Článek
Vývoj vojenské simulační hry Arma 3 byl v roce 2012 v pokročilé fázi. Ivan Buchta a Martin Pezlar, dva klíčoví zaměstnanci pražského vývojářského studia, se rozhodli strávit dovolenou na řeckém ostrově Limnos, který sloužil jako inspirace pro herní prostředí. Ostrov, nazvaný ve hře Altis, chtěli zobrazit co nejvěrněji, a tak se vydali na místo, aby získali lepší představu o krajině a prostředí. Limnos, strategicky položený ostrov v Egejském moři nedaleko tureckých hranic, je však nejen turistickou destinací, ale také místem s významnou vojenskou přítomností. Řecké úřady, citlivé na bezpečnostní otázky kvůli historicky napjatým vztahům s Tureckem, bedlivě sledují aktivity cizinců v této oblasti. Vývojáře zadržela 9. září 2012 řecká policie poté, co je přistihla při fotografování a natáčení krajiny, která zahrnovala i vojenské objekty, jako jsou letiště, hangáry a kasárna. O čtyři dny později, 13. září 2012, byli formálně obviněni ze špionáže, zločinu, za který v Řecku hrozí až 20 let vězení. Podle řeckých úřadů měli vývojáři pořizovat dokumentaci citlivých vojenských zařízení, což by mohlo být použito k ohrožení národní bezpečnosti. Absurdní spekulace v místních médiích dokonce naznačovaly, že dvojice byla vyslána Tureckem, aby shromažďovala strategické informace.
Reakce v Česku: Od šoku k akci
Zpráva o zatčení se do českých médií dostala se zpožděním. Zatímco někteří lidé v diskusích kritizovali vývojáře za údajnou nezodpovědnost, herní komunita a široká veřejnost se rychle mobilizovaly na jejich podporu. V Česku případ zastřešovala právnička Dagmar Raupachová, v Řecku pak Panajotis Eleftheriu. Ti podali odvolání a žádost o podmíněné propuštění, ale proces komplikovala stávka řeckých soudů. Buchta a Pezlar byli mezitím převezeni do vazební věznice na ostrově Chios, kde strávili několik měsíců v nejistotě. První žádost o propuštění na kauci řecké úřady zamítly.
Politická angažovanost a diplomatické úsilí
Případ přesáhl rámec herní komunity a stal se politickou záležitostí. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, premiér Petr Nečas a prezident Václav Klaus kontaktovali své řecké protějšky. Klaus osobně požádal řeckého prezidenta o mimořádnou pozornost věnovanou případu, zatímco premiér Antonis Samaras na summitu EU slíbil, že se situací bude zabývat. Reakce řecké strany však zůstávala spíše formální, a zdálo se, že případ uvízl na mrtvém bodě.
Podpora komunity
Herní komunita se chopila iniciativy. Na internetu vznikla petice za propuštění vývojářů, kterou podepsaly desítky tisíc lidí z celého světa. Petice byla předána na řecké ambasádě v Praze a na Ministerstvu zahraničních věcí ČR během demonstrace, která proběhla v pražských ulicích. Demonstranti, včetně tehdejšího mluvčího ministerstva Víta Koláře, veřejně informovali o krocích, které česká vláda podniká. Další významnou iniciativou byla možnost posílat vývojářům pohlednice prostřednictvím digitální platformy HelpIvanMartin.org. Tyto pohlednice byly tištěny a doručovány do přímo věznice. Vývojáři na oplátku napsali dopis, ve kterém děkovali za obrovskou podporu. Když byla petice odevzdána, měla přes 21 000 podpisů, což ukázalo, jak silně se za ně světová komunita postavila.
Vánoce za mřížemi a přelomový moment
Před Vánoci 2012 podali právníci druhou žádost o propuštění na kauci, ale řecký soud odložil její projednávání na leden 2013. Vývojáři se smiřovali s nejhorší možností. Rozhodující zlom přišel 15. ledna 2013, kdy soud rozhodl o propuštění na kauci ve výši 5 000 eur na osobu (přibližně 130 000 Kč). Následující den, 16. ledna 2013, byli propuštěni. Z Chiosu odcestovali do Atén, kde na české ambasádě obdrželi nové cestovní doklady a 17. ledna 2013 přistáli na letišti Václava Havla v Praze. Po čtyřech měsících věznění se shledali s rodinami.
Po propuštění
Po návratu do Česka případ neskončil. Řecký soud měl vydat konečný verdikt v březnu 2014, ale proces se značně protáhl. V květnu 2017 řecká justice překvalifikovala obvinění ze špionáže na mírnější přečin, což vedlo k uložení podmíněného trestu. Buchta a Pezlar se proti tomu odvolali. Argumentovali, že jejich čin byl pouhým přestupkem, který by mohl být promlčen. V květnu 2018 odvolací soud snížil trest na 18 měsíců podmíněně odložených na zkušební dobu tří let. Tento verdikt přinesl úlevu, ačkoli vývojáři stále řešili, zda se trest projeví v jejich českém trestním rejstříku. Podle Buchty to však nemělo dopad na jejich zaměstnání a lidé, kteří je znali, věděli, jak situace skutečně vypadala.
Kauza Limnos je nejen příběhem o nešťastném nedorozumění, ale také o střetu kulturních a politických rozdílů. Řecké vlastenectví a citlivost na bezpečnostní otázky v oblasti blízko tureckých hranic kontrastují s českým vnímáním, kde by podobné fotografování pravděpodobně nevyvolalo tak razantní reakci.
Zdroje:
