Julmarknad - pojďme se podívat jaké jsou vánoční trhy ve Švédsku

Miluji naše vánoční trhy. Speciálně ty v Praze na Staroměstském náměstí. Však také dlouhodobě patří mezi špičku vánočních trhů v Evropě. Nablýskané, rozzářené s voňavou vánoční atmosférou jsou kouzelné. Pravda, dnes víc pro turisty, ale tu vánoční atmosféru mají. Navštívila jsem také jiné trhy například ve Vídni, v Norimberku a v Drážďanech, všude byly krásné, všechny splnily má očekávání, na všech jsem si mohla dát trochu aromatického typicky vánočního alkoholu pro zahřátí, sníst nějakou tu dobrotu, prohlédnout krásné vánoční ozdoby a dekorace, nakoupit různé pochutiny, ale i tak jsou pro mě ty pražské i s předváděním starých řemesel, pečenými kaštany a voňavými trdelníky prostě NEJ. Po přestěhování do Švédska jsem se těšila, že uvidím také vánoční trhy tady na severu.

Pořádají se, nečekejte ale, že si tam dáte svařák, grog, punč nebo něco alkoholického. Alkohol ve Švédsku ano, ale jen doma nebo v restauraci. Na ulici se neprodává. Tedy alespoň já jsem se tady s prodejem alkoholu venku nesetkala. A tak se místo svařáku a punče někde můžete dočkat tzv. Glöggu dokonce s příchutěmi například jablíčka, což sice je jakási obdoba ”svařáku “, sladký a dobrý, ale nealkoholický. S alkoholem jej prodávají jen v jejich specializovaném obchodě kontrolovaném státem, Systembolagu.

K jídlu se objevuje především jejich oblíbený „korv“, tedy párky nebo klobásy, většinou grilované s malou houskou spíše sladkou, podobnou hamburgrové, kterou nazývají chlebem. U některých stánků nabízejí sladkosti, bonbóny – tzv. godis, nebo různé sladké či slané pečené speciality – housky, placky apod. Oblíbené jsou tzv. saffransbullar, jakési housky či buchty na sladko se šafránem, které mohou být plněné vanilkovým krémem. Ty jsou moc dobré. Natrefíte tady na oblíbené koblihy, užívají tu anglicky výraz donuts nebo i podobné španělské churros, které si zdejší lidé, a hlavně děti, oblíbili. Stánkaři však nabízí také třeba uzeniny, které se běžně moc na pultech neobjevují, například sobí nebo losí suché salámy, salámy a klobásy z divočiny nebo srnčího.

Vánoční trhy, tedy švédsky julmarknad, se konají třeba jen dvě adventní neděle a jen odpoledne. Nebo mají vyhrazen dokonce jen jeden den. Můžou být také v podobě jen jakési výstavky vánočních věcí nebo i prodejní výstavky ve dvou třech místnostech třeba starých panských dvorů, jak tomu bylo v Jönköpingu v růžové zahradě, kde stojí, dalo by se říci, jakýsi společenský dům Roselunds herrgård. Ten vánočně nazdobili a zpřístupnili veřejnosti pro vánoční atmosféru. Další neděli se tam konal adventní koncert. Oblíbená bývají prostranství u hradů a zámků. Takže trhy ve městech jako máme my kdekoli v Praze a nejen tam, také v mnoha jiných městech po celé republice, kde se můžete procházet od dopoledne až do pozdního večera po celý adventní čas, na každém rohu si dát něco dobrého včetně punče a svařáku, nakoupit hromady vánočních drobností, ozdob a dárků, nebo dokonce si prohlédnout a poslechnout nějaký ten vánoční kulturní program, tady moc nejsou.

Letos jsme se vypravili z Jönköpingu na vánoční trhy do Gränny. Města vzdáleného asi půl hodinku jízdy autem. Zmiňovala jsem toto město již jednou v souvislosti s historickou zříceninou Brahehus v mém dřívějším článku. Trhy se konaly jen druhou adventní neděli a překvapilo nás, kolik lidí se přišlo podívat.

