Emanuel Czuber, vystudoval pražskou univerzitu a jeho hlavní zálibou se stala geodézie. Roku 1886 se stal univerzitním profesorem na Německé vysoké škole technické v Brně, krátce působil v Praze a v roce 1891 byl přeložen na stejné místo na vídeňskou univerzitu, kde pracoval až do odchodu do penze. Byl také opakovaně vyznamenán. Stal se dokonce dvorním radou a byl přijímán ve dvorské společnosti.
Navzdory všem překážkám si však Ferdinand Karel v roce 1909 Berthu tajně vzal. Když se císař o sňatku dozvěděl, nezbylo Ferdinandovi Karlovi nic jiného než se vzdát titulu arcivévody a příslušnosti k habsburské rodině. Přijal občanské jméno Ferdinand Burg a odešel do Mnichova, kde žil v ústraní.
Vyloučení z habsburské rodiny
Formální vyloučení Ferdinanda Karla z habsburského rodu proběhlo podle předem stanoveného scénáře. Císař nařídil, aby se vzdal všech vojenských hodností a řádů, včetně prestižního Zlatého rouna. Rakouský tisk o celé události informoval v listopadu 1911 s oficiálním prohlášením, že „Jeho c. a k. Výsost, nejjasnější arcivévoda Ferdinand Karel uzavřel před časem v zahraničí manželství bez nejvyššího panovnického souhlasu a že se proto na svou nejjasnější žádost vzdal titulu a hodnosti arcivévody.“
Život v exilu a smrt
Po odchodu z habsburské rodiny se Ferdinand Burg se svou manželkou usadil v Mnichově. Kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu trávili velkou část roku v lázních. Výjimečně mu bylo umožněno navštívit Rakousko, například v roce 1914, kdy se zúčastnil pohřbu svého bratra Františka Ferdinanda, zavražděného v Sarajevu.
Dne 10. března 1915 Ferdinand Burg podlehl dlouhodobé plicní chorobě. Jeho smrt ukončila jeden z největších skandálů habsburské monarchie. S císařským povolením bylo jeho tělo převezeno do Rakouska a za přítomnosti rodiny pohřbené v meranském kostele Panny Marie Utěšitelky. Dědičkou svého jmění ustanovil Ferdinand Burg manželku Berthu, která ho přežila o 64 let. Zemřela 5. července 1979 na zámku Rottenstein u Merana pět měsíců před svými stými narozeninami.
Zdroje:
Županič Jan: Habsburská šlechta, Agentura Pankrác 2023, 896 s.
Županič, Jan: Nová šlechta rakouského císařství, Agentura Pankrác 2006, 452 s.
