Článek
Ve čtvrtek 4. května 1995 měla třiačtyřicetiletá Zdena Brzková za sebou obyčejný pracovní den. Pracovala jako vychovatelka na odborném učilišti v Hradci Králové a po osmé hodině večer se vydala domů do Plotišť nad Labem. Daleko to neměla a doma na ni čekala dcera.
Zdenu naposledy viděly její kolegyně. Podle pozdějšího upřesnění dcery Edity Leskové se s jednou z nich rozloučila na rohu Hronkovy ulice a dál pokračovala sama.
Na sobě měla šedé kožené paleto, černou sukni ke kolenům a černé lodičky. Nesla hnědou koženou kabelku se zlatým uchem. Byla drobná, měřila 162 centimetrů. Domů už nepřišla.
Dcera čekala marně
Když se ukázalo, že se Zdena nevrátila, rozběhlo se pátrání. Policisté ale neměli mnoho vodítek. Zdena odešla z práce, část cesty absolvovala s kolegyní a potom pokračovala sama. Co se stalo během posledního úseku cesty, se nepodařilo zjistit. Nenašlo se její tělo ani stopa, která by spolehlivě ukázala, kam zamířila. Policie prověřovala různé možnosti, ale žádná nevysvětlila její zmizení. Uběhl květen, červen a červenec. Potom se na Hradecku ztratila další žena.
Miluše měla jet jen k lékaři
Ve středu 9. srpna 1995 kolem jedné hodiny odpoledne odjela z domova ve Vysoké nad Labem jednadvacetiletá Miluše Straková. Měla namířeno na kontrolu k lékaři.
Na pravé noze měla sádru.
Přesto podle později zveřejněných policejních informací odjela Škodou 120. Zda automobil skutečně řídila sama není jasné. Do ordinace však Miluše vůbec nedorazila. Policie po ní začala pátrat a prověřovala také možnost únosu. Ani ta ale k objasnění případu nevedla.
Otázky dodnes vyvolává i automobil. Z dostupných zdrojů není jasné, kde Škoda 120 po jejím odjezdu skončila. Nelze tedy tvrdit, že vůz zmizel společně s ní. Víme pouze, že podle zveřejněných informací v něm z domova odjela.
Dvě ženy během jediného léta
Zdeně bylo 43 let, Miluši 21. Jedna se večer vracela z práce, druhá odpoledne mířila k lékaři. Mezi jejich zmizeními uplynulo pouhých 97 dní.
Neexistuje důkaz, že se ženy znaly nebo že jejich případy spojoval stejný pachatel. Přesto se jejich jména později objevovala vedle sebe i v policejních vzpomínkách na nejstarší neobjasněná zmizení v regionu. O osudu obou žen lze jen spekulovat.
„Ani u jedné se není čeho chytnout. Mohou být po smrti, stejně jako mohou někde spokojeně žít. Problém je, že u dlouhodobě pohřešovaných už ani nevíme, jak by dnes vypadali. Většinou zmizeli v mladém věku, takže pokud žijí, zestárli,“ řekl před časem někdejší dlouholetý policejní pátrač Josef Kolbaba. Ještě před územní reorganizací a odchodem do důchodu měl na starost celé východní Čechy. U Zdeny mezitím soud rozhodl o jejím prohlášení za mrtvou. Její tělo se ale nikdy nenašlo. Od zmizení obou žen uplynulo více než třicet let. Dodnes se neví, co se s nimi stalo.
