Článek
Vladimír Ráž se narodil 1. července 1923 v Nejdku na Karlovarsku do rodiny důstojníka a učitelky. Už jako dítě miloval literaturu a poezii – velkou zásluhu na tom měla jeho maminka, která ho vedla k umění.
Původně se chtěl stát lékařem a nastoupil na studium medicíny. Druhá světová válka však jeho plány změnila. Po uzavření vysokých škol nacisty v roce 1942 odešel studovat na dramatické oddělení pražské konzervatoře. Během okupace ale byla škola dočasně uzavřena a Ráž si musel vydělávat jako dělník.
Po válce konzervatoř dokončil a brzy získal první angažmá v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého. Talentovaný mladý herec na sebe rychle upozornil a jeho kariéra začala strmě stoupat.
Král Miroslav
Skutečný průlom přišel v roce 1952, kdy ztvárnil krále Miroslava v pohádce Pyšná princezna. Film patří dodnes mezi nejoblíbenější české pohádky a v době premiéry ho viděly miliony diváků.
S představitelkou princezny Krasomily, herečkou Alenou Vránovou, vytvořili nezapomenutelnou dvojici. Role mu přinesla obrovskou popularitu a z Ráže se stal idol ženského publika.
Úspěch přišel i s dalšími filmy. Diváci si ho pamatují například z pohádky Byl jednou jeden král…, kde hrál rybáře, nebo z legendární filmové adaptace Hrátky s čertem, v níž ztvárnil čerta Solferna.
Vedle filmů byl dlouhá léta oporou činohry Národního divadla, kde působil od roku 1954. Jeho kultivovaný projev a výrazná osobnost ho předurčovaly k historickým a charakterním rolím.
Osudová láska, která způsobila skandál
Natáčení Pyšné princezny změnilo Rážovi život i v soukromí. Mezi ním a Alenou Vránovou přeskočila jiskra – problém byl v tom, že oba byli v té době zadaní.
Vránová byla manželkou dramatika Pavla Kohouta, tehdy vlivného komunistického intelektuála, který se s milostným vzplanutím své ženy a Ráže nehodlal jen tak smířit. Přijel na natáčení a podle svědectví režiséra Bořivoje Zemana Rážovi vyhrožoval. Za to, že odloudil jinému komunistovi manželku, byl Ráž vyloučen z komunistické strany, do níž vstoupil v roce 1948. Nakonec se oba rozvedli a vzali se.
Jejich vztah ale připomínal Itálii. Oba byli silné osobnosti a jejich soužití provázely časté konflikty. Narodila se jim dcera Markéta, ale manželství postupně poznamenaly nevěry. Ráž měl řadu milostných avantýr, což Vránová dlouho tolerovala. Nakonec mu byla nevěrná s veterinářem. Když se to herec dozvěděl, vypukla mezi nimi bouřlivá krize, která nakonec vedla k rozpadu jejich vztahu.
Tragédie, která poznamenala rodinu
Život Vladimíra Ráže však přinesl i mnohem bolestnější chvíle. V prvním manželství s herečkou Alexandrou Myškovou přišli o druhého syna Davida. Chlapec zemřel jako osmiměsíční kojenec na syndrom náhlého úmrtí novorozence. „Pro mámu to muselo být velice těžké období, které do jisté míry poznamenalo celý její další život,“ vzpomínal prvorozený syn Martin Ráž na okolnosti rozchodu jeho rodičů, které ale zná jen z vyprávění. V té době mu byly tři roky. S otcem nevyrůstal, teprve v jeho 14, 15 letech se začali stýkat trochu víc. V roce 1970 s maminkou odešli do Norska a tátu pak znovu neviděl 16 let.
Ani osud dcery Markéty nebyl šťastný. Přestože byla mimořádně nadaná a ovládala několik jazyků, její život poznamenaly osobní problémy. Propadla alkoholu a v roce 2013 zemřela ve věku pouhých 55 let.
Dcera Veronika
Třetí manželkou Vladimíra Ráže se stala o téměř třicet let mladší vychovatelka Olga Hnátková. Společně měli dceru Veroniku.
Když se narodila, čekalo rodiče další těžké překvapení – chyběla jí levá ruka. Po prvotním šoku se však rozhodli vychovávat ji stejně jako ostatní děti.
Veronika se naučila žít bez omezení. Sportovala, lyžovala, jezdila na kole a později dokonce odmítla protézu. Na svého otce vzpomíná jako na člověka, který ji vždy podporoval.
Podle jejích slov byl přesně takový, jakého ho znali diváci z pohádky – spravedlivý, čestný a férový.
Herec až do posledního dne
Vladimír Ráž patřil k hercům, kteří svou profesi milovali natolik, že ji neopustili ani ve vysokém věku. Ještě tři dny před smrtí natáčel seriál Zdivočelá země.
Zemřel 4. července 2000 doma ve spánku. Bylo mu 77 let.
Přestože během života ztvárnil desítky divadelních i filmových rolí a propůjčil svůj hlas zahraničním hvězdám v dabingu, pro většinu diváků zůstane navždy jedinou postavou – moudrým a spravedlivým králem Miroslavem.
