Článek
V prosinci 2015 odjel Petr Jašek do Súdánu, aby zdokumentoval perzekuci křesťanů v pohoří Núba, kde probíhaly střety mezi súdánskou vládou a povstalci. Jeho úkolem bylo shromáždit důkazy o útocích na křesťany, včetně případu studenta, který konvertoval z islámu na křesťanství a přežil útok zápalnou bombou. „Měl popáleniny na obličeji, rukou a prsou. Potřeboval urgentní lékařskou pomoc,“ vzpomínal Jašek. Fotografie a další materiály ukládal na tajná úložiště a pečlivě mazal z přístrojů, aby se vyhnul odhalení. Přesto byl pod neustálým dohledem súdánské tajné služby, která ho sledovala i v noci pomocí kamer s nočním viděním. Na letišti v Chartúmu ho těsně před odletem zadržela tajná policie. „Právě jsem mluvil s manželkou přes Skype a držel v ruce palubní vstupenku, když mě obklopili. Sebrali mi počítač, kameru, všechny paměťové nosiče,“ popsal Jašek. Úřady ho obvinily z nelegálního překročení hranic, špionáže, šíření pomluv o Súdánu a podněcování náboženské nenávisti. Začal boj nejen o svobodu, ale i o holý život.
Hrůzy súdánských věznic
Jašek prošel pěti súdánskými věznicemi, z nichž každá představovala nový stupeň utrpení. První výslech trval 24 hodin a odhalil krutou realitu jeho situace. „Ukázali mi fotografie, kde měli zdokumentovaný každý můj krok. Věděl jsem, že je to vážné,“ říká. Ve vězení se ocitl mezi příslušníky Islámského státu, kteří oslavovali teroristické útoky, jako byl ten v Paříži v listopadu 2015, při němž zahynulo 129 lidí. V cele pro jednoho vězně se tísnilo sedm lidí. Jašek se stal terčem verbálních i fyzických útoků. „Byl jsem jejich otrokem. Nesměl jsem klást otázky, jen odpovídat,“ popisuje. Mezi spoluvězni byl i Libyjec, přezdívaný „muž meče“, který se chlubil vraždou 20 egyptských křesťanů na libyjském pobřeží a vyhrožoval Jaškovi smrtí vlascem. „Řekl mi, že kdybych byl Američan nebo Rus, zlomí mi vaz na místě,“ vzpomíná. Fyzické útoky a mučení, včetně bití holí po hlavě, ho přivedly na pokraj sil. Ztratil 25 kilogramů, trpěl nedostatkem kyslíku a masivními krevními ztrátami. „Nemohl jsem si vybavit texty písní ani pasáže z Bible, které jsem znal zpaměti,“ přiznává. V jedné z věznic, přezdívané lednička, ho dozorci záměrně vystavovali studenému vzduchu. Hygienické podmínky byly katastrofální – v cele pro stovku vězňů byl jediný záchod bez vody, jídlo tvořil plesnivý chléb a fazole. Přesto Jašek nacházel útěchu ve víře. „Modlil jsem se, abych neztratil zdravý rozum. Některé biblické verše se mi vracely a dávaly mi naději,“ říká. Nečekanou pomoc našel u dozorce, který ho zachránil před plánovaným mučením, nebo u křesťanského spoluvězně, který mu půjčil postel. Po pěti měsících dostal Bibli, kterou mohl číst jen omezeně, a začal si zapisovat myšlenky na útržky papíru. Tyto drobné projevy lidskosti a víry mu pomohly přežít.
Diplomatická kampaň za svobodu
Zatímco Jašek čelil hrůzám vězení, v Česku a v zahraničí se rozběhla intenzivní diplomatická kampaň za jeho propuštění. Česká ambasáda v Káhiře, která má působnost i pro Súdán, pod vedením velvyslankyně Veroniky Kuchyňové Šmigolové, koordinovala úsilí s českým ministerstvem zahraničí. Klíčovou roli sehrál švýcarský konzul v Súdánu, který zastupoval české zájmy a český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. V září 2016 velvyslankyně Šmigolová uvedla, že súdánské úřady nemají proti Jaškovi průkazné důkazy. Přesto byl v říjnu 2016 obviněn spolu se dvěma súdánskými pastory ze špionáže a protistátní činnosti. Obžaloba tvrdila, že Jašek financoval povstalecká hnutí v Dárfúru a Jižním Kordofánu, ačkoli ve skutečnosti chtěl pouze předat šek na léčbu zraněného studenta. Do případu se zapojila i Evropská unie – europoslanci Pavel Svoboda, Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský adresovali dopis vysoké představitelce EU pro zahraniční věci Federice Mogheriniové, aby zasáhla. Mezinárodní organizace CitizenGO zorganizovala petici, kterou podepsalo přes 400 tisíc lidí z celého světa, a organizace Release International upozorňovala na porušování lidských práv v Súdánu. Navzdory tomu byl Jašek 29. ledna 2017 odsouzen k 23,5 letům vězení a pokutě 100 000 súdánských liber (cca 400 000 Kč) za humanitární práci bez povolení. Jeho spoluvězni dostali 12 let. Verdikt šokoval českou diplomacii, která ho označila za neodůvodněný a okamžitě začala jednat o milosti. Rozhodující průlom přišel v únoru 2017, kdy súdánský prezident Umar al-Bašír udělil Jaškovi prezidentskou milost a nařídil jeho okamžité propuštění. Klíčovou roli sehrála egyptská tajná služba, která pomohla s vyjednáváním. Podle informací MF DNES česká rozvědka zaplatila Egypťanům přibližně 300 milionů korun, oficiálně na nákup odposlechové techniky (tzv. Agát). Tato transakce však vyvolala otázky a vedla k vyšetřování kvůli podezření z podvodu, které se dotklo tehdejšího náměstka rozvědky Zdeňka Blahuta. Součástí dohody o propuštění bylo i obnovení česko-súdánských vztahů v ekonomické a bezpečnostní oblasti, které byly po Jaškově zadržení zmrazeny.
Návrat
Po 14,5 měsících věznění se Jašek vrátil do Česka 26. února 2017, fyzicky i psychicky vyčerpaný, ale nezlomený. „Nejhorší byly první měsíce, kdy mě jako křesťana neustále napadali,“ říká. Přesto zůstal věrný své víře a poslání. Po návratu otevřeně sdílí své zkušenosti na besedách, v médiích a v církevních shromážděních. „Byla to velká zkušenost pro pochopení mnoha věcí,“ říká. Své zážitky popsal v knize nazvané Snubní prsten za život: na cele s bojovníky Islámského státu. Navzdory hrůzám, kterým čelil, zůstává odhodlán pokračovat v humanitární práci a připomínat světu osudy pronásledovaných křesťanů. Jeho příběh také ukazuje, jak daleko je česká diplomacie ochotna zajít, aby zachránila své občany – a jak vysokou cenu za to někdy platí.
Zdroje:
JAŠEK, Petr. Snubní prsten za život : na cele s bojovníky Islámského státu. Vydání první. Jindřichův Hradec: Stefanos, 2020. 219 stran
