Článek
Elizabeth Bathory, cca 1585
Alžbětu Bathoryovou, Čachtickou paní, coby krutou vražedkyni svých služebnic známe asi všichni. I když se toho o ní neví mnoho, snad ještě méně se dovídáme o téměř zapomenutém, hrůzu nahánějícím příběhu její české předchůdkyně, Kateřině z Komárova. Ví se, že jejím otcem byl rytíř Kunata Pešík z Komárova a byl hejtmanem Podbrdského kraje a že měla čtyři bratry a jednu sestru. Byla tedy původem z nižší šlechty, ale provdala se za karlštejnského purkrabího Jana Bechyně z Lažan, majitele Pičínského panství. Kateřina se tak stala ženou jednoho z nejvyšších úředníků v království. Jan Bechyně byl v té době i správcem královského pokladu. Bechyňové byli významnou rodinou pocházející ze Slezska. V Čechách se usadili na začátku 15. století.
Záhadné a dodnes nevyřešené úmrtí soudce a kandidáta na krále
Temný příběh Kateřiny Bechyňové z Lažan je spojen se záhadným úmrtím soudce, Vojtěcha z Pernštejna, který umírá pouhé dva dny poté, co Kateřinu odsoudil za její zločiny. Vojtěch z Pernštejna byl v roce 1526 dokonce jedním z kandidátů na krále, ale při volbě s Habsburky prohrál. Za vlády Ferdinanda Habsburského zastává třetí nejvýznamnější funkci v království, a tou je funkce nejvyššího zemského hofmistra.
Tajemný důvod jeho smrti dodnes nebyl objasněn. Po vynesení rozsudku Kateřina soudce, Vojtěcha z Pernštejna, proklíná a slibuje, že jej vezme s sebou. Odsouzením za prokázané zločiny a vraždy, které spáchala, byl dle tehdejšího práva jediný možný rozsudek, rozsudek smrti. Byla však urozená a nemohla být oběšena, směla být sťata mečem, ale nikdo nechtěl vyvolávat další skandály a pozornost veřejnou popravou. Měla být tedy zazděna na Pražském hradě v Bílé věži.
Náhrobek Vojtěcha z Pernštejna
Vojtěch z Pernštejna však umírá náhle 17. března 1534, dva dny po Kateřině. Pokud nebudeme věřit na prokletí, pak se nabízí její manžel, Jan Bechyně z Lažan, který se mohl mstít za svou ženu. Dokonce se vážený soudce a dřívější kandidát na krále nedočkal ani důstojného pohřbu. Tajně ho v noci převezli a urychleně uložili do pardubického chrámu svatého Bartoloměje, bez rozloučení. Jedna z dalších verzí pracuje i s jeho nemocí. Velmi trpěl dnou, mohl nastat kolaps jeho organismu.
Vdova hrobku proklela, kdo prý do ní vstoupí a poruší klid jejího milovaného manžela, ten zemře. Dočetla jsem se, že dosud se badatelům podařilo pomocí malé kamerové sondy zjistit pouze to, že bohatě zdobená rakev je neporušená. Byly pochopitelně úvahy, že pokud Jan Bechyně nechal po smrti své odsouzené ženy Kateřiny soudce otrávit, pak by se mohla přítomnost jedu prokázat. Archeologové a historici se snaží kletbu zlomit, ale tohoto prokletého a záhadného úmrtí se všichni evidentně dodnes bojí. Byla to náhoda či zločin? Těžko říct, zda se někdy dozvíme, jak to bylo doopravdy. Možná prokletí působí i po staletích a jedno z nejzáhadnějších úmrtí v našich dějinách zůstane navždy tajemným.
Pardubice, chrám Sv. Bartolomeje, foto z r.1908
Karlštejnská bestie - ze soudu o pomluvu se stal soud s vražedkyní
Celý ten zapomenutý příběh se začal odvíjet díky samotné Kateřině a jejímu knězi na Karlštejně, Václavu Hájkovi. Jak víme, Václav Hájek z Libočan je naším známým a slavným kronikářem a v té době zastával funkci děkana karlštejnské kapituly. Autor Kroniky České byl prý považován za potížistu, kariéristu a kverulanta. V době jeho pobytu na Karlštejně obdržel nabídku sepsat zmíněnou kroniku. Sbíral rodová fakta i pověsti a příběhy a zároveň se od lidí začal dozvídat o krutostech a surových vraždách paní Kateřiny. Prý ho dokonce velmi znechutilo mrtvé tělo pohozené u cesty, rozhodl se proto promluvit o tom, co se o ní povídá a že jí přezdívají Karlštejnská bestie, přímo s Kateřinou Bechyňovou u zpovědi. Jejího manžela, Jana Bechyně, ta zpráva velmi popudila. Žaloval kněze pro pomluvu. Jedinou možností Václava Hájka, jak hájit zájmy poddaných a lidské zacházení na hradě a také sama sebe, bylo, žalovat samotnou purkrabinu Kateřinu. Velmi tím krokem riskoval, ale byl knězem a znal své povinnosti.
