Článek
Jeho jméno se po desetiletí objevovalo všude tam, kde se rozhodovalo o penězích, vlivu a prestiži. Přesto o něm veřejnost věděla překvapivě málo. Kočka nebyl mužem televizních kamer ani velkých projevů. Svou sílu čerpal z osobních kontaktů, loajality a schopnosti vyjednat téměř cokoliv.
Jeho životní příběh nabízí jedinečný obraz českého kapitalismu i šedého fungování socialistické kultury.
Z jáchymovských dolů mezi kolotočáře
Narodil se v Plzni do rodiny loutkoherce. Po studiích dřevařské školy však nezamířil do kulturního světa. První zkušenosti sbíral jako bagrista v jáchymovských uranových dolech, kde poznal tvrdou práci i disciplínu.
Skutečný životní zlom přišel až ve chvíli, kdy se oženil s Olgou z tradiční světské rodiny. Sňatkem vstoupil do uzavřené komunity provozovatelů atrakcí, kolotočů a lunaparků. Brzy pochopil, že za blyštivými světly poutí se skrývá složitý svět logistiky, techniky, obchodních vztahů a tvrdého vyjednávání.
Právě zde našel své místo.
Od druhé poloviny šedesátých let se postupně stal jednou z nejvýznamnějších postav českého pouťového byznysu. Zatímco jiní provozovali jednotlivé atrakce, Kočka budoval systém. Organizoval přesuny lunaparků, řešil zahraniční spolupráci a postupně získával pověst člověka, který dokáže zařídit i zdánlivě nemožné.
Muž, kterému telefon zvedali všichni
Během normalizace rozšířil své aktivity daleko za hranice poutí. Podílel se na organizaci zájezdů cirkusů, kulturních programů a koncertů největších československých hvězd v zemích východního bloku.
Postupně se z něj stal člověk, který znal každého a kterého znal každý.
Po roce 1989 se jeho vliv ještě zvýšil. Klíčovou roli sehrálo pražské Výstaviště v Holešovicích, kde působil ve společnosti Incheba Praha. Oficiálně zastával pozici asistenta ředitele. Ve skutečnosti byl podle mnoha pamětníků jednou z nejvlivnějších osobností celého areálu.
Přes jeho okruh procházely pronájmy stánků, gastronomické provozy, kulturní akce i významné společenské události. V prostředí, kde se točily desítky milionů korun, měl mimořádně silné postavení.
Lidé, kteří ho znali, se shodují v jednom. Nepotřeboval funkce ani titulky v novinách. Jeho moc spočívala v osobních vztazích.
Spojení s politikou
Nejsilnější vazby si vytvořil s Českou stranou sociálně demokratickou. Dlouhá léta působil v jejích strukturách a stal se blízkým spojencem řady významných politiků.
Nejčastěji bývalo zmiňováno jeho přátelství s bývalým premiérem Jiřím Paroubkem. Rodina Kočkových navíc prostřednictvím společnosti 1. česká produkční spolupracovala na řadě stranických akcí a kampaní.
Právě tato blízkost k politickým špičkám vedla k přesvědčení, že Kočkovi disponují mimořádným zákulisním vlivem. Pro jedny byli schopnými podnikateli. Pro druhé symbolem prorůstání politiky a byznysu.
Pravda byla pravděpodobně někde mezi.
Mafie, tajné služby a Kubiceho zpráva
Kolem rodiny se však postupně začaly objevovat i mnohem temnější příběhy.
Pozornost bezpečnostních složek vzbudily obchodní aktivity Kočkových synů Jana a Václava mladšího. Jejich podnikání ve společnosti Mirage je přivedlo do kontaktu s podnikateli, o nichž policie hovořila v souvislosti s organizovaným zločinem.
Především jméno Andreje Korpljakova, označovaného některými vyšetřovateli za významnou postavu ruského organizovaného zločinu v Česku, vyvolávalo otázky. Přesto nikdy nedošlo k odsouzení, které by Kočkovy spojovalo s mafií.
Mediální bouře vypukla naplno až v roce 2006.
Slavná Kubiceho zpráva, předložená krátce před parlamentními volbami, obsahovala mimo jiné informace o možných vazbách některých vlivných osob na organizovaný zločin. Objevilo se v ní i jméno Kočka.
Přestože se žádné z nejzávažnějších podezření nikdy nepodařilo prokázat, veřejný obraz rodiny se definitivně změnil. Kočkovi přestali být vnímáni pouze jako králové poutí. Stali se symbolem tajemného zákulisí české moci.
Večer, který všechno změnil
Největší rána ale nepřišla od policie ani novinářů.
Přišla 9. října 2008.
V restauraci Monarch probíhal křest nové knihy Jiřího Paroubka. Po skončení akce zůstala část hostů v podniku. Mezi nimi i Václav Kočka mladší a podnikatel Bohumír Ďuričko.
To, co začalo jako nevinné pošťuchování a předvádění finančního bohatství, skončilo během několika vteřin tragédií. Ďuričko vytáhl pistoli a třemi výstřely Kočku mladšího usmrtil.
Celá země sledovala následný soud.
Nejsilnějším okamžikem se stala výpověď Václava Kočky staršího. Patriarcha rodiny tehdy nedokázal skrýt bolest nad ztrátou syna.
„Nedal jste mu vůbec šanci. Popravil jste ho. Kdybyste ho střelil třeba do ramene, mohl ochrnout. Pořád by to bylo lepší než takhle, alespoň bych si s ním mohl povídat,“ řekl vrahovi přímo v soudní síni.
Ďuričko si nakonec vyslechl trest 12,5 roku vězení.
Když tragédie přicházejí jedna za druhou
Mnozí si tehdy mysleli, že rodina už zaplatila příliš vysokou cenu.
Jenže další neštěstí následovala.
V roce 2018 zemřel při tragické nehodě na dálnici D11 Jan Kočka mladší. Pod vlivem alkoholu a drog vjel do protisměru a čelně se střetl s kamionem. Nezahynul pouze on, ale také nevinný řidič nákladního vozu.
Případ vyvolal obrovské pobouření veřejnosti. Stejně jako následný okázalý pohřeb, při němž centrem Prahy projel pohřební kočár tažený černými koňmi.
Ani tím však soudní a policejní kapitoly neskončily. Jan Kočka starší se v posledních letech opakovaně ocitl před soudem kvůli podnikatelským sporům a čelí také obviněním v rozsáhlé daňové kauze.
Poslední svědek jedné éry
Když dnes návštěvníci míjejí monumentální hrob Václava Kočky mladšího na hřbitově v Řepích, vidí víc než jen rodinný pomník.
Vidí symbol doby, která už se pravděpodobně nebude opakovat.
Doby, kdy se pouťové atrakce staly vstupenkou k milionům, kdy se podnikatelé scházeli s premiéry a kdy se o skutečném vlivu nerozhodovalo před kamerami, ale v zákulisí restaurací, kanceláří a soukromých salonků.
Václav Kočka starší je jedním z mužů, kteří tuto éru pomáhali vytvářet. Ať už na něj historie bude vzpomínat jakkoli, jedno mu upřít nelze: z obyčejného světského dokázal vybudovat rodinnou značku, která po desetiletí budila respekt, obdiv i strach.
A právě proto zůstává jednou z nejpozoruhodnějších postav českého porevolučního příběhu.
Zdroje:
