Článek
Je až s podivem, jaký se nám tu rozmohl nešvar, přípravu na přijímačky místo škol poskytují soukromé firmy.
V roce 2017 byly zavedeny povinné jednotné přijímací zkoušky na střední školy zakončené maturitní zkouškou. Tyto zkoušky obstarává příspěvková organizace CERMAT, kterou zřídilo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Od tohoto roku se přijímací zkouška na střední školy proměnila v rozhodující okamžik v životě mladého člověka.
Do té doby byly přijímací zkoušky v režii jednotlivých středních škol. Bral se ohled také na studijní výsledky dětí v průběhu základní školy a na základě nich bylo možné se dostat na střední školy bez přijímaček. Zkrátka ty děti, kterým to šlo, se nemusely stresovat a dostaly se bez problémů tam, kam chtěly.
Ale to se někomu nelíbilo. Nelíbila se ta nespravedlnost, kdy jednotlivé základní školy nemají stejnou úroveň a jedničky z jedné školy neznamenají i jedničky ze školy jiné. Místo toho, aby se ministerstvo školství zaměřilo na odstranění těchto nerovností ve vzdělávání, zavedlo naopak povinné jednotné přijímací zkoušky.
Vyřešil se tím problém v nestejné úrovni základních škol? Ne, rozdílné podmínky ve vzdělávání dětí se ještě prohloubily.
O dobrém vzdělání již nerozhoduje jen to, jakou základní školu rodiče pro svého potomka vyberou, ale také to, kolik peněz do přípravy na jednotné přijímací zkoušky nalijí.
Pro šikovné dětí z chudých poměrů a špatné lokality je téměř nemožné, aby se dostaly na některou z nejžádanější středních škol. Horší základní škola, žádné peníze na přípravné kurzy rovná se horší dosažitelné vzdělání.
Kolem přijímaček na střední školy je nechutný byznys. Místo toho, aby se vše děti naučily ve škole, musí se intenzivně připravovat mimo, pokud si brousí zuby třeba na nedostatková gymnázia.
Je to správně?
Nezdá se mi. Myšlenka jednotné přijímací zkoušky na střední školy asi není ve své podstatě až tak špatná, jen její aktuální provedení mi připadá velmi nešťastné.
Jeden test z matematiky a jeden test z češtiny rozhoduje o zbytku života mladého člověka. Nesmysl. Děti to dostává pod neúměrný zbytečný stres. Dříve byla tím nejvíce stresujícím okamžikem v životě maturitní zkouška - zkouška dospělosti, kolem 19. roku a ne přijímačky uprostřed bouřlivého období puberty.
Myslím si, že v podstatě každému člověku se někdy v životě stalo, že u nějakého testu pohořel a přitom to neznamenalo, že danou látku neovládá. Prostě má blbý den a už se to veze. Jeden test z čeština a jeden z matematiky toho moc neřekne o tom, co daný žák umí nebo neumí, ale jestli mu test zrovna sedl nebo nesedl.
Kdyby jednotná přijímací zkouška byla alespoň podobná klasickým testům, na které jsou všichni žáci zvyklý, ale to ne, je to speciální test, se kterým si bez přípravy moc neporadíte.
Je hrozně krásné, že se Cermat rozhodl poskytnou dětem jeden zkušební termín přijímaček v lednu. Bohužel se místo uklidnění dětí stal pravý opak. Kvůli složitosti testu začaly děti spolu s rodiči zmatkovat a firmy zaměřující se na přípravu na zkoušky si mnou ruce. Jejich pokladničky budou letos jistě o mnoho těžší než v předchozích letech.
Je to hnus, přátelé.
Proč nestačí pro přípravu na přijímačky zvládnout jen běžné učivo základní školy? Proč je nutné projít si speciální přípravou? A proč nejsou k dispozici pro všechny přípravné testy zdarma? Nemusí snad mít všichni žáci stejné podmínky? Nebo?
Je to sprostá diskriminace a očividně to nikomu nevadí.
Proč vůbec mají jednotné přijímací zkoušky podobu jen jedné zkoušky? Proč nejsou např. v 8. a 9. třídě v podobě jednotných ale zcela běžných čtvrtletních či pololetních testů z češtiny i matiky a nesbírají se z nich body? A i s možností opravy? Děti by měly mít možnost i u něčeho pohořet a přesto se někam dostat. A třeba by to nakonec mělo pozitivní vliv na jednotnou úroveň všech základních škol u nás.
Rýžování na něčem, co by měly zajišťovat běžně základní školy je odporné a je mi líto chytrých dětí, které se díky špatné finanční situaci na vysněnou školu nedostanou.
Zdroje:
