Článek
V sobotu 23. září 2006 objevila náhodná kolemjdoucí na hladině rybníka Apollo nedaleko Lednice na Břeclavsku lidské tělo. Patřilo mladé ženě, která byla mrtvá již několik týdnů. Pokročilý rozklad ztěžoval její identifikaci a kriminalisté zpočátku nevěděli, koho vlastně našli.
Při ohledání však objevili několik charakteristických znamení. Nad pravým kotníkem měla mrtvá vytetovaný čtyřlístek, na rameni písmeno M. V uchu nosila kruhovou náušnici a na rukou tři prstýnky z bílého kovu. Právě tetování a šperky nakonec pomohly určit její totožnost.
Jednalo se o dvaadvacetiletou Olgu Sztojkovou z Brna, která byla několik dní pohřešovaná. Výsledky pitvy potvrdily, že Olga nezemřela nešťastnou náhodou. Na hlavě měla stopy násilí a bezprostřední příčinou smrti bylo udušení. Podle tehdejšího vyšetřovatele Vladimíra Matouška zemřela pravděpodobně dva až tři týdny před nalezením těla. Kdo ji zabil a proč, zůstávalo záhadou.
Krásná dívka, která se naučila odezírat ze rtů
Olga se narodila do romské rodiny. Od dětství neslyšela a nemluvila, přesto se dokázala dorozumívat se svým okolím. Navštěvovala speciální školu, kde se naučila odezírat ze rtů natolik dobře, že doma podle vzpomínek její matky ani nemuseli používat znakovou řeč.
V době smrti měla Olga tři malé děti. Nejmladší dceři byl teprve jeden rok. Rodina žila ve složitých sociálních podmínkách a podle vyšetřovatelů se o ni dlouhodobě zajímali také sociální pracovníci.
Poslední známé hodiny Olžina života se odehrály v Brně. Její tehdejší partner kriminalistům vypověděl, že spolu navštívili několik heren, kde hráli na výherních automatech. Poté se vydali pěšky domů.
Procházeli kolem hotelu Grand a pokračovali ulicí Cejl směrem k Vranovské. Před jednou z heren si však muž podle své výpovědi všiml, že Olga už za ním nejde. Vrátil se ji hledat, ale nenašel ji. Tvrdil, že procházel další herny v okolí hlavního nádraží i v České ulici. Domů se vrátil kolem třetí hodiny ráno.
Když zjistil, že se partnerka nevrátila, údajně ji hledal znovu. Její zmizení však oznámil policii až po dvou dnech.
To bylo naposledy, kdy podle jeho výpovědi Olgu někdo z jejích blízkých viděl živou. Co se s ní stalo potom, se kriminalistům nepodařilo zjistit.
Stopa vedla k tmavému BMW s rakouskou značkou
Vyšetřovatelé se pokoušeli zmapovat pohyb mladé ženy v okolí brněnského hlavního nádraží. Někteří svědci ji v této oblasti skutečně viděli, ale žádná z výpovědí nedokázala vysvětlit, jak se dostala z Brna až k rybníku Apollo, vzdálenému několik desítek kilometrů.
Z kriminálního prostředí se objevila informace o tmavém automobilu BMW s rakouskou registrační značkou. Jeho řidič měl údajně pravidelně přijíždět do Brna za placenými sexuálními službami. Podle této verze mohla Olga do automobilu nastoupit.
Kriminalistům se však nepodařilo najít jediného přímého svědka, který by takovou událost potvrdil. Nepodařilo se ani prokázat, že právě tento automobil měl s vraždou něco společného.
Vyšetřovatel Vladimír Matoušek později připomněl, že Olžin partner při výsleších odmítal, že by ji k poskytování sexuálních služeb nutil nebo někomu nabízel. Tvrdil, že pokud se o něčem podobném dozvěděl, snažil se jí to rozmluvit.
Vyšetřování tak zůstávalo bez zásadního důkazu. Nebylo jasné, kde Olga zemřela, zda ji pachatel zavraždil přímo u rybníka, nebo tam její tělo pouze odvezl. Policie nedokázala určit ani totožnost člověka, s nímž se mladá žena po svém zmizení setkala.
Matka měla vlastní podezření
O patnáct let později se k případu vrátili novináři spolupracující se spolkem Nepromlčíme. Podařilo se jim vypátrat Olžinu matku Stefanii Sztojkovou, která mezitím žila v Praze.
Žena se se smrtí své prvorozené dcery stále nevyrovnala. Vyslovila domněnku, že za dceřinou smrt mohl nepřímo nést odpovědnost její tehdejší partner. Vyčítala mu především pití alkoholu, hazardní hry a špatné hospodaření s penězi. Domnívala se, že mohl Olgu přivést do kontaktu s neznámým mužem.
Takovou souvislost však policie nikdy neprokázala. Rodina přitom musela řešit i další bolestivou skutečnost. Po Olžině smrti zůstaly tři malé děti bez matky. Stefania se podle svého vyprávění přibližně rok starala o nejmladší vnučku, která později vyrůstala v pěstounské péči.
V roce 2021 babička přiznávala, že by ji ráda znovu viděla. Přála si alespoň fotografii nebo zprávu o tom, jak se jí daří. Ztráta dcery tak v rodině zanechala následky, které přetrvávaly i dlouho po vraždě.
Dvacet let pátrání
Vyšetřovatelé se k vraždě mladé ženy ní opakovaně vraceli. Prověřovali dostupné informace a hledali nové stopy, ale žádná z nich nepřinesla průlom. Vůči žádné konkrétní osobě nebylo zahájeno trestní stíhání.
V září 2026, dvacet let po nálezu těla, potvrdila jihomoravská policie, že případ je promlčený.
Policejní mluvčí Petr Vala uvedl, že se vraždou v minulosti opakovaně zabývali kriminalisté z prvního oddělení obecné kriminality. V posledních letech však nedošlo k žádným novým zjištěním, která by vedla k objasnění případu.
Rozhodující byla právní úprava platná v době spáchání vraždy. Tehdejší zákon stanovoval dvacetiletou promlčecí dobu. Přestože se od ledna 2026 lhůta promlčení vraždy prodloužila na třicet let, Olžina případu se změna již netýká.
