Článek
Božidara se narodila srbsko-makedonským rodičům v Sofii, kde její předkové údajně pobývali na dvoře posledního bulharského cara. Její otec, rodák ze Soluně, byl vášnivým germanofilem, studoval v Berlíně a jako inženýr architekt přispěl k vývoji prefabrikátů pro socialistickou panelovou výstavbu. Krátce po jejím narození se rodina přestěhovala na Slovensko, kde Božidara vyrůstala v přísné výchově. „Kolena! Kolena!“ napomínala ji matka v tramvaji, aby seděla správně, ruka pod stolem při jídle byla tabu. Tato disciplína formovala její aristokratický šarm, který se stal její vizitkou.
Láska, která překonala překážky
Na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě poznala Jozefa Adamoviče. Poprvé se setkali se v roce 1962 při natáčení filmu Most na tú stranu. Z její strany rozhodně nešlo o láskou na první pohled. „Byl mi protivný, připomínal mi manekýna v obleku,“ smála se později. Jozef se však do ní zamiloval okamžitě. Byl vytrvalý, velmi šarmantní, jezdil s ní na koni a dvořil se jí tak dlouho, až si ji dovedl k oltáři. Vzali se v roce 1963 a jejich manželství trvalo přes padesát let, až do Jozefovy náhlé smrti na srdeční potíže v roce 2013. Jejich vztah však nebyl bez stínů. Jozef byl známý svou charismatickou povahou, která přitahovala pozornost žen a on se jí rozhodně nebránil. Dokonce měl nemanželskou dceru, což Božidaru těžce ranilo. Přesto zůstala po jeho boku a jak sama přiznala, jejich láska byla hluboká, i když ne vždy jednoduchá. „Milovala jsem ho, i když to někdy bolelo,“ prozradila v jednom z rozhovorů. Společně vychovali dvě dcery, Andreu a Lucii.
Bolestné ztráty a touha po rodině
Po narození první dcery Andrey prošla herečka náročnou operací placenty, při níž málem přišla o život. Lékaři jí další těhotenství nedoporučovali, přesto Božidara toužila po větší rodině. V následujících letech třikrát otěhotněla, ale všechna těhotenství musela být ukončena interrupcí, což ji emocionálně zdrtilo. „Každá ztráta byla jako rána do srdce,“ přizvala o letech později. Po deseti letech se však narodila druhá dcera Lucia, která přinesla do rodiny radost. Dnes je Božidara hrdou babičkou šesti vnoučat, která označuje za svůj svět a radost. Těžkou zkouškou pro ni bylo rovněž úmrtí milovaného otce a bratra. Přesto všechny životní zkoušky si zachovala svůj pověstný optimismus a humor, který ji provází životem. „Smích je můj lék,“ říká s nadhledem.
Cesta k herecké slávě
Božidara už v dětství navštěvovala dramatický kroužek, působila v Dětské rozhlasové dramatické družině a věnovala se hře na klavír. Její talent ji přivedl na VŠMÚ v Bratislavě, kterou absolvovala v roce 1963. Už během studií získala první filmovou roli ve filmu Most na tú stranu, kde se setkala s Jozefem. Po absolutoriu se stala členkou Slovenského národního divadla, kde jako první herečka v historii získala angažmá hned po škole, stejně jako její manžel Jozef mezi muži. Divadlo pro ni vždy bylo srdeční záležitostí, ale film ji nakonec také okouzlil.
Ikonické role a láska k divadlu
Božidara Turzonovová se zapsala do dějin československé kinematografie rolemi, které zůstávají nezapomenutelné. V Čechách ji diváci milují jako operní divu Emu Destinovou ve filmu Božská Ema, kde se naučila árie nazpaměť, aby synchronně doprovázela zpěv Gabriely Beňačkové. Kritika i diváci snímek oslavovali. Zářila také jako Gábi Stolařová, majitelka prvorepublikového nevěstince ve filmech Anděl s ďáblem v těle a Anděl svádí ďábla, nebo jako exotická Zuzana z planety Maja v sci-fi komedii Akce Bororo. Mezi další klíčové role patří Karolína Světlá v Příběhu lásky a cti nebo role v trilogii Bouřlivé víno, Zralé víno a Mladé víno. Naposledy se objevila v komedii Jana Hřebejka Pád domu Kollerů.
Dabing, televize a hudební překvapení
Božidara excelovala i v dabingu, kde propůjčila hlas Morticii Addamsové v Addamsově rodině nebo Černé královně v Princezně Fantaghiro. V televizi zazářila v seriálech jako Vivat Beňovský, Křeček v noční košili nebo Panelák. Před svou osmdesátkou překvapila fanoušky duetem s košickou kapelou No Name. Píseň Vianoce s Božidarou vznikla z iniciativy frontmana Igora Timka, který ji přesvědčil, aby se do projektu pustila. „Vánoce jsou boží dar a kdo jiný by měl být v názvu písně, než někdo s božím darem ve jménu,“ uvedl Timko. Paní Dača, jak ji přezdívají přátelé, se nakonec nechala zlákat a videoklip se stal jejím srdečním dárkem pro fanoušky.
Podnikání a vášeň pro umění
Vedle herectví se Božidara věnuje i podnikání. Je jednatelkou firmy Oriana, s.r.o., zabývající se nemovitostmi, jejíž název odkazuje na její roli v Akci Bororo. Aktivní zůstává i v pedagogické činnosti – působila jako první děkanka Fakulty dramatických umění v Banské Bystrici, kde je nyní profesorkou, a je čestnou ředitelkou festivalu Cinematik Piešťany. Božidara Turzonovová je považována za první dámu slovenského divadla. V roce 2007 obdržela státní vyznamenání za zásluhy o kulturní rozvoj Slovenské republiky a cenu Literárního fondu za celoživotní tvorbu. Její herecký záběr, od dramatických rolí po komedie, a její schopnost přitáhnout pozornost diváků ji činí jednou z největších legend československé kultury. I ve svých 83 letech zůstává Božidara Turzonovová aktivní, inspirativní a plná života.
Zdroje:
