Článek
Anna Haining Bates se narodila do rodiny Swanových 6. srpna 1846 v Mill Brook v Kanadě. Už při narození bylo zřejmé, že není obyčejné dítě, vážila 5,9 kg. Její rodiče, skotští přistěhovalci průměrného vzrůstu, s úžasem sledovali, jak jejich dcera roste neuvěřitelnou rychlostí. Ve čtyřech letech měřila 137 cm, v deseti 185 cm a v osmnácti dosáhla své plné výšky 241 cm – téměř dva a půl metru. S chodidly dlouhými 36 cm a váhou přes 190 kg se stala jednou z nejvyšších žen v historii.
Anna však nebyla jen tělesným unikátem. Byla inteligentní, milovala literaturu, hudbu a herectví – dokonce ztvárnila Lady Macbeth. Její talent a vzdělání ji odlišovaly od ostatních, stejně jako její výška. Od roku 1862 pracovala pro P. T. Barnuma v jeho Americkém muzeu v New Yorku, kde přežila požár, který ji kvůli její výšce málem stál život. Schodiště bylo v plamenech a ona byla příliš velká na to, aby unikla oknem. Nakonec ji s pomocí 18 mužů spustili na lanech přes rozbitou stěnu. Později procestovala západ Spojených států a následně Evropu, kde se setkala s královnou Viktorií.
Martin Van Buren Bates: Kentucký obr
Martin se narodil 9. listopadu 1837 v Kentucky a jeho růst se začal zrychlovat kolem šesti let. Ve dvanácti měřil přes 183 cm a vážil přes 90 kg, aby nakonec dosáhl výšky 236 cm a váhy 215 kg. Před Americkou občanskou válkou pracoval jako učitel, během ní sloužil jako kapitán Konfederace a získal přezdívku „Kentucký obr“. Po válce se přidal k cirkusu, kde jeho život nabral nový směr.
Osudové setkání
Cesty Anny a Martina se protnuly v Halifaxu v Kanadě, kde oba vystupovali v cirkuse. Když se poprvé spatřili, byla to láska na první pohled – a zároveň okamžitá senzace. Společně se stali jedním z nejznámějších párů 19. století. Po dvouletém vztahu se Anna dne 17. června 1871 provdala za Martina v Londýně před obrovským davem přihlížejících. O několik dní dříve byli pozváni na audienci k samotné královně. Setkali se také s princem z Walesu, ruským velkovévodou Vladimírem a princem Janem z Lucemburska.
Uvádí se, že článek v Daily Telegraph, zveřejněný v době svatby, komentoval událost slovy:
„Muž si může zvyknout na to, že měří osm stop, ale být osm stop vysoký a zároveň být upřeně sledován shromážděním diváků při sňatku s dámou, která je rovněž osm stop vysoká, je náročná kombinace okolností. Kapitán Bates se však se svými nesnázemi vypořádal celkem dobře.“ Královna Viktorie Anně darovala saténové šaty, diamantový prsten a Martinovi věnovala gravírované hodinky. Po svatbě cestovali po Evropě, kde se setkávali s aristokracií a vystupovali v divadlech.
Život v nadživotní velikosti
Nakonec se usadili v Seville v Ohiu, kde si postavili dům na míru. Stropy byly vysoké 4,3 metru, dveřmi široké 2,4 metru a nábytek odpovídal jejich rozměrům. Hlavní část domu kontrastovala s běžně velkou zadní částí pro hosty, což jen zdůrazňovalo jejich výjimečnost. „V Ohiu jsem zakoupil farmu v Seville v okrese Medina. Měla 130 akrů (53 hektarů) kvalitní půdy. Postavil jsem na ní dům navržený speciálně pro naše pohodlí. Nábytek byl vyroben na zakázku a pohled na naše hosty, kteří ho používali, mi připomínal Gulliverovy cesty v Brobdingnagu. Rozhodl jsem se stát farmářem, takže jsem farmu osadil nejlepšími plemeny skotu, především krátkorohého skotu. Moji tažní koně byli normanského plemene,“ vzpomínal Martin ve své autobiografii.
Pár měl dvě děti, ale obě zemřely krátce po narození. Dcera se narodila v roce 1872 a vážila 8,2 kg, syn v roce 1879, měl rekordních 10 kg a měřil 72 cm. Žil pouhých 11 dní a dodnes je považován za největšího novorozence v historii. Manželé i přes tragickou ztrátu obou dětí žili v harmonii, dokud Anna 5. srpna 1888 náhle nezemřela na srdeční selhání, den před svými 42. narozeninami. Martin nechal pro její hrob vyrobit v Evropě sochu, prodal velký dům a přestěhoval se do města. V roce 1889 se znovu oženil, tentokrát s Annette LaVonne Weatherby, ženou běžného vzrůstu. Žil poklidným životem až do své smrti v roce 1919, kdy podlehl onemocnění ledvin ve věku 81 let.
Muzeum obryně Anny Swanové
Jejich příběh však žije dál, a to i díky Muzeu obryně Anny Swanové v Tatamagouche v Nové Skotsku, nedaleko místa, kde Anna vyrůstala. Otevřeno bylo v červnu 2009 v Heritage Centre v Creamery Square a uchovává vzpomínky na život Anny a Martina. Najdete zde Anniny osobní předměty, jako jsou šaty či živůtek, a dokonce i dveře z jejich domu v Seville. Muzeum vypráví příběh jejich kariéry, lásky i výzev, kterým čelili – od Anniny hormonální poruchy až po Martinovu farmu a jejich integraci do komunity. Spolupracuje s historickou společností v Seville a rodinou Batesových, aby jejich odkaz zůstal živý. Annin prasynovec Dale Swan zde jako dobrovolník pořádá přednášky a pomáhá studentům s projekty, čímž zajišťuje, že příběh nejvyššího manželského páru na světě budou znát další generace.
Zdroje: