Článek
Na konci devadesátých let chtěla česká vláda ukázat, že boj proti korupci myslí vážně. Protikorupční akce „Čisté ruce“, vyhlášená kabinetem Miloše Zemana, měla odhalit propojení ekonomické kriminality s politikou. Jejím nejviditelnějším výsledkem se však paradoxně stal pád člověka, který patřil do samotného centra Zemanovy vlády – ministra financí Iva Svobody.
Příběh začal už na počátku devadesátých let. Ivo Svoboda tehdy působil jako náměstek ministra financí. Na parlamentních poradách se potkával s Barborou Snopkovou, ekonomkou z Českého statistického úřadu. Profesní spolupráce postupně přerostla v dlouholeté pracovní partnerství a přátelství.
Když se v polovině devadesátých let dostala do problémů továrna na dětské kočárky Liberta v Mělníku, oba byli přizváni do jejího vedení, aby analyzovali finanční potíže firmy. Podnik, který měl za sebou tradici sahající až do roku 1923, byl právě v procesu privatizace a potýkal se s chaotickým účetnictvím i rostoucími dluhy. Jenže situace se rychle zhoršovala. V prosinci 1997 skončila Liberta v konkurzu.
Podezření z tunelování
Po bankrotu začala policie prověřovat, co se ve firmě skutečně stalo. Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že Svoboda a Snopková vyvedli z Liberty přibližně pět milionů korun. Peníze podle obžaloby použili na splacení dluhů své firmy, společnosti Omnia.
Oba obvinění se bránili, že finance směřovaly na podnikatelský projekt na Slovensku, který však zkrachoval. Tvrdili také, že jejich kroky měly podnik zachránit, nikoli poškodit.
Situace však získala politický rozměr ve chvíli, kdy se Svoboda stal v roce 1998 ministrem financí ve vládě Miloše Zemana.
Ministr pod vyšetřováním
Ani vládní funkce ho před vyšetřováním neochránila. Policie zahájila trestní stíhání a Svoboda byl donucen rezignovat. O několik měsíců později přišel další zlom: při domovní prohlídce byly nalezeny části účetních dokumentů Liberty na půdě sekretářky, která pro Svobodu pracovala. Pro vyšetřovatele to byl zásadní důkaz. Svoboda i Snopková byli zatčeni a skončili ve vazbě.
Snopková nález materiálů vysvětlovala tím, že půda sloužila jen jako místo pro odkládání dokumentů, které se jinam nevešly. Policie však jejich argumenty nepřijala.
Rozsudek a vězení
Po několikaletém soudním procesu padl v roce 2005 pravomocný rozsudek. Soud poslal Iva Svobodu na pět let do vězení, Barboru Snopkovou na pět a půl roku. Oba vinu odmítali až do konce. Tvrdili, že kauza byla politicky motivovaná a že skutečné problémy Liberty vznikly ještě před jejich příchodem do vedení. Nakonec si odpykali přibližně polovinu trestu a byli podmíněně propuštěni.
Jediný výsledek akce „Čisté ruce“
Kauza Liberta se stala paradoxem české politiky. Protikorupční iniciativa „Čisté ruce“ měla odhalit rozsáhlou hospodářskou kriminalitu a vazby na politiku. Ve skutečnosti však nepřinesla téměř žádné velké odsouzení. Svoboda a Snopková tak zůstali jejími jedinými výraznými „trofejemi“. Ještě větší paradox spočíval v tom, že Svoboda patřil mezi blízké spolupracovníky premiéra Zemana.
Spor o pravdu
Po návratu z vězení reagovali oba odlišně. Svoboda se stáhl do soukromí a podle svých známých se snažil na celou kauzu zapomenout. Snopková naopak bojovala dál. Opakovaně se pokoušela o obnovu procesu a tvrdila, že nové dokumenty dokazují, že Liberta byla finančně rozvrácena už před jejich příchodem. Opírala se mimo jiné o stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství z roku 2005, které podle ní upozorňovalo, že v kauze nebyla dostatečně prokázána ani skutková podstata trestného činu, ani úmysl obžalovaných. Dokument dokonce doporučoval rozsudek zrušit a případ znovu projednat.
Snopková také poukazovala na další nesrovnalosti v průběhu vyšetřování. Tvrdila například, že její advokát podal trestní oznámení na bývalého ředitele Liberty kvůli úvěru, který měl firmu poškodit ještě výrazněji, než kroky připisované jí a Svobodovi. Státní zastupitelství se tím však podle ní nezabývalo.
Dalším argumentem byl posudek společnosti AVK, který si nechal vypracovat Fond národního majetku a který popisoval vážné problémy ve fungování firmy ještě před příchodem Svobody a Snopkové do vedení.
V roce 2007 dokonce obchodní soud konstatoval, že nedostatky v účetnictví existovaly ještě před nástupem Svobody a Snopkové do vedení firmy. Ani to však k obnovení trestního řízení nestačilo.
Poslední roky
Po propuštění z vězení zůstali oba v kontaktu. Snopková se o bývalého ministra starala a pomáhala mu i v době, kdy se jeho zdravotní stav zhoršoval. Ivo Svoboda zemřel 23. února 2017. Na jeho pohřeb přišlo jen několik blízkých. Z bývalých kolegů z vlády dorazil pouze exministr průmyslu Miroslav Grégr, prezident Miloš Zeman poslal smuteční kytici.
Značka Liberta naštěstí divoké devadesátky přežila. Výroba kočárků pokračuje dodnes v jiné firmě, která značku odkoupila.
Zdroje:
