Článek
Když jsem tenhle text psal poprvé v roce 2022, poslední roky jsem skoro nečetl. Sledoval jsem seriály, zejména jihokorejské, a rozebíral jejich stavbu. O čtyři roky později je situace skoro komicky obrácená: čtu a Netflix zanedbávám. A právě teď se Park Hae Yeong po čtyřech letech vrátila s novým seriálem.
Kdo je mou literární inspirací?
Je nutné podotknout, že jsem tehdy mnoho nečetl. Spíš jsem sledoval seriály různých produkcí a podroboval je svému drobnohledu, zejména jihokorejskou televizní tvorbu. Mou inspirací se tak často stávali spisovatelé schovaní pod profesním označením scenárista.
V roce 2022 jsem se soustředil především na dílo jihokorejské scenáristky Park Hae Yeong (박해영).
Učarovala mi něčím, co bych nazval neviditelnou stavbou dramatu.
Její rukopis jsem si výrazně uvědomil u seriálu My Liberation Notes. S postupným úžasem jsem sledoval, jak vytváří dramatický děj a především dramatické postavy.
Její styl mě zneklidňoval právě tím, jak je nenápadný a pozvolný. Stejnou vlastnost jsem potom nacházel i v jejích starších seriálech Another Miss Oh a My Mister.
Fascinuje mě způsob, jakým vytváří dramatický oblouk, který pro mě není snadno čitelný — a tedy ani snadno předvídatelný. Z příběhu vyrůstají náhlé odbočky jako vedlejší lístky, charaktery se vyvíjejí směrem, který není okamžitě patrný, a přesto zpětně působí samozřejmě.
A právě tím Park Hae Yeong dosahuje něčeho, čeho si v dramatické tvorbě cením snad nejvíc: pravdivosti.
Jak udělat, aby byl vyprávěný příběh pravdivostí prosáklý bez ohledu na to, jaký žánr jsme si pro něj zvolili?
Podle mě nestačí něco jednoduše zobrazit. Pravdivost se rodí jinde: například v rozbourávání klišé a jejich nahrazování něčím, co v sobě obsahuje skutečné lidské chování.
Nestačí něco ukázat.
To, co ukazuji, se musí stát organickou součástí děje.
V My Mister mě na Park Hae Yeong fascinovaly především dramatické charaktery. V jihokorejské tvorbě obecně nacházím širší škálu postav, které nejsou tak snadno černobílé a nezůstávají zavřené v jedné kulturní nebo žánrové škatulce.
Právě v tomhle scenáristickém ekosystému pro mě byla Park Hae Yeong tichou perlou.
O čtyři roky později
K tomuhle starému textu jsem se vrátil v létě 2026 a zjistil dvě věci.
Za prvé: Park Hae Yeong skutečně napsala další seriál.
We Are All Trying Here měl premiéru v dubnu 2026. Park Hae Yeong se v něm znovu vrací k tomu, co umí zvláštním způsobem vytahovat na povrch: k pocitu vlastní nedostatečnosti, závisti, nejistotě, vlastní hodnotě a k lidem, kteří se nějak snaží přežít sami sebe.
Tentokrát s větší dávkou komedie.
Zaujalo mě také, jak režisér Cha Young-hoon při uvedení seriálu mluvil o přesnosti, s jakou se štáb a herci snažili respektovat její scénář — až na úroveň rytmu vět a scénických poznámek.
To mě vlastně pobavilo.
Protože přesně něco takového jsem se v roce 2022 snažil pojmenovat, aniž bych věděl, jak její scénáře při realizaci skutečně fungují.
Je to ta neviditelná konstrukce. Něco, co při sledování nemusí být vůbec nápadné, ale když se začne měnit rytmus, význam nebo drobný detail, může se rozsypat mnohem víc, než se na první pohled zdá.
A za druhé?
Já teď pro změnu čtu.
Park Hae Yeong se vrátila na Netflix právě ve chvíli, kdy jsem se od Netflixu na čas odstěhoval zpátky ke knihám.
Takže její nový seriál na mě zatím čeká.
Což je při zpětném čtení článku o ženě, jejíž seriály jsem kdysi sledoval skoro jako scenáristické učebnice, docela vtipné.
Možná je to ale příhodné.
Inspirace nemusí znamenat, že člověk za svými vzory běží v reálném čase.
Některé věci je dobré nechat chvíli ležet.
Tichá perla tam bude i potom.
-
Při aktualizaci článku jsem využil AI jako rešeršní a redakční nástroj – k dohledání aktuálních informací o tvorbě Park Hae Yeong, kontrole faktických údajů a jazykové úpravě textu. S pomocí AI vznikla také ilustrační akvarelová podoba Park Hae Yeong použitá u článku. Původní zkušenost, názory, hodnocení i výsledná podoba článku jsou moje.