Trhy představovaly pár osvětlených stánků a vánočně nazdobené otevřené obchody v hlavní části nejdůležitější silnice Gränny, jménem Brahegatan. Hodně pozornosti se točilo kolem Polkagris. Cukrovinek, jejichž autorem je místní paní Amalia Eriksson. Narodila se v roce 1824 a zemřela 1923. Vymyslela tvrdé bonbony, které se tady dodnes na její památku vyrábějí. Jsou tedy původem z Gränny a výroba má pochopitelně speciální ingredience a postup. Nicméně často v obchodech s Polkagris, kterých je přímo na ulici Brahegatan několik, jsou prosklené výrobny, kde můžete pozorovat cukráře přímo v akci. Vyrábějí se jak malé kousky bonbónů, tak dlouhá lízátka, hlavně typické bíločervené zahnuté hůlky, nebo bonbóny k cucání všech možných tvarů, velikostí, barev a napodobenin předmětů denní potřeby. Pro děti třeba i ve tvaru dudlíku.

Na naší procházce tímto vánočním trhem jsme, představte si, na tuto paní Amalii natrefili. Měla na sobě dobové šaty a na předloktí měla zavěšený košík, v němž nabízela své bonbóny kolemjdoucím. Na začátku Brahegatan stojí její socha. Když mi došlo, kdo tahle podivná stará paní je, oslovila jsem ji, zda bych si ji mohla vyfotit a ona nám povyprávěla, že jí je dvě stě let, že přes sto let spala v hrobě, dnes se ale přišla podívat na trhy, ale zítra že se do hrobu zase ráda vrátí. Tak jsme se pobavili, vyfotili a ona nám ještě nabídla bonbóny. Velmi milá paní. Na dvě stě let vypadala velmi zachovale.

V boční uličce jsme natrefili ještě na osvícená vrata do dvora, v němž se ukrývalo také pár stánků ať už s medem, nealko glöggem, ale jen k prodeji v láhvi, nebo vánočními či uměleckými dekoracemi. Nahlédli jsme i do maličkých místnůstek stařičkých domků ve dvoře s prodejem typicky švédských trolů a vánočními plastovými nebo plechovými tácky a také různými svíčkami, z nichž některé se možná daly použít jako vánoční, ale svíčky ve tvaru lebky působily na vánočním trhu fakt morbidně. V jedné budově u náměstí byla cukrárna, vážně tam seděli lidé a jedli zmrzlinu, dokonce i venku. Brrr. Před cukrárnou prodával nějaký pán pražené mandle. To byla jedna z mála pochoutek na tomto trhu. Viděli jsme ještě děti s napíchnutým pečeným jablkem posypaným barevným drobením na dorty a my jsme si dali napůl jeden „oblíbený korv“.

Aby to nevyznělo moc pochmurně, rozhodně ve velkých městech, jako jsou například Stockholm, Malmö, Göteborg apod., budou vánoční trhy jistě jiskrnější, rozzářenější a s širší nabídkou vánočního zboží. I tak si myslím, že věhlasu a krásy našich vánočních trhů nedosahují.

Bylo to velmi příjemné adventní odpoledne. Člověk v tom uplakaném a nevlídném typicky švédském podzimním počasí vytáhne aspoň paty z domu a na tu chvilku pozorování mumraje kolem stánků a v obchodech to nevlídno chladu, šedi a mrholení zapomene. Příjemná atmosféra s nasvícenou ulicí a vánoční výzdobou vše vynahradí.

Přesto se už moc těším na naše české vánoční trhy s punčem a svařákem. I když ceny v Praze jsou prý letos astronomické a na tržišti se často už nedá ani pro davy lidí projít, alespoň jednou v roce si symbolicky něco musíme dát. Možná se ale koukneme i na jiné trhy než moje oblíbené na „Staromáku“.