Článek
Marc Dutroux nevypadal na první pohled jako typický zločinec. Vyučený elektrikář, otec dvou dětí se zdál být obyčejným mužem. Za touto fasádou se však skrývala asociální osobnost se sadistickými sklony, posedlá touhou po moci a manipulaci. Jeho kriminální kariéra začala už v 80. letech. Přepadal starší ženy, prodával kradená auta do Československa a Maďarska a unášel mladé dívky, které zdrogoval a znásilňoval. V roce 1989 byl za únos a znásilnění pěti dívek odsouzen k 13,5 rokům vězení. Byl propuštěn po pouhých třech letech na podmínku díky rozhodnutí tehdejšího ministra spravedlnosti, a to navzdory varováním psychiatrů, že Dutroux je časovanou bombou. Získal invalidní důchod, přestože vlastnil sedm nemovitostí, pravidelně dostával sedativa, která později používal na své oběti. Ve domě, kde bydlel vybudoval tajnou kobku, úzký, 215 cm dlouhý prostor skrytý za betonovými dveřmi. Tam věznil své oběti.
Únosy, mučení a vraždy
V letech 1995–1996 unesl Dutroux šest dívek ve věku od 8 do 19 let. Mezi nimi byly osmileté Julie Lejeunová a Melissa Russoová, které zmizely v červnu 1995. Držel je v podzemním žaláři, opakovaně znásilňoval a natáčel s nimi pedofilní porno. Když byl na přelomu let 1995 a 1996 krátce vězněn kvůli krádeži auta, jeho žena Michelle Martinová dívky nechala zemřít hladem. Těla zakopala v plastových pytlích na zahradě. V srpnu 1995 unesl Dutroux se svými komplici sedmnáctiletou An Marchalovou a devatenáctiletou Eefje Lambrecksovou. Protože kobka byla obsazena, drželi je přivázané řetězy v ložnici, zdrogovali a později pohřbili zaživa. Dvanáctiletá Sabine Dardennová a čtrnáctiletá Laetitia Delhezová byly unesené v roce 1996. Naštěstí je policie našla živé v Dutrouxově sklepení, poté co svědek nahlásil podezřelou dodávku.
Selhání systému
Případ Dutrouxe je nejen příběhem jeho zrůdnosti, ale neschopnosti belgického justičního systému. Již v letech 1993 a 1995 varoval informátor policii, že Dutroux zneužívá děti k natáčení porna, ale prohlídky jeho domu byly neúspěšné. Při jedné z nich policisté slyšeli dětské hlasy, ale uvěřili Dutrouxovu vysvětlení, že jde o děti z ulice. Pouta, chloroform a gynekologické zrcadlo nalezené v domě je rovněž nezarazily. Nejhorší přešlap přišel v prosinci 1995, kdy policie prohledávala Dutrouxův dům kvůli krádeži auta. Přestože Julie a Melissa byly uvězněny v kobce, nikdo je nenašel. Další šokující odhalení přišlo později: DNA vzorky z obětí nikdo neanalyzoval, svědci záhadně umírali a vyšetřovatelé byli neodůvodněně odvoláváni. Dokonce i Dutrouxova matka varovala policii před svým synem, ta ale její dopis byl ignorovala.
Vzpoura společnosti a Dutrouxův útěk
Když byl Dutroux v srpnu 1996 zatčen, odhalily se plné rozměry jeho zločinů. Policie našla v jeho domě Sabinu a Laetitii a později těla čtyř dívek a jednoho komplice, kterého Dutroux zmrzačil a pohřbil zaživa. Belgická společnost byla v šoku. Tisíce lidí vyšly do ulic, aby protestovaly proti neschopnosti policie a justice. V roce 1998 navíc Dutroux na několik hodin utekl z vazby, což jen prohloubilo nedůvěru veřejnostiv celý systém. Soudní proces začal až v roce 2004, osm let po zatčení. Dutroux byl odsouzen k doživotí, jeho žena Michelle Martinová dostala 30 let za spolupachatelství. V roce 2012 byla podmínečně propuštěna, což vyvolalo další protesty. Dutroux sám sebe označil za oběť organizovaného lynčování a dokonce zažaloval belgický stát, protože nemohl studovat svůj spis na počítači.
Protesty veřejnosti a reforma justice
Případ Marca Dutrouxe otřásl Belgií natolik, že přiměl politiky a odpovědné instituce k zásadní přestavbě justičního systému. Rozhořčení veřejnosti vyvrcholilo v roce 1996 Bílým pochodem, kdy ulice Bruselu zaplnilo 300 000 lidí a vláda musela jednat. Kvůli zlepšení koordinace se sjednotily policejní složky, zpřísnila se pravidla pro podmínečná propuštění a modernizovaly se forenzní metody vyšetřování. V roce 1998 vznikla organizace Child Focus, jejímž úkolem je posílit ochranu dětí a podporu obětí.
Otázky bez odpovědí
Případ Marca hluboce podkopal důvěru veřejnosti v instituce. Spekulace, že Dutroux byl součástí větší pedofilní sítě napojené na vlivné policejní a vládní kruhy, přetrvávají dodnes. Záhadná úmrtí svědků, ignorované důkazy a neanalyzované DNA jen posilují podezření, že pravda nebyla nikdy plně odhalena. Dutroux zůstává za mřížemi a jeho šance na propuštění je mizivá. Jeho případ však poznamenal celou belgickou společnost. Třetina Belgičanů se stejným příjmením si dokonce nechala změnit jméno, aby nebyli spojováni s tímto monstrem.
Zdroje:
