Článek
Dosud čtyřdílná, volně na sebe navazující série Skotské knihkupectví od skotské spisovatelky Jenny Colganové se na mě řadu let usmívala z mého seznamu knížek k přečtení, jelikož spojení knihkupectví a Skotska je pro moji maličkost přitažlivé. Vybavuji si, kterak jsem ještě na původním pracovišti pokukovala po jejích barevných obálkách a plánovala, že se začtu. Určitě se co nejdřív začtu.
„Co nejdřív“ nastalo po zhruba sedmi osmi letech. Jistě uznáte, že to je chvilinka. Loni, ale hlavně letos „splácím“ čtenářské „dluhy“ a konečně se seznamuji s knížkami, které jsem si kdysi uložila do paměti.
Pojízdný krámek snů slibuje romantické čtení a knížky. A to svým způsobem splní. Nina je knihovnice žijící víc v knížkách než ve skutečnosti, jenže když dojde ke zrušení knihovny, ocitne se bez místa. Co si má teď počít? Odhodlá se k odvaze a splní si sen – založí si knihkupectví, ačkoliv netradiční. Pořídí si totiž dodávku, zachrání knížky, které se v rámci zavírání knihoven vyřazují, a s jejich zásobou si zařídí pojízdné knihkupectví a odjede s ním do Skotska, přesněji do vesničky Kirrinfief.
Osobně mám s ženskými hrdinkami Jenny Colganové potíže. S výjimkou Zoe vystupující v navazujícím románu Knihkupectví u jezera. I když je Nina coby knihovnice a milovnice knížek aspirantkou na oblíbenou literární postavu, místy mi byla ne zcela nesympatická, ale krčila jsem nad jejím počínáním čelem až moc. Nebo ano – byla mi nesympatická a měla jsem chuť s ní zatřást, aby se vzpamatovala a uvědomila si, jak hloupě se chová a uvažuje. Jak je naivní a jedná nelogicky. Naštěstí se na konci vzchopila, ale… Ale… Jistě, tohle jsou vlastnosti, se kterými se u hrdinek romantických příběhů v menší či větší míře potkáváme, takže to nepřekvapí, ale Nina je napsaná způsobem, kde je to iritující. A pro čtenáře není dobře, když nenaváže čtenářské pouto s hlavním hrdinou. Může totiž knížku snadno odložit, protože nemá puzení dozvědět se, jak se to celé rozšmodrchá a jak hrdina dopadne.
Romantické linky tu jsou dvě, přičemž není těžké uhodnut, kdo bude pro Ninu ten pravý. I k tomu bych měla drobnou výtku. Ne k tomu, že víme, s kým na konci skončí, to se romantice nemůže vyčítat. Ale za mě spisovatelka neposkytla sblížení Niny a jejího vyvoleného dostatečný prostor. Vyznívá to nesmírně ukvapeně, najednou se dají dohromady a konec. Chtělo by to více se rozepsat, více to rozvést, aby to celé působilo autenticky a uvěřitelně.
Škoda.
Ale aby to nebylo jen o negativech, co na románech Colganové oceňuji, je Skotsko. Úchvatná atmosférická krajina, lákavý venkov a líčení místních zvyků a tradic. Právě zasazení příběhů do jedné z částí Velké Británie je důvodem, proč její romány opakovaně otevírám.
Jestli i vy chováte slabost pro tuto zemi, do skotské vesničky se s jejími hrdiny můžete vrátit díky Knihkupectví u jezera, jak jsem napsala o několik řádků výše.
Já se tam vrátím. V další recenzi.
Colganová, Jenny: Pojízdný krámek snů, Argo, vyd. 1., 2018
