Článek
Voňavý vzduch, modrá obloha, tyrkysový oceán, žhnoucí slunce, osvěžující vánek, nádherné a prostorné téměř liduprázdné pláže s jemným bílým pískem a šumění moře.
Nejen prostředí bylo rajské, i jídlo si tady člověk užíval všemi možnými smysly. Na velkém prostoru písčité hlavní restaurace si musel vybrat snad každý. Bylo tam všechno. Decentně a vkusně tu bylo vyskládáno mnoho druhů jídel. Vše perfektní a prvotřídní kvality. Celé to působilo velmi luxusně. Voněla tam evropská kuchyně, taková jakou známe, ale také zřejmě indická nebo maledivská a bůhví z jakých koutů zeměkoule, teplé kaše a různé placky a buchty, které jsem neměla ani odvahu ochutnat. Kromě toho jste tady našli u snídaně koutek se zdravou stravou počínaje různými čipsy, vločkami až po jogurty, měkké sýry, ale také džemy, med i s pláství, ze které med stékal do připravené misky, šunky, salámy, hromady různých druhů nakrájené zeleniny, překvapily mě ředkvičky nakrájené na plátky, hotové zeleninové saláty, který byly jednoduché, zdravé a vynikající, dokonce měli chlazenou vitrínu s tvrdými evropskými sýry, na kterou byli patřičně pyšní. A není se co divit. Na ostrov se musí snad kromě květin přepravit úplně všechno lodí či hydroplánem.
U pečiva člověk stál a přemýšlel jen, které dnes ochutná, každý kousek vypadal lákavě a vše bylo také čerstvé, většina ještě lehce vlahá či teplá jako právě vyndané z pece. Měli vtipně a šikovně vymyšlené například máslo. Bylo v prosklené chlazené vitríně se sýry ve velké míse. Museli jsme si ho „nadloubat“ na talířek, bylo hodně vychlazené. A než jsme došli ke stolu, krásně v teplém vzduchu povolilo a dalo se namazat.
Sympatický byl koutek určený hlavně pro děti. Na velkém stojanu znázorňujícím nápis LILY, začátek názvu resortu, visely čerstvé a voňavé různé barevné koblihy. Vedle byly připraveny další sladké snídaně. U oběda připravoval kuchař dětem malou pizzu nebo si mohly vybrat mini řízečky, rybí prsty, přírodní kuřecí maso, špagety a omáčky či hranolky, které milují snad všechny. Při snídaních u jiného pultu stál zaměstnanec obsluhy restaurace, který vám vymačkal pomeranče přímo před vámi. A nejen pomeranče. V malých skleněných lahvičkách ležely na ledové tříšti již připravené džusy například z melounů.
Snídaňové místo, kde jsme si objednali vejce na jakýkoli způsob a kde ta vajíčka před námi rovnou připravili s různými ingrediencemi, které jsme si tam vybrali, bylo naším oblíbeným. Tácy a mísy s ovocem nebo kuchaře, který nám očistil a nakrájel ovoce, na které jsme si ukázali, jsme rozhodně nemíjeli u žádného jídla.
Ráno nebo v poledne si mohl člověk jít rovnou vybrat snídani či oběd nebo si nejdříve vybrat stůl a pohodlně se usadit, užívat si pohled na nový den v tyrkysové barvě a u číšníka, který ihned přiběhnul, si objednat čaj, kávu, vodu, džus nebo drink k obědu. Později jsem zjistila, že v rámci snídaňového rautu je připravené množství sypaných čajů a skleněné konvičky i šálky v rohu, kam jsem málokdy došla. Proto jsem si čaj už pak připravovala sama. Jedno ráno jsem dokonce dala přednost sladké snídani, přímo přede mnou mi vyrobili palačinku, na kterou jsem si naplácala, tuším, pomerančový džem a nějakou čokoládovou polevu. Byla moc dobrá.
No, a když si dáte dobroty, o kterých ani netušíte, že na ně zrovna máte chuť, rovnou na písečné pláži s fantastickým výhledem na tu tyrkysové vlnky moře a hlavně s milovaným člověkem po svém boku, je ráno dokonalé.
Po snídani pochopitelně procházka po ostrově. Jednou jsme se vypravili se podívat i na ty obdivované „domky na kůlech“, jak jim říkám. Tedy správně vodní nebo nadvodní vilky. Trochu se nám začalo mračit počasí. Ale i tak vypadaly velmi působivě. Prošli jsme kolem našeho oblíbeného bazénu dál po dřevěné lávce spojující vodní vilky s ostrovem. A ocitli jsme se nad vodou. Nad mělkou krásnou lagunou, ve které mezi kůly a lávkami i přímo pod vilkami proplouvaly ryby včetně minule zmíněných mant a žraloků. Všechny vilky měly vchody z lávky, která se rozdvojila a utvořila nepravidelný kruh, a otevřené soukromé terasy se soukromými bazénky otočené směrem k moři. Absolutní soukromí. Krásné, exotické, trošku dobrodružné.
