Hlavní obsah
Lidé a společnost

Lukrécie Borgia: Poprvé ji provdali v 11 letech, celý život byla obětí rodinných intrik

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Dosso Dossi / Wikimedia Commons / Public Domain

Lukrécie Borgia, významná postava renesanční Itálie a femme fatale. Její život byl ovlivněn nejen bouřlivou dobou, ve které žila, ale také ambicemi její rodiny.

Článek

Lukrécie se narodila 18. dubna 1480 jako nemanželská dcera kardinála Rodriga Borgii, který se měl stát papežem Alexandrem VI. Její matka, kardinálova milenka Vannozza Cattanei, byla zároveň matkou jejích třech bratrů Cesara, Giovanniho a Joffreho.

Bylo to v době italské renesance, kdy se světově proslavily takové osobnosti jako Leonardo da Vinci a další umělci, architekti a vědci. Naopak po moci toužící klan Borgiů proslul jako arogantní, násilnický a politicky zkorumpovaný. Jejich cílem bylo ovládnout co největší část Itálie. Pověst rodiny se přenesla i na Lukrécii, která byla vykreslována jako femme fatale, která trávila lidi, jimiž nedokázala manipulovat, účastnila se orgií a dopouštěla se incestu se svým bratrem Cesarem i otcem.

Mnoho historiků dnes tvrdí, že tato obvinění se zakládají jen na malém nebo žádném základě a že Lukrécie byla pouhým pěšákem v politických hrách svého otce a bratra.

Když jí bylo pouhých jedenáct let, její otec, v té době již papež Alexandr VI., a bratr Cesare ji dali za ženu sedmadvacetiletému Giovannimu Sforzovi, pánu z Pesara. Byl to muž s prudkou povahou, ale Alexandra více než jeho morálka zajímaly Giovanniho konexe.

O šest let později se situace změnila. Alexandr zařídil zrušení manželství, a to pro jeho údajné nenaplnění z důvodu impotence manžela. Giovanni zuřil, ale jelikož nenašel zastání ani u své vlastní rodiny, podepsal nakonec prohlášení, že manželství naplněno nebylo. Lukrécie byla Vatikánem prohlášena za „virgo intacta“ (nedotčenou pannu), ačkoliv byla již několik měsíců těhotná. Otcem dítěte měl být údajně její milenec Pedro Caldés, se kterým měla ke konci svého manželství poměr.

Zprávy o jejím těhotenství byly popřeny, ale v březnu 1498 se v rodině Borgiů tajně narodil chlapec Giovanni, který byl tři roky skrýván před zraky veřejnosti. Otcovství se nikdy nepodařilo s jistotou ověřit, ale po celé Itálii kolovaly všemožné zvěsti a v Římě se mluvilo o incestu.

Foto: Pedro Berruguete /Wikimedia Commons / Public Domain

Papež Alexandr VI., otec Lukrécie Borgia. Papež Alexandr VI., otec Lukrécie Borgia. Portrét pochází z konce 15. století, pravděpodobně byl namalován po roce 1492.

Později byly vydány dvě papežské buly. V první z nich byl malý Giovanni uznán za Cesareho dítě z milostného poměru s nespecifikovanou ženou. V rozporu s tím druhá bula uznala chlapce za syna papeže Alexandra. O Lukrécii nebyla ani v jedné z nich žádná zmínka.

Ve snaze posílit své vazby s Neapolí papež Alexandr a Cesare zařídili, aby se Lukrécie znovu provdala, tentokrát za sedmnáctiletého Alfonse Aragonského, syna zesnulého neapolského krále. Tento svazek trval necelé dva roky. Poté Borgiové změnili na spojenectví názor a Alfonso byl uškrcen, údajně Cesareho nájemnými vrahy. Ceasare se k vraždě Alfonse dokonce veřejně přiznal s tím, že mu mladý následník trůnu usiloval o život. S Alfonsem Arragonským měla Lukrécie dalšího syna – Rodriga.

Brzy stal třetím manželem 21leté Lukrécie další Alfons, a to díky intrikám Borgiů, kteří mu v roce 1501 udělili pečeť Alfonsa d'Este, vévody z Ferrary. Ve Vatikánu se tou dobou pod taktovkou Alexandra VI. a Cesareho konala opulentní slavnost, které se přezdívá Kaštanová hostina. Na oslavách tančily pro obveselení hostů spoře oděné kurtizány a následně se všichni hosté účastnili divokých orgií. Historikové se dodnes přou, jestli se jedná o skutečnost, nebo o pomluvu. O události však existuje několik záznamů a je tak pravděpodobné, že je postavená na skutečném základě.

Papež Alexandr zemřel v roce 1503 a s ním vymizelo i mnoho zbývajících Cesareho spiknutí. Když o dva roky později zemřel i Alfonsův otec, stali se s Lukrécií vévodou a vévodkyní ferrarskými a stáli v čele kvetoucí umělecké komunity. Lukrécie si získala pověst mecenášky umění.

Její postavení však stále trpí pověstmi o incestu, narozením onoho záhadného dítěte, vraždou jejího druhého manžela a účastí na oněch orgiích pořádaných Cesarem za účasti padesáti prostitutek a velkého počtu duchovních.

V posledních letech života se Lukrécie obrátila k náboženství. V roce 1519 čekala své osmé dítě, ale toto těhotenství pro ni bylo extrémně vysilující. Deset dní po porodu mrtvé holčičky zemřela ve věku 39 let.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz