Článek
Leoš Jirsák patřil v 70. letech k z nejznámějším tvářím Československé televize. Jako major Veřejné bezpečnosti a moderátor pořadu Federální kriminální ústředna pátrá, radí, informuje stál každý týden před kamerami, představoval divákům případy z policejní svodky a žádal o pomoc při dopadení pachatelů. Jeho autoritativní hlas, přísný pohled a profesionální vystupování mu vynesly status televizní hvězdy. Kromě moderování se podílel na vzniku kultovních seriálů, hrál ve filmech a psal scénáře. Přesto jeho kariéra náhle skončila a Jirsák zmizel z obrazovek.
Moderátor, scénárista a dramaturg
Pořad Federální kriminální ústředna pátrá, radí, informuje (FKÚ), se stal v 70. letech fenoménem, který iniciovala Veřejná bezpečnost. Jeho cílem bylo nejen informovat o kriminálních případech, ale také probudit společnost z lhostejnosti a ukázat, jak předcházet zločinu. Leoš Jirsák každý týden vybíral závažný případ, popisoval detaily a vyzýval diváky, aby poskytli informace k dopadení podezřelých. Na konci pořadu děkoval za spolupráci, která vedla k zatčení pachatelů z předchozích dílů. Jeho přirozený projev a charisma z něj udělaly oblíbenou postavu.
Jirsák se ale neomezil jen na moderování. Jeho tvůrčí duch ho přivedl k herectví, scenáristice a dramaturgii. Sám sebe si zahrál v několika filmech, kde ztvárňoval představitele FKÚ, například ve snímcích Motiv pro vraždu (1974), Parta hic (1976) nebo Smrt stopařek (1979). Objevil se také v silvestrovských pořadech po boku legendárního Vladimíra Menšíka, což jeho popularitu ještě zvýšilo. Jako dramaturg pracoval na filmu Rukojmí v Bella Vista a podílel se na vzniku dvou významných seriálů: 30 případů majora Zemana, kde je autorem námětu a Malý pitaval z velkého města, kde napsal scénáře k prvním devíti dílům.
Malý pitaval z velkého města
Seriál Malý pitaval z velkého města se stal jedním z nejvýraznějších počinů Jirsákovy kariéry. Tento kriminální seriál, který vznikal pod vedením režiséra Jiřího Dietla, přibližoval divákům skutečné případy z československých policejních archivů. Jirsákův námět a scénáře přinesly autenticitu, kterou diváci milovali. Seriál se dočkal obrovského úspěchu a dodnes je pravidelně reprízován. Zajímavostí je, že ke vzniku seriálu pomohla Jirsákova manželka Věra Nová, rozhlasová hlasatelka sportovního zpravodajství. Ta navázala kontakt s Magdalenou Dietlovou, manželkou režiséra Jaroslava Dietla a propojila oba muže, kteří společně vytvořili tento televizní fenomén.
Dalším Jirsákovým příspěvkem byla kniha S kamerou za zločinem (1971), která vycházela z jeho zkušeností z pořadu FKÚ. Publikace formou krátkých kriminálních povídek přibližovala čtenářům případy, které pomohla vyřešit spolupráce s veřejností. Publikace měla nejen informovat, ale také vzbuzovat zájem o prevenci kriminality a ukazovat, jak důležitá je bdělost občanů.
Zmizení z obrazovek
Když Leoš Jirsák v 80. letech náhle zmizel z televizních obrazovek, začaly se šířit spekulace. Jedni tvrdili, že se zapletl do nelegálních obchodů s řidičskými průkazy nebo výjezdními doložkami, což bylo v době komunistického režimu vážné obvinění. Jiní spojovali jeho odchod s rodinnými vazbami. Jirsákova manželka Věra Nová byla sestrou Kamily Moučkové, legendární hlasatelky, která v roce 1968 veřejně kritizovala okupaci Československa sovětskými vojsky. Moučková kvůli tomu musela opustit televizi a někteří věřili, že Jirsákovo příbuzenství s ní mu uškodilo. Další teorie hovořila o vlivu jeho tchána, Viléma Nového, významného komunistického politika a poslance, který měl údajně „odklidit nehodného zeťáka“.
Pravda byla však mnohem prostší a lidštější. Podle Adolfa Grubera, bývalého šéfa tiskového oddělení ministerstva vnitra, se Jirsák zamiloval do ženy z Domažlic. Kvůli ní se rozvedl s Věrou Novou a odstěhoval se na Chodsko, kde jeho nová partnerka vlastnila krásný dům. Tento osobní krok byl v rozporu s tehdejšími přísnými morálními a ideologickými nároky komunistického režimu. Strana a vláda považovaly jeho rozvod za zradu a Jirsák dostal výpověď z televize. Z veřejného života se vytratil prakticky ze dne na den.
Po odchodu z televize žil Leoš Jirsák v ústraní a v roce 1999 zemřel v Praze ve věku 67 let. Jeho odchod provázelo zapomnění, ale jeho práce zůstala živá. Seriál Malý pitaval z velkého města je dodnes považován za jeden z vrcholů československé televizní tvorby. Případy, které Jirsák představoval v pořadu FKÚ, inspirovaly nejen diváky, ale i filmaře, a jeho kniha S kamerou za zločinem zůstává cenným svědectvím o době, kdy televize dokázala mobilizovat veřejnost k boji proti kriminalitě.
Zdroje:
AHA! : co nevíme my, neví nikdo!. č.126/2023, Praha ČR Ringier Axel Springer CZ Czech News Center, 2004-.
