Článek
Camilla Olofssonová se narodila ve švédském Tännäs. V mládí konvertovala k islámu a postupně se dostala do prostředí radikálních islamistů. V roce 1994 se provdala za Mohameda Moumoua, Maročana žijícího ve Švédsku, s nímž měla pět dětí. Rodina pobývala také v Afghánistánu, kde Moumou navázal kontakty s al-Káidou.
Olofssonová se poprvé dostala do mezinárodní pozornosti po teroristických útocích z 11. září 2001. V jednom z objektů al-Káidy v afghánském Džalálábádu se totiž našla její letenka, kterou následně ukázala americká televize CNN. Už tehdy bylo zřejmé, že rodina má k teroristické síti blízko.
Moumou později působil v Iráku, kde se vypracoval mezi nejvýznamnější představitele tamní odnože al-Káidy. V roce 2006 byl zařazen na sankční seznam OSN. O dva roky později zahynul v Mosulu při americké vojenské operaci. Podle švédských zdrojů tehdy zastával post druhého muže organizace.
Jeho smrt však neznamenala, že se rodina od extremistického prostředí odvrátila. Olofssonová v něm měla nadále značný vliv. Švédská bezpečnostní služba Säpo ji dlouhodobě sledovala a později se do radikálních islamistických skupin zapojili také dva její synové. Jeden z nich zahynul v Sýrii.
Matka odjela s dcerami do Sýrie
V roce 2012 nebo 2013, kdy byly její dvě nejmladší dcery ještě přibližně desetileté, odjela Olofssonová do Sýrie. V přesném datování se novinové zprávy liší, soudní dokumenty však potvrzují její pobyt a trestné činy spáchané v letech 2013 až 2015.
V zemi už zuřila občanská válka. Olofssonová však nepřijela hledat bezpečí. Podle pozdějšího zjištění švédského soudu ji vedlo ideologické přesvědčení. Chtěla žít ve společnosti řízené přísným salafistickým výkladem islámu a podílet se na jejím budování.
Se svými dcerami pobývala v oblastech ovládaných ozbrojenými islamistickými skupinami. Od léta 2014 se část tohoto území nacházela pod kontrolou teroristické organizace Islámský stát.
Pro dospívající dívky mělo takové prostředí zásadní důsledky. O jejich budoucnosti nerozhodovalo vzdělání ani vlastní přání, ale pravidla, podle nichž se měly mladé ženy brzy provdat, podřídit manželovi a založit rodinu.
Švédský odvolací soud později konstatoval, že matka tyto podmínky znala a vědomě jim své dcery vystavila. Právě proto její jednání posoudil jako obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování.
Ve dvanácti letech se stala manželkou dospělého muže
Koncem roku 2013 se jedna z dcer v syrském Idlibu provdala za Abdirahmana Shukriho Mohameda, muže pocházejícího ze somálského prostředí a spojeného se švédskou islamistickou scénou. Dívce bylo podle švédských médií pouhých dvanáct let.
Sňatek se uskutečnil v prostředí, kde byla poslušnost manželovi považována za povinnost. Nezletilá dívka neměla skutečnou možnost se sexuálnímu soužití bránit.
Muž ji opakovaně znásilňoval. Později se s ní v Sýrii oženil ještě podruhé. Matka přitom podle soudu nejen nezajistila dceři ochranu, ale při druhém sňatku se společně s dalšími osobami podílela na tom, aby se dívka za stejného muže znovu provdala.
Soud zdůraznil, že Olofssonová věděla, co manželství pro její dceru znamená. Přesto umožnila pokračování sexuálního násilí.
Při vyšetřování se ukázalo, že nešlo o několik ojedinělých útoků. Násilí trvalo dlouhou dobu a muž byl nakonec odsouzen za nejméně sto případů závažného znásilnění dítěte.
Na všechno upozornila až škola ve Švédsku
Po několika letech se Olofssonová s dcerami vrátila do Švédska. Vrátil se také muž, který si jednu z dívek v Sýrii vzal.
Rodinné poměry však zůstávaly pod silným vlivem extremistického prostředí. Podle informací švédských médií vyrůstaly dcery pod přísnou kontrolou rodiny a byly vedeny k radikálním náboženským představám.
Na jaře 2019 se objevilo podezření, že jedna z dívek byla v Sýrii provdána za výrazně staršího muže. Upozornění přišlo z její školy a dostalo se k sociálním úřadům.
Následovalo prověřování rodinných poměrů. V roce 2020 správní soud rozhodl o převzetí dívky do ochranné péče podle švédského zákona o péči o mladistvé, známého pod zkratkou LVU.
Případ přitom zasahoval i do života dalších členů rodiny. Švédská média popsala například pozdější incident, při němž se jedna z dcer pokusila odvézt čtyřletou příbuznou do Kataru. Policie jí v cestě zabránila.
Události postupně odhalovaly, jak hluboko zasahovaly radikální náboženské představy do života rodiny, která byla švédským bezpečnostním orgánům známá už řadu let.
Matka skončila před soudem společně s mužem, kterému dceru provdala
V roce 2022 byla Olofssonová zadržena a obviněna z obchodování s lidmi a podílu na závažném sexuálním násilí vůči nezletilým. Před soudem stanul také muž, který se s její dcerou v Sýrii oženil.
Vyšetřování bylo komplikované tím, že se trestné činy odehrály o několik let dříve v oblastech poznamenaných válkou. Přesto se podařilo shromáždit důkazy potřebné k odsouzení obou obžalovaných.
Dne 9. ledna 2023 vynesl okresní soud v Solně první rozsudek. Matce uložil šest let a deset měsíců vězení, muži osm let a deset měsíců. Oba se odvolali.
Konečné rozhodnutí přišlo 11. května 2023. Odvolací soud Svea potvrdil matce trest šesti let a deseti měsíců a rozšířil rozsah jejího odsouzení za obchodování s lidmi. V menší části obžaloby týkající se napomáhání sexuálnímu násilí ji naopak zprostil viny.
Muži zvýšil trest na deset let vězení. Kromě nejméně stovky závažných znásilnění dítěte jej uznal vinným také z nuceného sňatku.
Obě dcery získaly nárok na odškodnění. Jedné bylo přiznáno 550 tisíc švédských korun, druhé 100 tisíc.
Rodinné dědictví, které poznamenalo další generaci
Camilla Olofssonová strávila značnou část života v prostředí radikálního islamismu. Její manžel patřil k vedení al-Káidy, synové se zapojili do džihádistických skupin a ona sama nakonec stanula před soudem kvůli tomu, co způsobila vlastním dcerám.
Zatímco její manžel zemřel v Iráku při vojenské operaci, ona se po letech musela zodpovídat švédské justici. Soud dospěl k závěru, že ideologické přesvědčení postavila nad bezpečí svých dětí a vědomě je vystavila sexuálnímu vykořisťování.