Asi jsem příliš velký suchozemec. Pokud můžu říct za sebe, mně by se tam bydlet nechtělo. Užívali jsme si sice vilku částečně na kůlech s kouskem soukromé pláže přímo na břehu moře a ničím nerušený výhled na modré vlny oceánu dokonce už přímo z postele. Příliv jsme v noci měli pod ložnicí, ale to byl vrchol mé odvahy. Mám respekt k vodě. Kromě toho, moře přes den krásně šumí, v noci mě narážení vln do sloupů naší vilky a šplouchání i budilo. A když jsem naštěstí až ke konci našeho pobytu zjistila, že moře pod námi je v noci plné těch poměrně velkých žraloků, kterých se téměř můžete dotknout rovnou z terasy, jak byli blízko, byl to pro mě šok.
Večer jsme se vrátili do tohoto kouta ostrova, abychom si prohlédli hezky osvětlenou zážitkovou restauraci Tamarind s thajskou, čínskou a indickou kuchyní ležící před lávkou k vilkám na vodě. V té jsme se mohli navečeřet i my, ale museli jsme si jídlo objednat předem a zamluvit místo, a to pouze jednou za náš pobyt v rámci AI. Nakonec jsme tento zážitek nevyužili, protože v naší restauraci bylo tolik dobrého jídla a gastronomických ochutnávek, že jsme neměli chuť sedět u jednoho talíře s velkou porcí byť velmi chutného jídla. A tak jsme si jen v aplikaci prohlédli jídelní lístek a osobně se šli podívat na prostředí, o které jsme přišli. Byla postavena do kruhu a stála nad vodou, a proto musel být odtamtud krásný výhled. Koneckonců, jako všude jinde na ostrově. Kolem restaurace jsme zahlédli v jemně osvětlené vodě opět žraloky a manty možná čekající na zbytky z kuchyně.
Ještě chvíli u jídla zůstanu. Aby jídelníček byl zajímavý a přitažlivý pro hosty, uspořádali každý večer tématicky podle dotčených světových oblastí. Tedy, bavíme se o hlavní velké luxusní restauraci Lily Maa. Už si nepamatuji všechna témata večerů, jen tak mě napadá třeba středozemní kuchyně, indická, maledivská, plody moře, objevily se například i americké hamburgery a mexická kuchyně. Pokaždé vyzdobili na dané téma úžasným způsobem celou restauraci. Plody moře naservírovali na obří mísu ve tvaru lodi. A takové sladkosti byly denně samy o sobě nejen chuťovým, ale i vizuálním zážitkem. U některých stanovišť byla obsluha. Kuchaři připravovali přímo, tak říkajíc na place, maso, které jsme si mohli vybrat z nabízeného syrového, nebo grilovali námi vybrané ryby. Připravovali i čerstvé těstoviny. Celé to byl každý den perfektní kulinářský zážitek. Mnoho přísad, omáček, zeleniny, salátů, sladkostí, pečiva a já nevím, co ještě jsme si mohli vybrat formou rautu. Také si u večeře objednat drink nebo rovnou lahvinku vína z jejich vinotéky, kterou se také chlubili. Na tomto malém ostrově nabízeli na 80 prémiových vín z celého světa, včetně např. známé exkluzivní značky francouzských bublinek Taittinger.
Neměli jsme nejmenší šanci ochutnat vše. Proto jsme pečlivě vybírali. Znáte ten pocit, že se už během dovolené nějak začnou zmenšovat plavky? A to nejen kvůli skvělému jídlu, ale také díky sladkým a moooc dobrým míchaným drinkům. Tak to jsme nechtěli.
Vím, že jsem dnes kroužila hlavně kolem kuchyně. Nikdy jsem nejedla takové množství ryb a všech těch krevet, krabů, mušlí a k tomu tak špičkově a chutně upravených. Z maledivské kuchyně jsme ochutnali hlavně ryby a ty tzv. mořské plody. Surovinami, které se hojně používají v maledivské stravě, jsou kromě ryb a mořských produktů třeba rýže nebo batáty, sladké brambory, nebo placky, které se jmenují roshi. Jejich kuchyně je více kořeněná a používá poměrně hodně chilli i curry. Jejich jídla jsou velmi ovlivněna jižní Indií a Srí Lankou. Většina potravin se totiž musí dovážet.
Pobrala jsem za těch deset dní v ráji tolik dojmů, že tohle ještě pořád není konec. Zase příště.