Článek
Všichni to dobře známe – vložíte či přiložíte kartu, zadáte PIN, vyberete výši hotovosti a po potvrzení již jen posloucháte, jak vám bankomat „přepočítává“ hotovost. Následně si odeberete kartu, otevře se přihrádka na hotovost, kterou si vezmete, a spokojeně odcházíte.
Co když vám ale řeknu, že onen zvuk přepočítávání hotovosti je uměle vytvořený?
Historie bankomatů
První bankomat na světě byl uveden do provozu 27. června 1967 v Londýně bankou Barclays. Vynálezcem byl John Shepherd-Barron, který přišel s myšlenkou automatického výdeje hotovosti inspirovanou čokoládovými automaty.
Bankomat fungoval tak, že zákazník vložil speciální šek, zařízení pravost ověřilo a poté vydalo požadovanou hotovost.
V té době bylo naprosto běžné, že bankomat vydával roztodivné zvuky, protože první bankomaty byly plně mechanické. Zvuk vycházel z pohybujících se ozubených kol a válečků – ve skutečnosti připomínaly spíš psací stroje než dnešní moderní automaty.
Elektronická revoluce?
Revoluce přišla v 70. letech 20. století, kdy byl představen IBM 2984, první elektronický bankomat. Bankovní karty se začaly vyrábět z plastu s magnetickým proužkem a později s čipem. Bankomaty už nebyly tak mechanické, ale stále obsahovaly mnoho pohyblivých částí.
Zvuk pohyblivých částí byl stále poměrně výrazný, ale tišší. Přibyl také zvuk doprovázející tisknutí tlačítek na klávesnici.
Bankomaty téměř všude
Opravdový rozmach bankomatů nastal v 90. letech, kdy se bankomaty postupně začaly objevovat prakticky všude, včetně venkovních prostor. Stále častěji se objevovaly bankomaty s dotykovým displejem a výrobci kladli velký důraz na zabezpečení svých strojů, protože se množily útoky.
Už v té době některé modely bankomatů uměle přidávaly zvuk „přepočítávání“ peněz z reproduktoru, jak uvádí i web time.com.
V Československu se první bankomat objevil ke konci roku 1989, v Praze na Václavském náměstí.
Bankomaty tak, jak je známe
Bankomaty, tak jak je známe dnes, existují zhruba od roku 2000 – jde o takové „špiony“, kterým nechybí kamera, biometrické senzory, podpora bezkontaktní autorizace a propojení s internetem.
V těchto moderních bankomatech se toho už moc nepohybuje, a právě proto je zvuk „přepočítávání“ peněz uměle vytvořený. Výrobci totiž dospěli k závěru, že lidé by mohli být nervózní, kdyby se po zadání výběru neozýval onen typický zvuk, který mají s výběrem spojený.
Jde o psychologický efekt na úrovni podmíněného reflexu – díky zvuku má zákazník pocit, že se opravdu „něco děje“. Jakmile zvuk skončí, očekávají výdej hotovosti.
Falešný zvuk zvyšuje důvěryhodnost
Když se na to podíváme z jiného úhlu, falešný zvuk bankomatu vlastně zvyšuje důvěryhodnost celého procesu. Kdyby se žádný zvuk neozýval, klient by mohl mít pocit, že se něco pokazilo, a mohl by začít panikařit.
Experimentální psychologie ukazuje, že lidé lépe hodnotí uživatelskou zkušenost s technologiemi, které poskytují zvukovou zpětnou vazbu – ať už jde o pípnutí mikrovlnky, cvaknutí zapalovače nebo zvuk zamykání auta.
