Článek
V pátek 8. března 1974, krátce před sedmou hodinou večer, přepadli ozbrojení lupiči poštu na pražském Těšnově. Odnesli si 47 tisíc korun, na tehdejší dobu značnou částku. Při útěku však narazili na dvojici příslušníků Veřejné bezpečnosti.
Jedním z nich byl čtyřiadvacetiletý strážmistr Jiří Velíšek. Společně s kolegou se vydal za prchajícími pachateli. Během pronásledování se ozvaly výstřely a mladý policista se zhroutil k zemi.
Střela ráže devět milimetrů jej zasáhla do břicha a způsobila těžká vnitřní zranění. Lékaři se pokoušeli jeho život zachránit, ale 10. března 1974 svým zraněním podlehl.
Doma na něj čekala manželka Marie a jejich teprve půlroční dcera Petra. Děvčátko svého otce nikdy nepoznalo.
Deset tisíc prověřených lidí a desítky šanonů
Vražda policisty vyvolala rozsáhlé vyšetřování. Kriminalisté postupně prověřili přibližně deset tisíc osob a vytipovali 47 podezřelých. Vyšetřovací spis nakonec zaplnil 65 objemných šanonů.
Zvláštní pozornost věnovali střele, která Jiřího Velíška usmrtila. Balistická expertiza odhalila neobvyklé stopy, podle nichž mohla být vypálena ze zbraně s amatérsky upravenou hlavní. Právě deformace střely zřejmě přispěla k rozsahu smrtelného zranění.
Přestože kriminalisté shromáždili množství poznatků, nepodařilo se jim pachatele usvědčit. Případ byl nakonec odložen.
V roce 1983 se vyšetřovatelé rozhodli pátrání obnovit. Předpokládali, že lupiči patřili mezi zkušené zločince a někteří z nich mohli mezitím skončit ve vězení za jiné trestné činy.
Nové stopy je přivedly ke skupině pachatelů ze západních Čech, mezi nimiž figurovali František Klimeš, Josef Štancl a Antonín Bína. Získaná svědectví však nebyla jednoznačná a vražedná zbraň se nenašla.
Ani po dalších letech se tak nepodařilo prokázat, kdo mladého policistu zastřelil.
Stopa vedla až k pozdějšímu šéfovi podsvětí
Po mnoha letech se v souvislosti s případem objevilo jméno Antonína Běly, jedné z nejvýraznějších postav českého organizovaného zločinu devadesátých let.
Historik Muzea Policie ČR Radek Galaš v roce 2017 uvedl, že podle jeho studia vyšetřovacího spisu ukazují některá svědectví a další poznatky právě na Bělu. Ten měl v době přepadení kriminální minulost a později se stal významnou osobností českého podsvětí.
Běla byl v dubnu 1996 sám zavražděn ve své vile v Úvalech u Prahy. Za vraždu Jiřího Velíška však nikdy nebyl odsouzen a historikovy závěry nelze považovat za soudně prokázanou skutečnost.
O jednatřicet let později další tragédie
Dne 13. září 2005 se na pražském Karlově náměstí odehrála událost, která jako by dávnou rodinnou tragédii připomněla.
Televizní střihač Michal Velíšek se zde zastal mladé ženy, kterou obtěžoval a ohrožoval ozbrojený muž. Útočník David Lubina proti němu použil pistoli a smrtelně jej postřelil.
Michal Velíšek zemřel ve věku 32 let.
Doma na něj čekala manželka Iva a jejich půlroční dcera Valentina.
Rodina Velíškových tak během jednatřiceti let přišla o dva muže, kteří zemřeli po střelném poranění, když zasáhli proti násilnému jednání. V obou případech zůstala mladá vdova s půlročním dítětem. „Bratrance Jirku oddělal před jednatřiceti lety sprostý zločinec. Policie ho nikdy nevypátrala,“ vzpomínal Josef Velíšek, otec střihače Michala.
Podobnost obou tragédií byla natolik zarážející, že jí tehdejší média věnovala samostatnou pozornost.
Jeden vrah odsouzen, druhý nikdy nepotrestán
Zatímco vražda Jiřího Velíška zůstala neobjasněná, pachatele druhého činu policie dopadla. David Lubina byl za vraždu Michala Velíška odsouzen k 25 letům vězení.
Michalovo jméno se navíc stalo symbolem občanské odvahy. Nadace ADRA společně s dalšími organizacemi začala udělovat Cenu Michala Velíška lidem, kteří neváhali pomoci druhým v nebezpečí.
Příběh jeho příbuzného Jiřího se do širšího povědomí veřejnosti nedostal v takové míře. Přesto jeho vražda patřila k mimořádně rozsáhlým vyšetřováním československé kriminalistiky.
V případě Michala Velíška se podařilo vraha odsoudit. Smrt čtyřiadvacetiletého Jiřího Velíška však zůstala bez soudně potrestaného pachatele.
Zdroje:
