Článek
Válka byla na spadnutí. Saškova rodina měla z Mariupolu odjet 23. února 2022. Kvůli problémům s dopravou se to ale nepodařilo. Rusko napadlo Ukrajinu o den později.
Dvanáctiletý Oleksandr, zůstal v Mariupolu s matkou Snižanou a sestrou. Z přístavního města se během několika týdnů stalo jedno z nejhorších bojišť války. Rodina se před bombardováním ukrývala ve sklepích, chyběla voda i elektřina.
Při jednom z ostřelování Sašku zasáhla střepina do oka. Matka s ním vyhledala pomoc u ukrajinských vojenských zdravotníků v areálu Iljičových železáren. Tam je zajaly ruské jednotky.
Matku odvedli. Nesměl se ani rozloučit
Saška později popsal ozbrojené muže v maskách, prohlídky a zabavování telefonů. Společně s matkou byl nakonec převezen do stanového filtračního tábora v Bezimenném na Ruskem okupovaném území, kde je zaregistrovali. Potom si ruští vojáci přišli pro Snižanu a odvedli ji k dalšímu výslechu. Saška se s ní nesměl ani rozloučit. Bylo to naposledy, kdy svou matku viděl. Kvůli poraněnému oku chlapce převezli do nemocnice v Doněcku. Jeho rodina netušila, kde se nachází, a Saška zase nevěděl, co se stalo s matkou. Pak mu podle jeho svědectví řekli něco, čemu nechtěl uvěřit. Matka ho prý nechce.
Měl skončit v dětském domově a později v ruské pěstounské rodině.
„Babi, odvez mě“
V Doněcku strávil Saška několik týdnů. Podařilo se mu dostat k telefonu , a tak zavolal babičce Ljudmyle.
„To jsem já, Saša. Babi, odvez mě,“ vzpomínala později na vnukova slova.
Do té chvíle ani nevěděla, zda žije. Rozhodla se okamžitě. Pojede pro něj.Jenže její vnuk byl na okupovaném území. Ljudmyla potřebovala dokumenty dokazující, že je jeho babičkou, a musela se dostat až do Doněcku. Okolí ji varovalo, že mohou zajmout i ji. Neodradilo ji to.
S pomocí ukrajinských úřadů a humanitárních organizací získala potřebné dokumenty a vyrazila. Podle organizace SOS Children's Villages absolvovala přibližně pět tisíc kilometrů a projela čtyřmi zeměmi. Cesta tam a zpět trvala devět dní. Sašku našla a podařilo se jí ho přivézt na území kontrolované Ukrajinou.
Vrátil se. O matce nic neví
Příběh měl šťastný konec jen napůl. Saška se sice vrátil ke své rodině, zranění oka ale bylo příliš vážné. Podle lékařů na něj už neuvidí. A především se nevrátila jeho matka.
Snižanu Kozlovovou odvedli během filtrace v březnu 2022. Její další osud zůstává podle dostupných zdrojů neznámý. Saška dodnes doufá, že se vrátí. Jeho případ přitom není ojedinělý.
Tisíce ukrajinských dětí skončily mimo domov
Od začátku ruské invaze byly z okupovaných oblastí Ukrajiny do Ruska nebo na Ruskem ovládaná území deportovány či násilně přemístěny tisíce dětí.
Rada Evropské unie v květnu 2026 uvedla, že od začátku ruské agrese bylo deportováno nebo násilně přemístěno téměř 20 500 ukrajinských dětí.
Okolnosti jednotlivých případů se liší. Některé děti přišly o rodiče, jiné od nich byly odděleny během filtrace. Další byly odvezeny z dětských domovů nebo se po pobytu v Rusku nevrátily na Ukrajinu.
Evropská unie upozorňuje také na nucenou asimilaci, ideologickou indoktrinaci, militarizované vzdělávání a případy nezákonných adopcí. Právě ruská rodina měla podle zveřejněného Saškova svědectví čekat i na něj.
Nebýt jednoho telefonátu, mohl jeho příběh dopadnout úplně jinak.
Zatykač na Putina kvůli dětem
Přesuny ukrajinských dětí mají také mezinárodní trestněprávní dohru.
Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal v březnu 2023 zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina a ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou.
Soud uvedl, že existují důvodná podezření z jejich odpovědnosti za válečný zločin nezákonné deportace a nezákonného přesunu ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
Rusko tvrzení o únosech odmítá a přesuny dětí obhajuje jako jejich záchranu či evakuaci z válečné oblasti.
Saško měl oproti řadě jiných dětí obrovskou výhodu. Byl dost starý na to, aby dokázal říct, kdo je a odkud pochází. Znal svou rodinu a podařilo se mu dostat k telefonu.
A na druhém konci byla babička, která neváhala vydat se přes několik států až na okupované území.
Zdroje:
