Článek
Jan Sanytrník se narodil 19. července 1966 a vyrůstal v Českém Krumlově. Už jako kluk převyšoval většinu vrstevníků. Byl rychlý, technický a především dokázal dávat góly.
Když ve čtrnácti letech přišel do dorostu místního Slavoje, okamžitě se vyrovnal o několik let starším hráčům. Jeho tehdejší trenér Zdeněk Šváb později vzpomínal na zápas ve Vodňanech, který Krumlov vyhrál 3:0. Všechny tři branky vstřelil Sanytrník. Krátce nato si jej vybralo Dynamo České Budějovice.
„Byl to takový smíšek a srandista a letěly na něj baby. Ale hlavně výborný fotbalista. Vždycky byl z nás nejlepší,“ popsal ho po letech kamarád Stanislav Verner.
Dvěma góly sestřelil Slavii
Sanytrník se nejlépe cítil v pokutovém území. Uměl si najít prostor, předvídat odražený míč a zakončit dřív, než obránci stačili zareagovat. Do historie vršovického klubu se výrazně zapsal v únoru 1993. Bohemians tehdy v pražském derby porazili Slavii 3:2. Jednu branku vstřelil Špak a další dvě přidal právě Sanytrník, včetně vítězného gólu sedm minut před koncem.
V nejvyšší československé a české soutěži odehrál za Bohemians a Cheb celkem 101 utkání. Podle oficiálních ligových statistik v nich nastřílel 23 branek. V dresu Bohemians se stal oblíbencem Ďolíčku a získal přezdívku Sanitka.
Z trávníku jej odvezla skutečná sanitka
V srpnu 1996 nastoupili Bohemians v Českých Budějovicích. V poslední minutě zápasu si Sanytrník nabíhal na centr. Místo míče se však střetl s domácím brankářem a zůstal ležet za brankou. Utrpěl otevřenou zlomeninu holenní i lýtkové kosti. Z rány silně krvácel a klubový lékař Ladislav Smrček musel krvácení zastavovat ještě před převozem do nemocnice. „Cestou v sanitce mě napadlo jediné, že jsem skončil s fotbalem,“ vzpomínal později Sanytrník. V roce 1997 ukončil hráčskou kariéru a tehdejší trenér Vlastimil Petržela mu nabídl místo sekretáře a vedoucího mužstva.
Místo gólů řešil dluhy
Bohemians na konci devadesátých let zápasili s vážnými finančními problémy. Klub sestoupil z nejvyšší soutěže, hovořilo se o možném opuštění Ďolíčku a peníze údajně chyběly i na běžný provoz.
Sanytrník se jako sekretář pohyboval u smluv, plateb a klubové administrativy. Člověk, který byl dříve známý jako veselý a hovorný společník, se postupně měnil.
„Honzu nová funkce hodně změnila. Už nám neříkal, co se děje nebo co ho trápí. Snažil se být nad věcí, ale bylo vidět, že starostí má mnohem víc,“ uvedla jeho sestra Iveta Hlávková.
Rodina později tvrdila, že byl Sanytrník podepsán na směnce přibližně na milion korun. Peníze měly směřovat do strádajícího klubu. U bývalého fotbalisty se měl nacházet také zápisník, v němž byla uvedena jména, peněžní částky a termíny jejich vrácení.
Jeho otec František byl přesvědčen, že právě půjčky a klubové finance souvisely se synovou smrtí.
Týden před smrtí jako by to nebyl on
Sanytrníkovi známí si změny v jeho chování všimli zejména během posledního týdne.
Petr Vrabec vzpomínal, že mu někdejší spoluhráč zavolal, ale téměř nemluvil. U člověka, který za normálních okolností druhé skoro nepustil ke slovu, to působilo znepokojivě.
Starosti měl i v osobním životě. S manželkou už přibližně půl roku nežil a přestěhoval se k přítelkyni Šárce. Večer před zmizením si s ní prohlížel fotografie svého syna a snímky z fotbalové kariéry. Choval se smutně a nezvykle nostalgicky. Požádal ji také, aby přivezla obálky a dopisní papír. Žádný dopis na rozloučenou se však později nenašel.
V noci se několikrát pokoušel telefonovat správci stadionu Bohemians, který měl v klubu plnit rovněž roli jakéhosi osobního ochránce. Muž ale telefon nezvedal. Právě tyto hovory později podpořily domněnku, že se Sanytrník mohl někoho bát nebo že jej ráno čekala schůzka. Brzy ráno Sanytrník vzbudil přítelkyni a oznámil jí, že si jde zaběhat. Šárka poté znovu usnula. Později popsala podivný okamžik. Po jeho odchodu měla zaslechnout, že se někdo do bytu vrátil. Domnívala se, že je to Jan a pohybuje se v kuchyni. Když však vstala, v bytě nikdo nebyl. Z kuchyně zmizelt nůž, který byl později nalezen u Sanytrníkova těla.
Není jasné, zda se do bytu opravdu někdo vrátil, zda to byl sám Sanytrník, nebo zda přítelkyně pouze zaslechla jiný zvuk. Právě tento detail se ale stal jedním z hlavních zdrojů pochybností.
Nůž si měl z těla ještě vytáhnout
Podle policejní rekonstrukce si Sanytrník v lese omotal nůž ručníkem, opřel jej o strom a nalehl hrudníkem na čepel. Nůž si měl následně z rány vytáhnout. Takový způsob sebevraždy je neobvyklý, podle oslovených odborníků však není nemožný. Člověk v těžkém šoku může po bodném poranění ještě krátkou dobu jednat a zbraň instinktivně vytáhnout. Cizí zavinění se policii nepodařilo prokázat, a případ proto uzavřela jako sebevraždu.
Rádio o smrti informovalo dřív, než našli tělo
Jedna okolnost ale dodnes nedává spát ani lidem, kteří jinak policejní závěry nezpochybňují. Ve středu 1. září odvysílalo Rádio Impuls anonymní informaci, že Jan Sanytrník je mrtvý. Jenže jeho tělo bylo v Michelském lese oficiálně nalezeno až v pátek 3. září. Vedení rádia tehdy uvedlo, že šlo o neověřený anonymní tip. Dodnes však nikdo uspokojivě nevysvětlil, kdo mohl mít o Sanytrníkově smrti informace ještě před nálezem těla.
Byl rukojmím dluhů?
Případem se později zabýval investigativní novinář Josef Klíma. Podle jeho hypotézy mohl Sanytrník doplatit na dluhy lidí spojených s klubem. Věřitelé údajně tlačili na sekretáře, protože právě on byl snadněji dosažitelný než skuteční dlužníci.
„Měli jsme indicie, že si ho někdo vzal jako rukojmí, aby zatlačil na klub,“ uvedl Klíma. Současně však přiznal, že se nepodařilo najít dost důkazů.
Právě tato věta je pro celý případ zásadní. Podezření existovala, důkazy nikoliv. Časem navíc zmizela možnost případ znovu důkladně přezkoumat. Policie v roce 2011 uvedla, že spisový materiál vedený na místním oddělení byl skartován a policista, který případ vyšetřoval, už na oddělení nepracoval.
Od smrti Jana Sanytrníka uplynulo více než čtvrt století. Policejní závěr se nezměnil: cizí zavinění nebylo prokázáno a bývalý fotbalista si měl život vzít sám. A protože původní policejní spis už neexistuje, odpověď se možná ztratila navždy.
Zdroje:
