Tip na pěkný výlet na zámek Opočno - renesanční perlu východních Čech

Jen několik kilometrů od Orlických hor se tyčí jeden z nejkrásnějších renesančních zámků v Česku. Zámek Opočno láká návštěvníky na elegantní arkády, vzácné sbírky zbraní a obrazů i romantický anglický park s vodopády a jezírky, altány a malebnými zákoutími lákajícími k procházkám a nechybí ani špetka tajemna a dávných legend.

Také jsme se na svých letních toulkách po vlastech českých vypravili na tento zámek. Dokonce jsme si tam dali sraz s naší rodinou z východních Čech a šli jsme nasávat historii a obdivovat krásy dávných věků společně.

Historický šperk inspirovaný renesanční architekturou

Historie zámku Opočno sahá až do 11. století. Současná podoba mu byla vtisknuta rodem Trčků z Lípy v 16. století. Tento rod se inspiroval renesanční architekturou. Při příchodu nás okouzlilo arkádové nádvoří. Opravdu působivé. Při samotné prohlídce jsme obdivovali bohatě vybavené historické interiéry a jedinečné sbírky. Speciálně zámek Opočno patří v tomto směru k těm nadprůměrným.

Slyšela jsem o například francouzských zámcích, že interiéry nejsou tak bohaté a ve Švédsku jsou zámky spíše „strohé“. U Francouzů to může být tím, že jejich zámky utrpěly ve Francouzské revoluci a značná část mobiliáře se rozprodala, byla zničena nebo se dostala do muzeí. Proto některé zámky ve Francii působí prý méně „zabydleně“. Oproti tomu například Švédi mají rádi světlo a prostor a uměřenost a ta pro mě spíše „strohost“ může být dána vlastně jejich vkusem. I přes toto zdání je vybavení například královských zámků ve Švédsku velmi kvalitní a jedná se o vzácná umělecká díla, gobelíny, nábytek a řemeslné zpracování.

Co bych chtěla ale tím vším říct, že české a moravské zámky patří v Evropě k nejzajímavějším právě díky autenticitě dochovaných interiérů. Ve Francii člověka často ohromí monumentalita a architektura. Ve Švédsku možná elegance a harmonie. V Česku mám často pocit, že šlechtická rodina právě odešla na procházku a za chvíli se vrátí do salonu na čaj. Právě to asi nejvíce oceňují zahraniční návštěvníci.

Kam se můžete na zámku vydat a co si prohlédnout

Zámek Opočno je zajímavý i tím, že jej po více než tři století vlastnil šlechtický rod Colloredo-Mannsfeldů. Ti zde vytvořili mimořádné umělecké a přírodovědné sbírky, které tak my návštěvníci můžeme obdivovat dodnes.

My jsme si vybrali 1. prohlídkový okruh, protože jsme si jej chtěli osvěžit. Jednou nebo dvakrát jsem již zámek navštívila, ale to bylo fakt hodně dávno. Čekala nás Africká síň s expozicí afrických sbírek z cest tehdejšího majitele zámku, knížete Josefa II. Colloredo-Mannsfelda. Poté jsme procházeli soukromými pokoji knížete a jeho dvou manželek, Lucy Yvonne a Marie Sidonie de Smit a dalších rodinných členů. Procházeli jsme ložnicemi, pracovnou, salony, jídelnou, hernou či oblékárnou.

V Česku máme jednu velkou výhodu: mnoho šlechtických sídel zůstalo v rukou stejných rodů až do 20. století a značná část mobiliáře se tak dochovala přímo na místě. Často vidíme místnosti vybavené tak, jak byly skutečně používány posledními majiteli. Nejde jen o několik kusů nábytku, ale o celé soubory obrazů, porcelánu, knihoven, zbraní, textilií, osobních předmětů a loveckých trofejí. A přesně tak to vypadá na zámku Opočno. Je, věřte mi, co ohlížet.

A to jsem nezmínila knihovnu a velmi cenné obrazárny. Jen knih se na zámku nachází asi deset tisíc. Jsou tematicky seřazeny o historii, válečnictví, filozofii, právu a architektuře. Mezi nejstarší patří Kronika světa, která pochází z roku 1493. Do sbírek rodiny se dostala prostřednictvím generála a obránce Prahy před Švédy Rudolfa Colloreda, kterému ji daroval jeho kmotr císař Rudolf II.

