Článek
Tohle bylo pohlazení! Pohlazení po jemné čtenářské duši, která chová oblibu ke starosvětským příběhům ze starosvětských prostředí, kde se žije pomalu, ale nikoliv nudně, kde se lidé znají, mnohdy možná příliš, ale život si tam uchovává svoji poctivost a opravdovost. Je to prostor pro skutečnost i rozvinutí tvořivosti. Například psát se tam musí úžasně! Ostatně oblíbená česká spisovatelka Hana Whitton (píšící i jako Parkánová-Whitton) a její bohatá bibliografie zahrnující romány převážně z české historie a historky z jejího anglického života jsou toho důkazem.
Hana Whitton žije v Anglii (má takové štěstí!), přesněji ve vesničce Kingston, nedaleko Oxfordu, kde se nedostává řádného signálu, pokud nestojíte na správném místě. Hodně tam prší, aby taky ne, když jsme v Anglii, a lidé tu mají své libůstky a slabůstky.
Potkat tu můžete nesmírně činorodou důchodkyni Muriel, z jejíhož elánu bychom mohli čerpat i my mnohem mladší, stejně jako ji vzít coby inspiraci v případě podnikání. Dvojici staromládeneckých bratrů Rustyho a Speedyho, kteří ve dne spí a přes noc jsou vzhůru. Nebo zámeckou manželskou dvojici Isoldu a Bruce, jejichž manželství vyšumělo jako bublinky ze šampaňského, a bídně končí i jejich rychle se střídající podnikatelské plány.
To samozřejmě nejsou všichni obyvatelé Kingstonu, kteří ho milují natolik, že z něj nemusí ani nikam cestovat. Ale jako upoutávka to stačí.
Vedle zajímavých setkání se můžete přiučit i anglickým reáliím. Tedy vesnickým zvykům i „typickým“ jídlům či si rozšířit znalosti z oblasti historie (kupříkladu o osudech královraha Henryho Martena). Osobně bych chtěla ochutnat anglické sušenky, jež prý chutnají jako lepenkový papír. Anebo sladký velikonoční dort simnel s marcipánem. Marcipán miluju! Ale mám na mysli ten poctivý, vláčný, sladký, ne ten umělý, ve kterém vám zůstanou zuby. Zato u hovězího s mátovou omáčkou bych váhala. Nechybí ani pití čaje, samozřejmě.
Ach, tyto anglické historky jsou zkrátka a jednoduše milým a hezkým čtením, pohodovým a odpočinkovým, čtenářsky nerozruší, ale utěší.
Skoro na konec mohu dodat varování: Pozor! Po přečtení hrozí, že se budete chtít odstěhovat do Anglie!
A na úplný konec zmíním, že Jak si po anglicku učesat trávník je osmým dílem ze série Anglické příhody. Můj původní plán kdysi byl, že si tyto knížky přečtu postupně, pěkně od prvního dílu. Jenže potom jsem v práci tak dlouho koukala na tento poslední, až jsem svoje rozhodnutí změnila. To se stává. Ovšem ke starším knížkám se hodlám vrátit. A to je rozhodnutí, které určitě nepřehodnotím.
Whitton, Hana: Jak si po anglicku učesat trávník, Ikar, vyd. 1., 2025
