Článek
Tak mi greendeal nějak nedá spát…
Ostatně ani politikům ne.
Třeba ty větrné elektrárny – fouká vítr, máme elektřinu. Jenže ono to zase až tak jednoduché není. Ty „větrníky“ totiž potřebují také naftu, a ne zrovna málo.
To už ale nikdo nahlas neříká.
A taky – světu tak nějak vládne Amerika, prostě určuje co a jak. Nu a co je v Americe? Naftařské společnosti a není jich zrovna málo. Jestli si někdo myslí, že složí ruce do klína a „půjdou od válu“, tak se nejspíš šeredně plete.
Nebo - umíte si představit třeba elektrické motorky, nebo ty veliké Harleye?
Já tedy moc ne.
Teď vláda že vyhlásila český greendeal. Dobrá, jenže to vzala jaksi za špatný konec.
Co takhle hledět, aby auta neparkovala na trávnících, nevydupávaly se zkratky přes trávníky, zbytečně se neolamovaly větve stromů, netrhaly se květy, které ale před návratem domů z procházky někde zahodíme. A hlavně skoncovat s tím bincem v parcích kolem laviček po popíjení krabicáků.
Že to jsou maličkosti? Jistě, ale jedna k druhé a je z toho veliká pomoc, pomoc přírodě.
Stále se hledají chyby na komunistech, na minulém režimu, ale akce „rozkvetlá okna“ nebyly zase až tak od věci - byť se určitě najdou tací, kteří jen proto, že to bylo za minulého režimu, se jim budou přinejmenším posmívat. Řekne se truhlík v okně, ale jeden k druhému…
Jistě, jsou to jen maličkosti a na těch si nikdo jméno neudělá, alespoň v té dnešní EU ne. To raději zdaní, zatím jen dobytčí, prdy.
A tak dál budeme vesele parkovat na trávnících a loukách, vydupávat zkratky v parcích jak „sloní stezky“…ale budeme pro Greendeal , všema dvaceti.
