Jönköping - jak se žije v krásném městě u nejdelšího jezera ve Švédsku

Miluji léto, teplo, slunce, moře a vždy jsem toužila bydlet někde na jihu Evropy. Později jsem snila o své malé domácí kavárničce v malé vesničce třeba u Jadranu, kde se všichni navzájem znají a chodí na mé koláče. A nakonec mě osud zavál na sever. Osud s námi často žertuje, že. Ale přesto, že jsem bývala pořád zmrzlá, mívám studené ruce, nohy a navlíkám se do ulic města jako na severní pól, musím uznat, že je tady krásně. Příroda, borové a smíšené lesy a nekonečné množství jezer jsou úchvatné. Pravda, speciálně spojené s létem a za slunečného dne.

Musím však říct, že mě město Jönköping překvapilo a zamilovala jsem si ho. Přiznávám i to, že jsem se vlastně nebála sem přijet, do cizí země, přestěhovat se a žít někde, o čem jsem neměla páru. Nevím proč, nebo možná tuším, ale cítila jsem se tady od počátku jako doma.

Je to město, které má svůj obchodní dům, několik velkých supermarketů a mnoho dalších obchodů, butiků, cukráren, restaurací, kayakomat, minigolf, centrum s pěší zónou, jezera. Jsou zde krásné parky, promenády, cyklostezky a přímo u centra města, díky své poloze u jižního cípu nejdelšího jezera Švédska Vättern, i písečné pláže. Tak postupně.

Jönköping je uváděn jako desáté největší město co do počtu populace. Dle statistiky k letošnímu roku zde žije 145 114 obyvatel na rozloze 47 čtverečních km. Leží cca v polovině mezi třetím největším městem Malmö a Stockholmem.

Jezero Vättern, na jehož jižních březích se Jönköping rozprostírá, se pyšní kromě označení nejdelší - 135 km, také nejhlubší  – průměrně 40m, maximální hloubka 128m. Široké je 31 km. Když jsme u těch údajů, abyste ho objeli, museli byste jet asi 516km. Jezdí se kolem něj cyklistické závody. Prostě je ohromné, nádherné a já mám k němu z centra města, kde bydlíme, pěšky cca 10 minut.

Každý volný den, tedy v sezóně nebo spíš pokud dovolí počasí, te vypravuji sama nebo chodíme společně s manželem na procházky k jezeru. Má přes 3 km dlouhou plážovou promenádu, kde přímo u jezera a vlastně téměř v centru města najdete kromě trávníků i písečné pláže. Byla jsem u vytržení, když jsem tu promenádu viděla poprvé. Jste v centru většího města a přitom na pláži. Po písečné pláži jsem se také ještě nikdy předtím nebrouzdala v zimě v kozačkách. Můžu doporučit, je to super.

Lidé, tedy spíš většinou otužilci, se od jara do pozdního léta opalují na plážích i při teplotách daleko pod 20st. Dokonce se v té pro mě celoročně ledové vodě koupou. Nadarmo se neříká, že Švédi a všichni seveřani jsou otužilí. Ono to tak je. Už na jaře, sotva začne svítit sluníčko a teploměr tady vyšplhá na nějakých 15 stupňů, vytahují kraťasy a trička s krátkým rukávem. Bundy někteří začnou nosit až opravdu na konci října.

Jezero bohužel v létě město lehce ochlazuje a v zimě otepluje. Takže zasněženou promenádu občas v zimě vídáme, ale většinou sníh nevydrží dlouho. Jen jednu zimu přišel opravdu krutý mráz. A v létě teploty 22-25 stupňů bývají maximem. Pochopitelně až na výkyvy počasí, které si teď lidé užívají všude a nejen po Evropě. To i tady dokáže teploměr vystoupat nad 30. Ale velmi zřídka.

Jönköping je městem studentů a univerzit. Bydlíme blízko, vlastně ve vedlejší ulici, a proto vídáme a hlavně slýcháme skupinky studentů táhnoucí ulicemi nebo se vracející z tahů nad ránem naší ulicí. Jinak na konci léta se studenti sjíždějí do kampusu a vyšší ročníky připravují pro ty začínající takový seznamovací týden, dva. Mládež chodí po městě oblečená do barevných „pracovních lacláčů“ po skupinkách. Chodí žlutí, modří, zelení, červení, oranžoví a v dalších barvách dle studijního oboru. Ty pracovní kalhoty mají potištěny barevnými nálepkami a plní společně různé úkoly, které pro ně připravili ti z vyšších ročníků. Je to docela zábavné. Plní se jimi městské parky, kterých je kolem nás několik.

