Článek
Sex, drogy a alkohol. Dnes společensky přijatelné drogy. Pokud chodíte do práce a fungujete jako většina lidí, nikomu to až tolik nevadí. Drogy patří k našemu životnímu stylu. Staří jsou závislí na lécích, o něco málo mladší frčí v alkoholu, mladí ulítávají s marihuanou a výkonní manažeři berou sílu z kokainu. Školou povinné děti jedou na antidepresivech.
Přiznejte však svému okolí, že prožíváte dopaminový rauš při setkání s narcistou! No, pro mě to byl šok. V knize „Jak se bránit toxickým lidem, manipulátorům a sociopatům“ od autora Shahida Arabi, jsem se dozvěděla, že můj mozek se v těchto situacích příliš neliší od potkanů.
Znovu a znovu si chodím pro elektrické šoky k narcistům, jen abych získala svou dávku dopaminu. Jsem závislá na narcistickém způsobu chování, metodě cukru a biče. Znám ji dobře z dětství. Umíš, tak za jedna. Neumíš, tak za pět. Když za pět, tak bylo doma zle. Patřím do generace, kdy se běžně používaly fyzické tresty. Strach, stud, bezmoc přicházely vždy, když se nedařilo. Strach mísený s euforií, když bylo doma fajn. Zdá se, že dynamika cukru a biče se mi vryla silně pod kůži a vytvořila biochemickou závislost, které se ani jako dospělá nechci vzdát.
„Narcističtí jedinci nás na počátku vztahu bombardují láskou, nadměrnou chválou a pozorností. Když nás díky tomu pohltí záplava dopaminu, zažíváme intentzivní pocity euforie, které nejsou nepodobné drogové závislosti. Mozek zamilovaných lidí se podobá mozku závislých na kokainu,“ píše Shahid Arabi. Vypadá to, že si budu muset přiznat, že největší závislák z rodiny jsem já. A to rovnou na kokainu, tedy přesněji řečeno na narcisainu-kokainu.
V minulém článku SETKÁNÍ S NARCISTOU - Konflikt mezi mocí a bezmocí jsem si položila otázku, proč si do života přitahuji narcisty. No… tohle by mohla být odpověď.
Z knihovny jsem si přinesla desítku knih. Čtu a čtu a čtu. Před očima se mi promítá film mého dětství. Pravá a levá mozková hemisféra konečně začínají spolupracovat. Vidím své naučené postoje, vzorce a obranné mechanismy, které jsem si vytvořila jako dítě. Analyzuji setkání s Růžovou ezoteričkou, Slušnou holkou a Egyptskou kobrou. Vidím sama sebe jako malou holku, která má pocit bezmoci, nemá sama o sobě žádnou hodnotu, je nejistá. Malá holka ponořená ve svých nevyjádřených emocích, buď zamrzá nebo bojuje. Nemůže vyhrát. Je malá, závislá na druhých. Její hodnota se odvíjí od přijetí zvenčí. Je nevinnou obětí okolností. Probouzí se ve mně soucit s malou dívkou. Objímám ji. Přijímám vše, co bylo a propouštím zpět do minulosti, kam to patří. Teď je teď. Beru si zpět svou sílu, svou moc. Říkám STOP závislosti na toxických vztazích.
Je čas, osvobodit se. Žít svůj život. Bez toxických vztahů. Bez závislosti. Už nemusím dělat, co si myslím, že se ode mě očekává. Jsem dospělá. Mám moc říci NE. Mám sílu říci svému životu ANO.
Zdravím tě hade Uroborosi, odolná díky minulosti, vycházím vstříc nové budoucnosti.
Tvoje Anna
