Článek
Že by to byly spletitosti mysli? To nad tím? Že by to bylo tak jednoduché?
A pomáháme si všichni. To by byla bomba. Jsou to energetické smyčky, co my si myslíme, že podle nich „musíme“ žít. Opak je pravdou, my je můžeme obejít; najít svoji cestu. Bez nich. Wow.
Je to tak. Podívat se na svoji sebe-hodnotu jako na jeho výsost. Zhmotnělého Boha. Čímž jsme. My jsme tím. Věřte, že je to tak. A z uvězněného těla nemocí vyjdeme zdrávi.
Všichni si pomáháme a jsme ochotni pomoci. Tím pomáháme v sobě tvořit vlastní sebe-hodnotu. Nikým a ničím nepodpořenou zvenku. My uvnitř se postavíme do síly, ta se znásobí. A potom vyvěrá ven. A my víme.
Když nasměrujeme ji správným směrem, když ji usměrníme; máme to. Jsme to my. Vždycky jsme byli. Teď zrovna jsme jen malý krůček od našeho cíle. Máte ten cíl? Ujasněte si ho. Nespěchejte na sebe.
V klidu si rozmyslete, co je pro vás to pravé. Ořechové. Čím chcete žít. A vyplňovat nepopsané listy vaší knihy života.
Máte čas. Dopřejte si ho. Je tak léčivý. Čas. I vaše slova, kterým věříte. Uskutečňujete svůj vysněný život. Hravý a radostný. Uvolněte se do něj. Je čas. Posvátný. Váš.
Prožívejte každý okamžik.
S úsměvem AnJel.