Jak jsem zmínila, k jezeru dojdu procházkou ulicemi centra asi za deset minut. Samotný střed města oddělují od promenády koleje, vlakové i autobusové nádraží. Nádražím se dá projít po prosklené lávce a hned se člověk ocitne u jezera, kde máte pocit, díky jeho rozlehlosti, že jste na břehu moře.

Když se tedy vydáte promenádou od nádraží směrem k centru, dojdete po cca 200 - 300 metrech k přístavu malých lodí. Tam je vždy na co koukat, je to nádhera a za slunečného dne je kombinace bílých lodí, plachetnic a modré vody a oblohy prostě úchvatná. Na molo se občas vydáváme v létě posedět v restauraci Brygeriet. Je jich tam tedy více, ale znáte to, člověk si oblíbí jednu. Pozorovat přístav večer při západu slunce se skleničkou vína nebo piva a vyhřívat se v polštářích venkovního posezení, je luxusní.

Z přístavního mola po přejití kolejí se dostanete do samotného centra dění. Krátký kanál propojuje jezero Vättern s jezerem Munksjön. Hned u spojovacího kanálu začíná pěší zóna s hotely, obchody a restauracemi.

Pěší zónu tvoří mnoho ulic a uliček, kde si můžete nakoupit, dát si dobrou zmrzlinu, koupit i alkohol ve speciálním státem kontrolovaném obchodě Systembolaget, nebo si dát něco dobrého v některé z mnoha restaurací mimo jiné i na další menší promenádě. Ta se vine kolem jezera Munksjö. U něj se konají občas různé závody, naposledy to bylo letos v létě plavání, předtím kanoe. Na této promenádě přiléhající k pěší zóně, je vždy hodně lidí a pokud aspoň trochu svítí sluníčko, restaurace jsou absolutně plné a lidé se vyhřívají u stolků před nimi. A když se vám nebude chtít do restaurace, můžete jen tak posedět na dlouhých dřevěných lavicích podél jezera nebo dřevěných či betonových schodech přímo u jezera. Jen kousek dál je další jezero Rocksjön podobné velikosti jako Munksjön.

Pokud zůstanu u restaurací, za zmínku stojí dvě se zajímavým konceptem, který jsem v Česku neviděla. Jedna se jmenuje Pinchos. Je to restaurace z řetězce restaurací inspirována trochu cirkusovým prostředím, interiér je tedy velmi hezký a působí jako ze starého cirkusového šapitó. Nejzajímavější je jídlo. Sedíte u stolu a objednáváte si jídla a pití z aplikace. Po odeslání objednávky čekáte, až vám je připraví a do aplikace vám dají vědět, že je hotovo k vyzvednutí. Občas přinese jídlo obsluha, ale většinou si chodíte pro ně sami k pultu kuchyně, která je přímo součástí prostoru restaurace. Na pultu si najdete dle jídla či čísla stolu úzký dřevěný tácek, na němž je naskládáno, co jste si objednali. V Pinchos vaří malé vzorky jídla z celého světa. Talířky jsou velké v průměru tak deset cm a příbory, které se tam používají, jsou také poloviční velikosti. Poprvé jsem byla překvapena a velmi mě to pobavilo. Není třeba zmiňovat, že děti tohle přímo zbožňují. Mohou mít několik různých jídel a jíst to příborem jak pro panenky. Jídla jsou lákavá i cenou, ale účet vám vyšplhá, pokud si objednáte k tomu i nějaký ten alkohol. Ať už pivo, víno nebo míchané nápoje. Nicméně ten zážitek stojí za to.

Druhý koncept restaurace Soya je trochu, jak my říkáme, „čína“. Usadíte se a objednáte pití, ale pak si jdete k „rautovému“ stolu vybrat na talíř syrové ingredience. Jedná se o výběr masa – skopové, kuřecí, hovězí, vepřové, maso je lehce zmražené, a k tomu nudle, zeleninu např. kukuřici, brokolici, cibuli a další, na výběr jsou i krevety nebo jiné mořské plody. Navrch zalejete naložené syrové ingredience nějakou tou omáčkou, které tam nabízejí a podáte ten vámi naplněný talíř obsluze za pultem, která vám jídlo připraví a usmaží na horkém plátu v otevřené kuchyni. K tomu si samozřejmě můžete dát i rýži, sushi, před jídlem nabízejí přinést polévku a po jídle smažený banán se zmrzlinou. Možná můj popis zní podivně, ale jídlo je vynikající. Mívají často plno.