Portrét Václava Hájka z Libočan
Lidé se samozřejmě báli vypovídat proti své paní, která své poddané spolu s manželem zastrašuje a vyhrožuje jim. Přesto všechno se Hájkovi podařilo sehnat po letitých průtazích pár statečných svědků a soud se zcela obrací, krutosti a mučení vycházejí najevo. Urozená paní Kateřina je odsouzena za 14 přiznaných vražd. Nepochybně jich bylo mnohem víc, ale soudce prý již nechtěl vyvolávat větší skandál.
V poutavém vyprávění Kroniky hříšného kněze, spisovatelky Nadi Horákové, se dočteme například o možnosti vyplatit se ze zabití sloužícího. Tedy při potrestání děvečky, které vedlo až k její smrti, se vyplatilo rodině 150 zlatých a tím byla vina vykoupena. Kateřina však ve své prchlivosti vztáhla ruku na měšťku, která nebyla služkou. Zabila i všechny, kteří byli svědky této vraždy. A co nejhoršího, zabila i těhotnou, na kterou se neopováží nikdy vztáhnout ruku ani kat. A to už odpustitelné opravdu nebylo.
Vzpomínka na Václava Hájka z Libočan, Tetin Na Parkane
Jan Bechyně se krátce po odsouzení své ženy pomstil i Hájkovi z Libočan. Bylo to na jedno z posledních přání jeho ženy Kateřiny. Místo, aby se s ním po prohraném soudu finančně vyrovnal, obvinil ho z krádeže a potupně přivázaného k břichu koně jej odvezli z Karlštejna. Dle jiné verze byl vlečen pěšky za koněm se svázanýma rukama a po krátkém věznění donutil král Ferdinand Habsburský Jana Bechyně finančně se s Václavem Hájkem vyrovnat. Tímto se cesty Jana Bechyně z Lažan a Václava Hájka z Libočan rozešly.
A Kateřina Pešíková z Komárova provdaná Bechyňová z Lažan?
Sadistická vražedkyně, jejíž některé praktiky a ukrutnosti zachytil kronikář Starých letopisů českých, její současník, podle něj páchala rozličné „mordy“ na své čeledi, děvečkách, které byly u nich ve službě. Řezala je nožem, odírala kůži, solila a neslýchaně je mučila. Libovala si údajně v odřezávání masa z těla, stahování z kůže, pálení vařícím máslem, věšení a trhání kloubů. Měla se starat o Pičínské panství a Karlštejn, což také vykonávala velmi svědomitě. Zároveň asi na obou panstvích, na hradě Karlštejn i na tvrzi Pičín, ukájela své sadistické choutky.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Karlštejn, ilustrační foto
Vysloužila si přezdívku Karlštejnská bestie. Údajně byla v mládí znásilněna v lese, při projížďce na koni. Mohlo to ovlivnit její pozdější chování? S největší pravděpodobností však měla v sobě sadistické sklony, kterým díky svému postavení mohla dát průchod. Došla odplaty, byla za své neslýchané hrůzné a trýznivé surovosti a bestiální krutost nakonec potrestána a zemřela hlady a zimou 15. března 1534.
Bílá věž, Pražský Hrad, kde pravděpodobně zemřela Kateřina z Komárova
No, co dodat, naskakuje mi husí kůže i jen při zmínce o takových zrůdnostech. A neumím pochopit, co vede lidi k tomu, že se chovají hůř než zvířata. Kde se berou sadistické sklony, jak je možné, že se někdo absolutně nebojí něco takového provádět a nemá slitování? Nejhorší je, když si člověk uvědomí, že taková zvěrstva se bohužel neděla jen v dobách dávno minulých …
Samotná historie je každopádně fascinující. Je strhující číst o dávných příbězích a dovídat se, jak žili naši předkové. I přesto, že součástí vší historie jsou i takovéto těžko uvěřitelné temné příběhy.
Možný portrét purkrabiny Kateřiny Bechyňové z Lažan, vytvořený AI, aneb jak to vidí umělá inteligence
Zdroje:
Kniha Kronika hříšného kněze, autorka Naďa Horáková
