Článek
souhlasím, musíme zase zajít na oběd. Posledně ta indická restaurace byla výborná. Myslím, někdy příští týden by to mohlo vyjít. Přinesu Ti ukázat ty pracovní sešity, o které ses zajímal.
Pracovní sešit, napadá mě, je tak trochu jako menu v restauraci: Nemusíš si dát všechno, co je tam na výběr. Cílem není odškrtnout si všechny položky. Předkrm, alko, nealko a něco malého k pivu. Ono by to vlastně ani nešlo, i ten největší a nejrychlejší jedlík by se tak akorát přejedl. Takže? Je potřeba si vybírat. Jeden si objedná před hlavním chodem polévku, aby se takzvaně rozjedl, rozehřál trávicí soustavu, a druhý si dá jen něco lehkého, protože zrovna ten den mu není dvakrát dobře. Ani stejný oběd dva dny po sobě není dobrý nápad. I když, pokud byl opravdu exkluzivní… Někdo sní víc, někdo míň, někdo si po hlavním chodu dá ještě kafíčko a něco sladkého, no a někdo to už nemá, jak se říká, kam dát.
Dobré menu pracovního sešitu se pozná podle toho, že je na něm pro každého něco. Pro někoho dělení beze zbytku, pro někoho se zbytkem, někdo si potřebuje spravit chuť zaokrouhlováním a někdo už dva dny myslí na Pythagorovu větu. Kdo si dá pět knedlíků? Kdo sedm?
A co je absolutní výhra? Dobrá obsluha. Dobrá obsluha nekontroluje hosty, jestli jí všichni stejně rychle a jestli mají na talíři stejný pokrm. No a to nemluvím o tom, když je člověk v nové restauraci. To je na místě nechat si s výběrem poradit. Nezbývá než dodat: Dobrou chuť!
Ámos s Tebou
