Článek
Není mě to hodno. Potřebuji odpočinutí. Sám pro sebe si dopřát. Ten čas, co léčí.
Nekonat, když nemám konat. Dovolit si zastavit. Zpomalit a vnímat.
Je to jednoduché. A správné. Uvolnění. Žít v tom uvolnění. Mojí duše do hmotného těla. Ať spolu souzní a spolupracují.
Duše má svoji řeč. Stejně tak i tělo. Je načase naslouchat. A konat v nejvyšším dobru. Spokojený svět se vytváří skrze spokojené jedince. A my jdeme vstříc novému.
Uvnitř pokojní a ukotveni. Nacházíme se. A uprostřed naší cesty jasný maják svítí. K němu se sbíháme.
Přicházíme v pevné víře tam, kde vidíme jasný otisk naší duše.
S úsměvem AnJel.
