Článek
Vždycky jsem milovala pohádky, princezny a krásné zámky. Jednou jsem absolvovala jako spousta jiných lidí populární cyklovýlet do Třeboně, do kraje mnoha rybníků, krásné přírody, ale i historie. Nemohli jsme pochopitelně minout Schwarzenberskou hrobku, která připomíná nádhernou zmenšeninu zámku. Takové stavby ve mně vyvolávají úžas a obdiv. Je fajn, že si tuhle pamětihodnost můžete zajet prohlédnout celoročně.
V kapli, oltář
Tato jedna z nejzajímavějších památek jižních Čech se tyčí nad rybníkem Svět. Z druhé strany sousedí s Opatovickým rybníkem. Můžeme ji nazvat monumentálním mauzoleem, které je obklopeno anglickým parkem. Působí majestátním a zároveň tichým dojmem, který ve mně vyvolal hluboký respekt. Kromě turistické atrakce plní poslání místa s tajemnou atmosférou, jež spojuje přírodu, umění, víru i smrt.
V kapli
Trochu z historie stavby
Jak jsme se dověděli, Schwarzenberská hrobka byla postavena v letech 1874–1877 z iniciativy kněžny Eleonory ze Schwarzenbergu, která ji nechala vystavět jako rodinné pohřebiště pro tzv. hlučínskou větev rodu Schwarzenbergů. Blízký hřbitovní kostel sv. Jiljí, který rod Schwarzenbergů používal pro pohřby svých příbuzných, byl již malý a nevyhovoval ani hygienickým podmínkám.
Proto oslovili významného vídeňského architekta Friedricha Schmidta, známého stavitele novogotických chrámů, který vytvořil projekt. Výsledkem je honosná novogotická stavba z červených cihel s výraznými kamennými prvky a bohatou výzdobou. Celá stavba je inspirována italským katedrálním slohem a asi proto působí téměř jako malý chrám.
Schwarzenberská hrobka
Stavbu korunuje kaple Božího Vykupitele, která vyniká svou akustikou a v níž se konají bohoslužby i komorní koncerty. Interiér je doplněn sochami a vitrážemi od renomovaných umělců z 19. století. Pod kaplí se nachází hrobka se dvěma patry, do které se sestupuje točitým schodištěm – najdeme zde 26 měděných rakví s ostatky členů rodiny, včetně samotné Eleonory. Nabalzamovaná těla zemřelých šlechticů tu spočívají v rakvích, které jsou dvouplášťové a utěsněné. Průvodkyně vyprávěla jejich životní příběhy. Například nejmladším pohřbeným je v malé rakvičce syn kněžny Eleonory, který ve dvou letech vypadl z kočárku a zemřel. Kněžna se bohužel vysvěcení kaple v r. 1877 nedožila. V hrobce je pochován i její choť, Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu. Poslední pohřeb se tady konal v r. 1939.
Pohled ze zadu
Složité podloží hrobky
Schwarzenberská hrobka má složité podloží, základy i podzemní krypta byly totiž postaveny pod úrovní hladiny rybníka Svět. Proto knížecí stavitel Damasius Deworetzky, který se také řadil k mistrům svého oboru, upravil architektův návrh tak, aby vyhovoval místním podmínkám. Aby se zabránilo podmáčení a průsaku vody, bylo potřeba vodu odvést. Z toho důvodu bylo celé dno vyloženo ocelovou vanou a okolo vede 2 m hluboký a 60 cm široký odvodňovací kanál. Místo tak má velmi nízkou vlhkost a stálou teplotu – i to přispělo k dobrému uchování rakví a celé krypty.
Stavba to byla velmi nákladná, trvala 2,5 roku a údajně z rodinné pokladny spolykala 251 tisíc zlatých, což představovalo asi 60 milionů korun.
Rod Schwarzenbergů a jejich odkaz
Rod Schwarzenbergů jistě znáte. Patřil k nejvýznamnějším šlechtickým rodinám habsburské monarchie. Jejich rozsáhlé državy zahrnovaly nejen třeboňské panství, ale i například Orlík, Hlubokou nebo Český Krumlov. Prosluli jako mecenáši umění, podporovatelé vědy a inovací, ale také jako vojenští velitelé a diplomaté. Hrobka v Třeboni tak není jen místem posledního odpočinku, ale také památkou na velký šlechtický rod, který se nesmazatelně zapsal do českých dějin.
Obklopí vás klid a ticho
Novogotická stavba ukrývá nejen fascinující historii a uměleckou krásu, ale i hlubokou duchovní atmosféru, která zanechá silný dojem v každém návštěvníkovi
Vstupní částí hrobky je výše zmíněná kaple, která působí klidným a uctivým dojmem – vzdušná, zdobená vitrážemi a kamennými detaily. Návštěvník se zde může na chvíli zastavit, ztišit a vnímat historický náboj místa.
Skutečně silný zážitek však přichází ve chvíli, kdy se sestupuje do samotné hrobky. V podzemí je chladno, ticho a šero. Stěny hrobky jsou kamenné, prosté, bez okázalosti, což ještě umocňuje úctu k zemřelým. Rakve jsou uspořádány do kruhového půdorysu a jejich jednoduchost a klidná symetrie připomínají, že smrt je vyrovnáním všech rozdílů. Tady si člověk při setkání se smrtí a dávnou historií uvědomí malichernosti světa, pomíjivost věcí a krásu života. Měla jsem husí kůži a chladnějším vzduchem v kryptě to nebylo.
Kaple prý není nikdy úplně prázdná – mezi návštěvníky často najdete i ty, kteří sem chodí rozjímat nebo si jen sednout a zklidnit mysl.
K hrobce vede příjemná cesta z centra Třeboně parkem, kolem rybníka Svět. Okolní Anglický park s cizokrajnými dřevinami i romantickými zákoutími přispívá k celkové atmosféře – i tady se spojuje krása lidské tvorby s přírodní harmonií.
Celkový pohled na hrobku
Jeden malý incident před samotnou prohlídkou kaple a hrobky
Nakonec si však neodpustím jednu příhodu, která by se dala nazvat i vtipnou, kdyby to nebylo na takovém místě. Seděla nás malá skupina návštěvníků v historických lavicích kaple a čekali jsme na začátek výkladu. Ten se nějak zpožďoval. Když už jsme si začali mezi sebou šeptat, co se děje, přiběhnul po delší chvíli průvodce a zeptal se, jestli nepatří někomu to kolo přivázané k železným vratům hrobky. Prohlídka nemohla začít, protože si někdo omylem přivázal své kolo k železné bráně či vratům vedoucím z hrobky tak šikovně, že znemožnil odchod návštěvníků před námi. Prostě je zamknul v hrobce. Vše se samozřejmě ihned vyřešilo, ale skupinka lidí před námi asi měla ne úplně příjemný zážitek, když se nemohli dostat z hrobky ven.
Tato svým způsobem zábavná epizoda nic nemění na faktu, že Schwarzenberská hrobka v Třeboni není jen místem pro obdivovatele historie a architektury, ale také pro každého, kdo hledá ticho, klid a úctu k minulosti. Je to úchvatný prostor, kde se zastavuje čas – a kde člověk může pocítit hloubku lidského odkazu, víry a pokory.
Rybník svět ve městě Třeboň, Jihočeský kraj
Zdroje: osobní návštěva, internetové stránky Schwarzenberské hrobky, stránky Třeboňska
