Článek
Herečka byla roky zvyklá fungovat na hraně svých možností. Kombinace náročné práce, vystupování, dabingu i péče o rodinu pro ni byla samozřejmostí. Únava ani bolest pro ni nebyly důvodem zastavit. Varovné momenty ale přicházely opakovaně. Kolapsy po představení, silnou nevolnost nebo zvracení považovala za důsledek vyčerpání. „Bylo mi fakt zle, zvracela jsem, tak se čekalo, až to přejde,“ popsala otevřeně.
Tehdy netušila, že nejde o běžnou únavu, ale o vážné zdravotní komplikace, které se postupně stupňují.
Šokující diagnóza
Zásadní zlom přišel až ve chvíli, kdy se dostala do rukou lékařů. Jejich verdikt byl pro herečku naprosto nečekaný – prodělala dva infarkty. Bez dramatických momentů, bez jasného uvědomění. „Doktoři se mě ptali: Měla jste nejspíš dva infarkty, vy o tom nevíte? Říkám: No, nevím,“ vzpomíná. Její odpověď působí téměř neuvěřitelně, ale přesně vystihuje její životní nastavení. Vydržet, nepolevit, neřešit. Zpětně si uvědomuje, že příznaky přicházely postupně. Jen jim nepřikládala význam. Tělo varovalo, ale ona byla zvyklá jít přes bolest dál.
Operace na poslední chvíli
Zdravotní stav si vyžádal okamžité řešení. Lékaři přistoupili k implantaci kardiostimulátoru, který pomáhá udržovat správný srdeční rytmus a předcházet dalším kolapsům. Zákrok přišel doslova za minutu dvanáct. „Měla jsem kardiostimulátor a díky tomu můžu být zase veselá,“ říká dnes.
Operace pro ni znamenala nejen fyzickou změnu, ale i zásadní psychický zlom. Poprvé si připustila, že není nevyčerpatelná. Velkou roli v jejím přístupu sehrála i výchova a prostředí, ve kterém vyrůstala jako herečka. „Herec je buď živý, nebo mrtvý,“ připomíná slova, která slýchala během studií. Tato filozofie vedla k tomu, že se hrálo za každou cenu – i s horečkou, vyčerpáním nebo nemocí. Zrušit představení bylo téměř nepředstavitelné.
Reifová tento přístup dlouho sdílela. Věřila, že publikum nesmí být zklamáno, a vlastní zdraví odsouvala na druhou kolej.
Rodina jako pevný bod
Vedle náročné kariéry byl pro Reifovou zásadní také rodinný život. Se svým manželem, geologem, žije už desítky let. Seznámili se přes společné přátele a dlouho byli jen kamarádi.
S úsměvem vzpomíná, že mu dokonce pomáhala balit jiné ženy, než se jejich vztah proměnil v partnerský. Dnes tvoří stabilní dvojici, která spolu překonala nejen pracovní vytížení, ale i zdravotní komplikace.
Společně vychovali tři děti – dceru Barboru a syny Viktora a Jana. Narodily se v krátkém časovém rozestupu, což pro herečku znamenalo extrémně náročné období. „Já byla buldozer, stíhala jsem dabing, děti, uvařit… vlastně vůbec nevím, jak jsem to tehdy stíhala,“ přiznává.
Mateřství bez pauzy
Tři malé děti během několika let znamenaly minimum odpočinku. Reifová se starala o domácnost, pracovala a zároveň se snažila být naplno mámou.
„Ženské tělo se z porodu vzpamatovává i pět let a vy jste za pět let porodila tři děti,“ řekl jí tehdy lékař. Odpočinek byl ale luxus, který si nemohla dovolit. Právě toto období mohlo podle ní přispět i k pozdějším zdravotním problémům. Dlouhodobé přetížení organismu si vybralo svou daň.
Tvrdá lekce a změna přístupu
Zdravotní kolapsy a následná operace ji přinutily přehodnotit priority. Uvědomila si, že hranice lidského těla nejsou nekonečné. „Země se nepřestane točit, když se zruší představení,“ říká dnes s odstupem. Tato jednoduchá věta shrnuje zásadní změnu v jejím uvažování. Naučila se zpomalit, odpočívat a především naslouchat signálům vlastního těla.
I když musela ubrat tempo, neznamenalo to konec její práce ani energie. Naopak. Naučila se ji lépe rozdělovat. „Hrát se zápalem plic je sice fajn, jste hrdina, ale ubližujete sobě,“ dodává. Dnes už si užívá i roli babičky. Její vnoučata pro ni znamenají nový impuls a radost. Popisuje je je jako „životní kouče a nabíječe energie“. Díky blízkému soužití s rodinou je může vídat často, což jí přináší klid i štěstí.
Magda žije s větším respektem ke svému tělu. Kardiostimulátor jí umožňuje fungovat bez zásadních omezení, zároveň jí ale připomíná, že zdraví není samozřejmost. Zůstává aktivní, tvořivá a plná energie, ale už ne za každou cenu. Naučila se hledat rovnováhu mezi prací a rodinou, mezi výkonem a odpočinkem.
Zdroje:
