Článek
Svědčí o tom tři příběhy s tragickým koncem.
Rybô 1924
V noci z 6. na 7. února 1924 zasáhla malou lesnickou osadu Rybô v Hornojelenecké dolině ve Velké Fatře jedna z největších přírodních katastrof v dějinách Slovenska. Obrovská lavina, uvolněná z jihovýchodních svahů Krížné (1 574 m n. m.), zavalila osadu a její obyvatelé neměli šanci uniknout. Ze 22 zasypaných osob přežili pouze čtyři lidé, mezi nimi i tehdy tříměsíční Benjamín Strmeň.
Tragický okamžik
Toho osudného večera v osadě panovalo nevlídné počasí. Silný vítr cloumal dveřmi, husté sněžení pokrývalo krajinu. O půl deváté večer se ozval ohlušující rachot. Masa sněhu se řítila dolů a s neuvěřitelnou silou zasypala tři domy v horní části osady, další dva poškodila. Lavina si vyžádala 18 obětí, z nichž 15 byly děti. Nejmladší z přeživších, Benjamín Strmeň, se ze závalu dostal čtyři hodiny po tragédii. Na jeho kolíbku spadla část šindelové střechy, čímž vznikl prostor se vzduchem. Když se domy ocitly pod haldami sněhu, rodiče i sousedé jej zoufale hledali. Vzdávali se naděje, naštěstí někdo zaslechl slabé brečení. Kolem půl druhé ráno se maličký Benjamín znovu narodil. Jeho pět sourozenců takové štěstí nemělo. Všichni v lavině zahynuli. Některé oběti byly vykopány ze sněhu až po několika týdnech – místy totiž dosahoval nános až 35 metrů.
Lavina na Kubínské holi v roce 1968
Osudová lavina se utrhla 16. ledna 1968 na Kubínské holi v pohoří Oravská Magura. Smetla lyžaře z brněnské Vysoké školy technické, kteří zde absolvovali výcvik. Lavina široká 500 metrů a silná 2,5 metru zasypala 53 osob. Šest studentů při tragédii zahynulo, další utrpěli zranění.
Nefunkční telefon a dlouhé čekání na pomoc
Pomoc dorazila pozdě, protože den před tragédií se údolím přehnala vichřice a telefonní spojení bylo nefunkční. Záchranu přivolali dva studenti, které instruktor poslal do nejbližší vesnice (dnes městská část Dolního Kubína – Záskalie). Prvního zraněného podle pamětníků převezli do nemocnice v Ružomberku přibližně po devíti hodinách, posledního až po šestnácti hodinách. Na svahu zahynuli Miloš Kalabis, Miloslav Zika, Zdeněk Mikulica, Marie Fialová, Milan Havránek a Petr Navrátil. Hlavní příčinou neštěstí bylo podcenění lavinového nebezpečí na zdánlivě bezpečném svahu.
Dnes je na místě tragédie les. Od roku 1977 se na Kubínské holi koná Memoriál obětí sněhové laviny v obřím slalomu. Tragédii připomíná také památník z dřevěných totemů se jmény obětí.
Pod lavinou zemřel i poslední federální ministr životního prostředí Josef Vavroušek spolu se svou devatenáctiletou dcerou Petrou
Na Slovensko přijeli 17. března 1995 a o tři dny později jeho manželka oznámila policii, že se muž s dcerou nevrátili z dovolené. Josefa Vavrouška našli záchranáři zasypaného v lavině v západotatranské dolině Parichvost 26. března. Téměř o měsíc později, 21. dubna, objevili v téže lavině i tělo jeho dcery Petry.
Pátrání po Vavrouškových bylo největší v historii Horské služby na Slovensku. Zapojilo se do něj několik stovek profesionálních i dobrovolných horských záchranářů. Pomáhaly jim vrtulníky letecké záchranné služby i lavinoví psi. Akci komplikovala vichřice, v dolinách bylo velké množství sněhu. Navíc nikdo nevěděl, kde se Vavrouškovi pohybovali, ani zda vůbec byli v pohoří Západních Tater.
Tragédie Josefa Vavrouška a jeho dcery Petry, kteří byli zkušení znalci hor, by měla být výstrahou pro všechny návštěvníky horských oblastí. Dokazuje, že podcenění lavinového nebezpečí se může stát osudným i pro ty, kteří hory dobře znají.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lavina
