Článek
Čtvrtý návrat do městečka Dream Harbor, kde má život jasná pravidla, která se nemění. Třeba jako recept na hutné lívance podávané v místním bistru. Což Archer, světoznámý šéfkuchař, musí teprve pochopit. Protože „světové“ ne vždy znamená „nejlepší“ a nemá to co dělat s luxusností a kvalitou surovin, nýbrž s pocitem neměnnosti, bezpečí, útulnosti, domova, pocitu, že aspoň na něco se můžete spolehnout. Vedle toho, že je Archer vynikající kuchař, je to taky otec. Jen to pět let netušil. A tak opustil Paříž a místo, aby usiloval o michelinskou hvězdu a vařil do úmoru, usiluje o navázání vztahu se svou dcerou Olive.
Když už jsem zmínila hlavního hrdinu, mohla bych zmínit i hlavní hrdinku. Tou je šestadvacetiletá Iris, cvičitelka jógy a dívka, která životem proplouvá jako ryba. Sice se starostmi, jako např. z čeho zaplatí nájem, avšak bez závazků a ukotvení, chvíli se pobavit a jít, chvíli pracovat tady a tam a pohnout se o dům dál. I o víc domů dál. Je příkladem toho, jak se špatné vztahy rodičů a jejich pochybný či rozvolněný přístup k partnerství odrazí v partnerství jejich dětí. Když ji majitelka bistra, kde Archer kuchtí, ponoukne, aby se u něj ucházela o práci chůvy, brzy opustí váhání, že není vhodnou uchazečkou, protože potřebuje bydlení, práci a bankovní účet v plusu.
Vše by bylo v pořádku, kdyby mezi nimi – nečekaně, haha – nezapracovala chemie.
A dál si to jistě umíte představit. Přitažlivost, váhání, velké sblížení, další váhání, šťastný konec.
Nicméně co byste si asi nepředstavili, je, že se tu vedle klasické romance „Chce mě/Nechce mě“ odehrává ještě jiný příběh. Ostatně jsem ho zmínila výše a díky němu tento díl autorka ozvláštnila a odlišila od předchozích knížek, kde se řeší především ta „lehká“ myšlenka, čistá romantika příliš nezatížená realitou. Zpráva o potomkovi, o kterém neměl Archer tušení, ho přirozeně zasáhne a přiměje ho vystoupit ze svého dosavadního života a zcela ho proměnit. Samozřejmě prochází fázemi, kdy si myslí, že ona změna je pouze dočasná, prozatímní, že přejde rychle jako zima, a poté se navrátí ke starému zaběhnutí. Aby nakonec zjistil, že se jeho myšlenky dokonale a nenásilně proměnily, cíle se změnily, žebříček hodnot se divoce přeskládal.
Změna je totiž nevyhnutelná.
Ale Archer není jediný, kdo řeší nečekanou životní situaci. I postava Iris je „zatížena“ výraznou proměnou životních hodnot, kdy se člověk domnívá, že to či ono v životě nikdy nebude chtít nebo se pro to žádnou molekulou své duše nehodí, aby se jeho mínění život zasmál a ukázal mu, jak se mýlil.
Jestliže hledáte romantiku se silnější dávkou erotiky, ale zároveň u ní nepohrdnete i o kapánek těžšímu tónu, můžete navštívit Cukrárnu s vůní jahod. Bude to vpravdě sladká návštěva. Avšak nikoliv přeslazená.
A mimochodem, kdyby letos došlo i na další díl z této série, nezlobila bych se.
Gilmorová, Laurie: Cukrárna s vůní jahod, Cosmopolis, vyd. 1., 2026