Trošku jsem se zadrhla jen u restaurací a jídla. Ale co je skvělé v tomto městě - všude se dostanete bezpečně na kole nebo koloběžce. Jsou tady cyklistické stezky propojující celé město. Bývá zvykem, že polovina chodníku patří chodcům a polovina cyklistům. Objet můžete přes parky obě menší jezera.

Směrem od centra ale hned blízko nádraží ještě před kolejemi začíná tzv. Tändsticksområdet. Je to oblast po továrně na zápalky. V dřevěné budově z r. 1848 je Muzeum zápalek, kde se můžete dovědět vše o zápalkovém průmyslu ve městě. Ostatní krásné budovy z červených cihel jsou využity jako centrum kultury a pro restaurace a bary. Věřte mi, že večer to tam v létě opravdu žije.

Promenádou podél Vätternu dojdete nebo dojedete k Rosenlunds Rosarium. To je úžasná květinová zahrada. Leží na kopci nad jezerem a je z ní nádherný výhled. V ní si Švédi často dávají „Fíku“ v místní kavárně nebo svou přinesenou. Sloveso „att fika“ je specifické pro Švédsko a jedno z nejdůležitějších se naučit - dá se vysvětlit jako dát si svačinu, kafe, něco dobrého, „pokec“ s přáteli, rodinou, odpočinek. A to Švédi opravdu milují.

Když budete pokračovat dál, můžete se dostat až do Huskvarny. Že vám to něco říká? Ano, je to městečko propojené s Jönköpingem a nachází se v něm ta známá továrna vyrábějící například zahradní techniku pod značkou Husqvarna. V Huskvarně jsou také ideální místa k odpočinku v parcích u jezera a dva přístavy malých lodí.

„Fíku“ nebo pěknou procházku si užijete i v městském parku vedle hlavního fotbalového stadionu Jönköpingu, který je domácím pro klub Södra IF. Park je rozlehlý a rozprostírá se v kopci, z jehož vrcholu máte město a jezero jako na dlani. V tomto parku je i malá zoo, pár zvláštních udržovaných historických domků jako ve skanzenu a samozřejmostí je i místo pro houpačky a prolézačky pro děti. Můžete si tam ugrilovat nebo si užívat výhledu na město. Bývala tam i tančírna, ale ta, myslím, teď nefunguje.

Jönköping je také městem veletrhů, má své výstaviště Elmia. Pořádají se tam výstavy karavanů, nákladních aut, historických aut a další. Účast Čechů má na veletrhu strojírenských subdodávek ELMIA Subcontractor již dlouholetou tradici díky agentuře CzechTrade, která pořádá pro české firmy společnou expozici. Blízko Elmie je zase jiný důležitý stadion. Je domovem velmi podporovaného hokejového klubu s názvem HV71.

Město pořádá mnoho kulturních a sportovních akcí. Má své divadlo a běhá se tady Marathon. Dokonce má své sice menší, ale mezinárodní letiště. V současné době vypravuje spíše charterové lety do letních destinací. Dalo by se psát ještě mnoho o tomto městě.

Za zmínku stojí možná i to, že když jsem se přistěhovala a začala chodit do školy učit se jazyk, pamatuji si, že nás bylo ve třídě 21 a pocházeli jsme z 19 různých zemí. Evropanky jsme byly jen já a Ukrajinka, jinak to byly země Blízkého východu, muslimské země a africké, možná jedna Thajka. Velký mix národů. A Švédsko poskytuje přistěhovalcům zdarma učení jazyka. A ještě další vzdělávací kurzy. Tak aby se lidé byli schopni zapojit do pracovního procesu. To je vůči cizincům, kteří tady chtějí žít, opravdu vstřícný a velkorysý krok.

Tak to je ve zkratce Jönköping. Přijeďte se podívat.

Zdroje:

https://vattern.org/om-vattern/

https://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%B6nk%C3%B6pings_S%C3%B6dra_IF

https://matchmuseum.jonkoping.se/om-museet.html

https://www.jonkoping.se/fritid-kultur–natur/friluftsliv-natur-och-parker/parker/stadsparken-jonkoping