Článek
Narodila se ve Vimperku a rozhodně neměla jednoduché dětství. V rodině panovalo napětí a atmosféra nebyla ani zdaleka harmonická. Situace se navíc dramaticky zhoršila, když její maminka vážně onemocněla psychickými problémy. Toušlová byla tehdy ještě velmi mladá, přesto na sebe musela převzít roli, která by byla náročná i pro dospělého – starala se nejen o sebe, ale i o malou sestru. „Bylo mi necelých čtrnáct, když maminka začala postupně upadat do depresí poté, co se narodila má sestra. O sebevraždu se pokusila pár dní po mých osmnáctinách, což se mnou samozřejmě zacloumalo. Začala jsem přemýšlet nejen o tom, proč se to stalo a jestli tomu šlo zabránit, ale také o tom, co vlastně máme v hlavě, když jsme schopni obrátit se sami proti sobě,“ vypráví Iveta Toušlová. Tehdy se začala i bát sama sebe, ztrácela důvěru ve vlastní integritu.
Právě toto období ji poznamenalo natolik, že se dlouho bála vlastního mateřství. Obavy, že by se mohla historie opakovat, ji pronásledovaly celé roky. A i když dnes mluví otevřeně, přiznává, že rozhodnutí zůstat bezdětná v ní zanechalo určitou stopu. „Ano, mrzelo mě to,“ přiznala bez obalu.
Sen o herectví a cesta k novinařině
Její cesta k úspěchu rozhodně nebyla přímá. Původně snila o herectví, dokonce prošla přijímačkami, jenže psychický tlak a rodinná situace se podepsaly i na jejím zdraví – přišla o hlas. Rok nemluvila. Sen o divadelních prknech se tak rozplynul dřív, než mohl začít. Nakonec vystudovala pedagogickou fakultu, ale ani učitelská dráha ji nelákala. Osud ji zavál do Německa, kde pracovala jako servírka a hledala sama sebe. Právě tam se začal rodit její budoucí profesní směr. Po návratu do Česka začala psát a postupně se dostala k novinařině – nejprve do regionálních novin, poté do rádia a nakonec do televize.
Česká televize, 13. komnata a Toulavá kamera
Zlom přišel v polovině devadesátých let, kdy nastoupila do České televize. Diváci si ji rychle oblíbili, zejména jako moderátorku hlavních zpráv. Po boku kolegy Bohumila Klepetky se stala jednou z nejznámějších tváří zpravodajství. Sláva ale měla i svou odvrácenou stránku.
Velkou pozornost médií přitahoval její vztah s tehdejším generálním ředitelem Jiřím Janečkem. Mnozí jí vyčítali, že si kariéru „ulehčila“, což sama razantně odmítá. „O mně houby víte,“ vzkazuje kritikům i po letech. Poznali se jako „krajánci“ v jihočeské redakci a pár tvořili dlouhých osm let.
Jejich vztah nakonec skončil bez happy endu. Důvody byly podle Toušlové složité – změna životních priorit, tlak okolí i náročnost funkce, kterou její partner zastával. Rozchod tak byl nevyhnutelný.
Navzdory osobním zklamáním se naplno vrhla do práce. Stála u zrodu úspěšných pořadů jako Toulavá kamera nebo 13. komnata, které si získaly obrovskou popularitu. Právě druhý jmenovaný projekt je jí obzvlášť blízký – reflektuje totiž témata, která sama prožila.
Všichni jsme křehké bytosti
„Všichni jsme křehké bytosti, které si nesou svůj batoh problémů,“ říká. A není to jen fráze. Při natáčení se často setkává s lidskými osudy, které ji hluboce zasahují. Některé příběhy končí tragicky a zanechávají v ní silnou stopu. „Troufám si říct, že skoro všechna třináctková témata řešíme všichni – ztráty blízkých lidí, boj s nemocemi, rozchody, vnitřní frustrace…,“ říká. Možná právě proto je pořad tak úspěšný. Původně plánovaných 13. dílů se protáhlo na více než 20 let.
Dnes stojí v čele velkého týmu a přiznává, že řízení lidí pro ni nebylo přirozené. Musela se ho naučit. Přesto se snaží najít rovnováhu mezi náročnou prací a osobním životem.
V soukromí není sama. Po jejím boku stojí nový partner, podnikatel, se kterým našla klid.
Iveta Toušlová tak zůstává ženou mnoha tváří – silnou profesionálkou, ale i citlivou bytostí, která si prošla temnými obdobími. A možná právě díky nim dokáže s takovou empatií otevírat příběhy druhých.
Zdroje:
TOUŠLOVÁ, Iveta. Toulavá kamera 36. Vydání první. Praha: Česká televize, 2023. 237 stran. ISBN 978-80-7404-372-7.