Na zámku nabízí i druhý prohlídkový okruh, který návštěvníky zavede do 2. patra do soukromých pokojů a života rodiny Colloredo-Mannsfeld na konci 19. a začátku 20. století. Součástí je kromě prohlídky rodového muzea i rytířský a lovecký sál. Na zdech chodeb a ve zbrojnici se nachází přes dva tisíce exponátů – to je ohromující opočenská sbírka zbraní.

A kromě těchto dvou prohlídek můžete využít některou z netradičních prohlídek jako jsou například noční prohlídky, ukázku běžně nepřístupných míst, jistě zajímavé, zábavné a hodně populární hrané prohlídky, prohlídky pouze zbrojnic nebo obrazáren s rozšířeným výkladem a po předchozí domluvě i prohlídky přímo na přání. Což může být lákavé a třeba i hezkým dárkem pro vaše blízké.

Ještě dodám takovou praktickou věc. Pokud přijedete autem - parkování je asi 250 m od zámku na Kupkově náměstí, je nejblíže, ale omezené na 2h. Lepší je nechat auto u zimního stadionu, bylo zdarma a není časově omezeno. Od zámku je to asi 5-10 min pěšky. Nejvyšší vstupné pro dospělé je 220,- Kč.

Příběhy starých šlechtických rodů

A nakonec si neodpustím pro pobavení moje oblíbené historky ze života na zámcích a strašidelné pověsti.

Výše jsem se zmínila, že hrabě Josef II. Colloredo-Mannsfeld měl dvě manželky. Jeho první sňatek byl s charismatickou dámou Lucy Yvonne z Francie. Kvůli historkám z minulosti kněžny, že se po smrti svého prvního manžela živila tři roky pánskými návštěvami, se chtěl kníže Josef s ní rozvést. Nakonec však uvěřil své ženě, která vše popřela, a ne rakouským aristokratům a zůstal s ní.

Oba manželé rádi cestovali. Lucy Yvonne vyvolala velkou pozornost při vstupu do lóže newyorské opery. Uklouzla a přepadla přes okraj do parteru. Nebezpečný pád však naštěstí zůstal bez následků. Kněžna se účastnila mnoha nejen společenských, ale i dobročinných akcí. Týdně například pořádala 140-160 večeří pro chudé nebo v části zámku zřídila školku pro děti. Po první světové válce, kdy se Josef vrátil z bojů domů, rozhodl se přece jen s Lucy Yvonne rozvést. Jejich vztah ničil její řekněme „kladný a velkorysý“ vztah k penězům a možná i fakt, že dosud neměli potomky, zvláště syna, kterému by bylo možné odkázat majetky. Dalším důvodem byla Marie Sidonie de Smit, jeho pozdější druhá žena, s níž si začal Josef II. psát již před válkou.

Zlá Manda

Ke starému zámku se samozřejmě váže i řada pověstí. Jedna z nejznámějších souvisí s dobou vlády rodu Trčků z Lípy. Vypráví se o paní Marii Magdaleně Trčkové, přezdívané „zlá Manda“, která měla být velmi přísnou a tvrdou vládkyní. Podle lidových pověstí prý nechala krutě potrestat vzbouřené poddané. V době třicetileté války odírala své vlastní poddané a tak sílila nevraživost. Při povstání, k němuž došlo v roce 1628 jednala velmi nelítostně – vůdce nechala popravit a dalším uřezat uši nebo nos. A proto její duše po smrti nenalezla klid. Za tichých nocí prý bývá spatřena v zámeckém parku nebo na chodbách zámku jako bledá postava v tmavém oděvu. Návštěvníci i zaměstnanci zámku si občas vyprávějí o nevysvětlitelných zvucích kroků či náhlém chladu v místech, kde se měla zjevovat. Jde samozřejmě o legendu, ale právě podobné příběhy dodávají Opočnu tajemnou atmosféru.

Ať už vás láká historie, krásná architektura nebo staré zámecké pověsti, Opočno je místem, které rozhodně stojí za návštěvu. Spojuje totiž vše, co si od výletu na český zámek můžeme přát - historii, krásu, příběhy i trochu tajemna.

Zdroje: osobní návštěva zámku Opočno, internetové stránky zámku,

https://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Magdalena_Tr%C4%8Dkov%C3%A1_z_L%C3%ADpy

https://www.stoplusjednicka.cz/zla-manda-jak-prisla-magdalena-trckova-z-lipy-ke-sve-spatne-povesti